Levicová vláda vede Španělsko k uhlíkové neutralitě. Vyhlásila klimatickou tíseň
Jan KašpárekŠpanělská vláda vyhlásila klimatickou tíseň a oznámila přípravu legislativy vedoucí k uhlíkové neutralitě. Konkrétní opatření na stole zatím nejsou, počítá se ale s téměř stoprocentní výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů k roku 2040.
Španělsko vyhlásilo stav klimatické tísně. Nová levicová vláda sociálnědemokratické strany PSOE a koalice Unidas Podemos se tak zavázala k přijetí legislativy, jež by zemi učinila uhlíkově neutrální k roku 2050 a pomohla k dosažení světového cíle v podobě omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti preindustriální éře. Detaily španělské zelené strategie by se měly vyjasnit během zhruba tří měsíců. Během této doby má do parlamentu dorazit také očekávaná právní předloha.
Předběžný plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na pětadevadesát procent během příštích dvaceti let, dekarbonizací dopravy a zemědělství i zapojením občanů do rozhodovacího procesu po vzoru Francie. Ta nedávno pod záštitou prezidenta Emmanuela Macrona spustila experiment, při němž má 150 náhodně vybraných Francouzů po konzultacích s odborníky pomoci určit, jak konkrétně se bude usilovat o snižování emisí skleníkových plynů.
Ekologové vyjádření vlády v Madridu uvítali, požadují ovšem co nejrychlejší prosazení konkrétních kroků. „Vítáme oznámení rady ministrů, která postavila klimatickou tíseň mezi politické priority. Je nutné, aby se schválil patřičný zákon o klimatické změně a ekologické přestavbě i Národní energetický plán a naplnil vytyčené ambice. Opatření by navíc měla umožnit efektivní zapojení veřejnosti,“ poznamenal výkonný ředitel španělské pobočky Greenpeace Mario Rodríguez.
Inspirace z Barcelony
Konkrétní legislativa vycházející ze zatím obecného vyhlášení klimatické tísně může nalézt inspiraci v již existujících opatřeních místních samospráv, kupříkladu katalánské Barcelony. Ta v polovině ledna přijala desetiletý plán na zmírnění důsledků klimatické krize a omezení objemů skleníkových plynů i odpadu.
Strategie vypracovaná za účasti dvou stovek expertů a institucí zahrnuje bezpočet vzájemně provázaných reforem, na něž Barcelona hodlá vydat až 563 milionů eur, v přepočtu přes čtvrnáct miliard korun. Klimatický plán počítá s omezením zplodin z dopravy a zavedením nízkoemisních zón, výsadbou čtyřiceti hektarů zeleně i kupříkladu postupným odbouráním užívání jednorázových plastů.
Barcelona chce podpořit také místní ekonomiku založenou na udržitelnosti a sociálním přístupu. Strategie zahrnuje i finanční podporu ekologického vzdělávání a výzkumu. Město k ambicióznímu kroku přistoupilo mimo jiné kvůli následkům, jež očekává, pokud se nepodaří omezit globální oteplení na jednom a půl stupni Celsia. Kromě extrémního počasí v podobě vln horka a častějších záplav hrozí ztráta třetiny až poloviny městských pláží, zvýšené riziko požárů a zhoršení kvality ovzduší.
Světový kontext
Deklarace španělské vlády zahrnuje podobné cíle jako usnesení Evropského parlamentu z konce listopadu, kdy europoslanci konstatovali, že je pro světadíl v klimatické tísni existenčně nutné co nejrychleji omezit emise, zastavit dotace fosilnímu průmyslu a přispívat většími sumami na zelenou přestavbu světové ekonomiky a energetiky. Ekologický přístup Evropské unie ovšem obratem vyvážilo fiasko mezinárodního jednání o ochraně klimatu na madridské klimakonferenci COP25.
Vyhlášení klimatické tísně navíc samo o sobě nezaručuje zavedení konkrétních ekologických opatření. Kupříkladu kanadská vláda premiéra Justina Trudeaua v červnu 2019 verbálně uznala závažnost změn klimatu, aby o jeden den později schválila stavbu sporného ropovodu. „Každý dolar, který stavbou ropovodu získáme, použijeme na podporu energetické transformace,“ uvedl tehdy Trudeau, a pro ekology se tak stal ztělesněním pokrytectví.
Další informace:
Common Dreams After Spain Declares Climate Emergency, Activists Demand 'Concrete and Immediate' Action
Barcelona pel Clima Questions and answers