Minulý čtvrtek jste v rámci živého vstupu v České televizi moravské tornádo vysvětlil změnami klimatu. Řekl jste, že „v souvislosti s postupující změnou klimatu a s tím, jak je v atmosféře — zjednodušeně řečeno — více energie, pravděpodobnost silných bouří stoupá. Byla asi otázka času, kdy se tak silné tornádo strefí do oblasti České republiky.“ Můžete tuto myšlenku rozvést?

Zdůraznil bych hlavně první část citace, druhá část je trochu s otazníkem. První část je logická v tom smyslu, že oteplování probíhá delší dobu. Vyšší teploty a více vodní páry v atmosféře jsou prokazatelné, navíc vyplývají ze zákonů termodynamiky. Proto se dá usuzovat, že v atmosféře je potenciálně více energie pro jevy, které se v ní vyskytují. Může jít i o nejvýraznější projevy počasí, jakými jsou silné bouře.

Pokud jde o tornádo, otázku výskytu tornád v souvislosti změn klimatu není jednoduché zodpovědět. Když vyjdeme čistě z pozorování, data zatím nejsou dostatečně početná a k vyvození závěrů máme omezené možnosti.

Přeci jen se v evropských podmínkách tornádům delší dobu nepřipisovala taková důležitost. Tornáda byla vnímána za záležitost Ameriky, a nikoli středí Evropy. Výskyt tu byl malý a možnosti sledování před nástupem mobilů velmi omezené.

Máme tedy v budoucnu v České republice čekat častější výskyt extrémních projevů počasí — i třeba tornád?

Konkrétně u tornád to není samozřejmé. Tornádo — a zejména velmi silné tornádo na Moravě — je natolik výjimečná událost, že bych ho jako příklad neuváděl. Mimořádně výjimečnou událostí v rámci Evropy zůstane asi i v budoucnu.

Ostatní extrémní projevy počasí ale určitě častější budou. Sice nejsou tak dramaticky tragické na první pohled, ale třeba vlny veder si mohou vyžádat mnohem větší počet obětí, než kolik zahynulo při průchodu tornáda.

Tragická smrt na přehřátí organismu jen často není tak zřejmá. Tím vůbec nechci zlehčovat tornádo na Moravě, chci jen říct, že ostatním extrémním jevům je věnovaná menší pozornost. Jsou plíživější a zdánlivě méně naléhavé.

Jakých plíživých dopadů změn klimatu na náš každodenní život se obáváte nejvíc?

Zmíním se o dvou hlavních. Tím prvním je rozkolísanost srážkového režimu — už ji pozorujeme, a bohužel to podle všeho bude jen horší. Znamená to častější srážky přívalového typu, ale i naopak delší období beze srážek. Potom snáze nastane sucho — ačkoliv se v ročním úhrnu suma srážek nezmění, ba může dokonce stoupnout.

Právě častější výskyt silnějších, prudších srážek a delších období sucha vidím jako velký problém. Má dopady na krajinu, zemědělství, hospodaření s vodou. Způsobuje škody, jako je eroze či lokální záplavy.

Druhým dopadem jsou horké vlny. Mám na mysli především vysoké teploty v letních měsících, ale nadprůměrné teploty mohou přijít i v jiných ročních sezónách. Za dopad mají například nedostatek sněhu v zimě nebo předčasný nástup vegetační sezóny.

V České republice už jsme horké vlny zažili, viz léto 2003 nebo léto 2015. Zároveň nám ale extrémní teploty třeba v Kanadě — ačkoliv tam jsou jiné podmínky — ukazují, že razance horkých vln může být mnohem větší a intenzivnější, než na co jsme zvyklí.

V Kanadě byl tento týden třikrát po sobě překonán absolutní teplotní rekord. Navíc byl překonán o čtyři a půl stupně Celsia, u nás byl překonán před pár lety v Dobřichovicích o dvě desetiny stupně.