Na úvod nové dekády vědci konstatovali, že uplynulých deset let patřilo k nejteplejším v lidské historii. Dočkáme se konečně nového přístupu k ohrožení planety klimatickou krizí? Nebo ztratíme i posledních deset let, které ještě máme, a odsoudíme tak naši generaci k životu na neobyvatelné planetě?

Vliv spalování fosilních paliv na klima je znám déle, než žijeme. Přesto jej fosilního průmysl opakovaně popíral a nadále financuje jeho zpochybňování.

Dostali jsme se ale do bodu, kdy státy a instituce napříč světem vyhlašují stav klimatické tísně. I Světové ekonomické fórum v Davosu, odkud se nyní přední byznysmeni vracejí domů soukromými tryskáči, zařadilo klimatickou a ekologickou tíseň mezi pět hlavních podnikatelských rizik.

Život na Zemi je v krizi. Vědci se shodují, že jsme vstoupili do období prudkého rozvratu klimatického systému. Jsme uprostřed masového vymírání živočišných druhů, které jsme sami způsobili.

Tak proč stále narůstají emise uhlíku? Proč mezinárodní jednání o ochraně klimatu selhávají? Na vině jsou přesně ty fosilní společnosti, jež se účastnily diskusí v Davosu.

Pět největších akciových společností zaměřujících se na ropu a zemní plyn utratilo za posledních pět let od vzniku Pařížské dohody více než miliardu dolarů (v dlouhodobém přepočtu přes dvacet miliard korun, pozn. překl.) za lobbing a PR s cílem oddálit, zablokovat či přizpůsobit obrazu svému opatření usilující o zvládání klimatické změny.

Největší ropný koncern na světě, ExxonMobil, věděl již v roce 1981 o dopadech klimatických změn. Shell, také jedna z největších nadnárodních ropných společností na světě, si jich byl vědom dokonce již v padesátých letech.

Namísto patřičné akce se ale firmy rozhodly investovat miliony dolarů do zasévání pochybností a skepse. Dnes ovšem předstírají, že jsou našimi blízkými spojenci.

To, že si byli vědomi následků svého podnikání, ale rozhodli se lhát a překazili včasná opatření, jež nás mohla ochránit před rozvratem klimatu, je největší mezigenerační zrada, jakou kdy svět viděl. Zrada na naší generaci i na budoucnosti jako takové.

↗

To, že si byli vědomi následků svého podnikání, ale rozhodli se lhát a překazili včasná opatření, jež nás mohla ochránit před rozvratem klimatu, je největší generační zrada, jakou kdy svět viděl. Foto Peter Tkáč, DR

Politici i celé společnost se však nadále chovají tak, jako bychom se v žádném stavu nouze nenacházeli. A to nás vyšly miliony do ulic, hovořili jsme k světovým lídrům, setkávali jsme se s premiéry, prezidenty i s papežem.

Strávili jsme stovky hodin v panelových diskusích či rozhovory s novináři a dokumentaristy, a to i v Davosu. Za aktivismus nám udělují ceny.

Přes to všechno zrada pokračuje. Bohaté a mocné koncerny nadále těží, lobbují, platí si reklamu, ba dokonce sponzorují konference OSN o klimatu. Byli jsme ostatně na madridské klimatické konferenci COP 25, kde přímo v konferenčním centru hovořili lobbisté z Shellu, BP (dříve British Petroleum, pozn. překl.) a Chevronu ve snaze přesvědčit svět, aby pokračoval v těžbě fosilních paliv. A snad aby to nebylo málo, mezi sponzory COP25 se objevil i největší španělský znečišťovatel, uhelný a plynový gigant Endesa.

Smrtícím zájmům těchto společností musíme v zájmu vlastní budoucnosti čelit, a to hned. Potřebujeme fosilní lobbisty odříznout od politického vlivu. Zapálili náš domov a nemají v plánu jej hasit.

Vlády bohatých zemí strávily více než dvacet let ochranou zájmů největších značišťovatelů namísto toho, aby naslouchaly varováním. Upřednostnily miliardové zisky fosilního průmyslu http://www.fossilfreepolitics.org/research.pdf před zájmy miliard lidí již nyní dotčených klimatickou krizí. Fiasko summitu COP25 nám o tom přineslo více důkazů, než kolek jsme jich snad potřebovali.

Abychom měli realistickou šanci udržet vzestup světových teplot na 1,5 stupni Celsia, potřebujeme ihned přestat spalovat fosilní paliva. To znamená ukončit financování špinavých zdrojů energie, a tedy i dostat fosilní průmysl a jeho lobbisty z politiky.

Lze začít tím, že vykážeme představitele fosilního byznysu z mezinárodních rozhovorů, jako jsou ty v Davosu či na úrovni OSN. Vlády zastupující téměř sedmdesát procent světové populace ze zemí nejzranitelnějších suchem a záplavami ostatně již dříve volaly po tom, aby jednání OSN o klimatu nepřipustilo účast znečišťovatelů. V Evropě „politiku bez fosilních paliv“ žádá na celostátní i městské úrovni přes 200 organizací.

Politika bez fosilních paliv znamená ukončit přístup fosilního průmyslu k orgánům odpovědným za rozhodování, stejně jako odmítnutí spolupráce či sponzoringu od špinavých firem. Letošní klimatická konference COP26 se má konat ve Velké Británii, evropském centru dotací pro fosilní průmysl. I proto musíme požadovat, aby se obešla bez znečišťovatelů.

Společnosti podnikající s fosilními palivy po dekády popíraly vědecké poznatky a oddalovaly, oslabovaly či sabotovaly opatření na ochranu klimatu. Přišly si na miliardové zisky, zatímco zahřívaly planetu a ničily místní komunity. Jejich byznysový model zabíjí naši budoucnost. A tato historická zrada končí právě teď.

Společný komentář Beth Irvingové (FFF Velká Británie), Louisy-Marie Neubauerové (FFF Německo) a Angely Valenzuely (FFF Chile) vyšel původně na portálu Euronews s titulkem Fossil fuel companies are burning the house down. They shouldn’t get a say on putting it out. Přeložil JAN KAŠPÁREK.