Vláda o termínu konce uhlí nerozhodla. Návrh půjde do připomínkového řízení
Lucie ČejkováVláda na pondělním setkání neprojednala závěry Uhelné komise a poslala je do meziresortního připomínkového řízení. Jednání předcházel protest ekologických organizací před Strakovou akademií.
Definitivní a dlouho očekávané rozhodnutí o termínu, kdy Česká republika ukončí spalování uhlí, dnes česká vláda nakonec neučinila. Ministři se pouze dohodli na stažení materiálů Uhelné komise a poslali ho do meziresortního připomínkového řízení. Zastánci co nejrychlejšího konce uhlí krok vesměs vítají.
Už před pondělním jednáním někteří zástupci vlády avizovali, že pro doporučení Uhelné komise hlasovat nebudou. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), jehož strana začala usilovat o vytvoření předvolební koalice se Stranou zelených, byly závěry málo ambiciózní.
„Všechny síly chceme napnout do obnovy a budoucnosti uhelných lokalit. Čím dříve začneme s jejich obnovou, tím lépe to dopadne finančně i strukturálně nejen pro pracující v uhelném průmyslu, ale i pro celou Českou republiku,“ řekl Hamáček v sobotu na on-line sjezdu Strany zelených.
K dřívějšímu termínu se přiklonili také někteří ministři za ANO, kromě ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Ten v polovině ledna pro Euractiv uvedl, že podporuje ukončení těžby a spalování uhlí „co nejdříve“.
Při jednání vlády se nakonec pro závěry Uhelné komise nevyjádřila ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Například to byl i požadavek můj, poslat materiál ještě do vnějšího připomínkového řízení tak, aby se k němu další resorty, případně další zainteresované svazy a komory mohly v dostatečném časovém prostoru vyjádřit,“ uvedla na tiskové konferenci po schůzi vlády.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který už dříve avizoval podporu rychlejšímu konci uhlí, pak v pondělí po schůzi vlády poukázal na nedostatky v závěrech Uhelné komise. „Chceme vědět, co bude s lidmi postiženými útlumem těžby uhlí a útlumem uhlí v energetice. Nevidíme ve výstupech Uhelné komise plán, jak jim pomoci,“ řekl ČTK.
Předsedkyně parlamentního Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) před jednáním vlády pro Deník Referendum uvedla, že v odložení rozhodnutí doufá. Po schůzi vlády doplnila: „Pokud by bylo doporučení Uhelné komise ukončit spalování uhlí až v roce 2038 schváleno, Česká republika by byla vržena zpět do fosilního skanzenu a byly by zmařeny naše šance se na útlum uhlí dobře připravit.“
Odklad verdiktu o konci uhlí zástupci klimatického hnutí vítají
Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a Fridays for Future postavily před úřadem vlády konstrukci znázorňující vstup do Muzea uhlí. Konstrukci doplnily figuríny členů vlády s jejich podobiznami digitálně upravenými tak, jak by vypadaly v roce 2038, tedy v termínu navrhovaném komisí pro konec uhlí v České republice.
Protestující vládu už před jednáním vyzvali k tomu, aby výstupy komise nepotvrdila. „Dnešní zasedání vlády může přinést velký zvrat. Ministři v čele s premiérem Andrejem Babišem mohou podpořit konec uhlí už o pět let dříve, než jak doporučuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v usnesení, které si nechal posvětit Uhelnou komisí,“ řekl Lukáš Hrábek z Greenpeace.
Výsledek pak zhodnotil zástupce Hnutí DUHA a zároveň bývalý člen uhelné komise Jiří Koželouh: „Vláda dala za pravdu ekologickým organizacím, když dnes nepřijala doporučení Uhelné komise, proti kterému jsme v komisi s kolegou Janem Rovenským z Greenpeace hlasovali. Usnesení bylo vytvořené narychlo a bez dostatečných podkladů.“
I s rokem 2033 však nejsou někteří v klimatickém hnutí srozuměni. „Podle klimatologů by se mělo ve vyspělých státech skončit s uhlím kolem roku 2030,“ upřesnila Klára Bělíčková z Fridays for Future.
Rozhodnutí počítající s rok 2038 navíc spoléhá například na to, že cena emisních povolenek bude třicet eur za tunu v roce 2030, anebo na zcela iluzorní představu, že bude uveden do provozu nový jaderný blok. Uvedenou cenu emisní povolenky ale v realitě překročily už týden po prosincovém jednání komise, a v lednu už byla vyšší dokonce o tři eura.
V podkladech vládní komise se útlum uhlí do roku 2033 objevil jako jedna z možných variant. Pro naplnění mezinárodních klimatických cílů je ale i takový termín příliš vzdálený. Například pro udržení oteplení planety pod hranicí jeden a půl stupně a dodržení závazků Pařížské dohody by bylo potřeba vyřadit uhlí ještě alespoň o dva roky dříve.
Včasnější termín odklonu od spalování uhlí doporučuje také Stínová uhelná komise, ve které jsou kromě odborníků zastoupeni i lidé z regionů zatížených těžbou a spalováním uhlí. Stínová uhelná komise současně vyzývá vládu k větší podpoře komunitní energetiky namísto prosazování dalších jaderných zdrojů. „I poměrně malé solární elektrárny mohou například obcím přinést nezanedbatelné příjmy a brownfieldů na jejich výstavbu je v České republice dost,“ uvádí ve svém stanovisku.
Občané přechod k obnovitelným zdrojům energie podporují
Podpora obnovitelných zdrojů energie na úkor fosilních přitom panuje už i mezi širokou veřejností. Dokazuje to kompilace reprezentativních výzkumů veřejného mínění, kterou minulý týden vydali Tomáš Chabada a Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity.
Autoři se zmiňují například o loňském průzkumu agentury Focus, podle kterého se pro vodní, sluneční nebo větrné elektrárny vyslovily zhruba tři čtvrtiny dotazovaných. Uhelné elektrárny naopak podpořilo jen patnáct procent respondentů, více než polovina je pak vyloženě odmítá.
Z předloňského celoevropského průzkumu také vyplývá, že většina české veřejnosti od vlády vyžaduje, aby stanovila cíle umožňující zvýšit množství energie produkované z obnovitelných zdrojů.