Většina ministrů se vyjádřila pro útlum těžby a spalování uhlí v České republice do roku 2033. Deníku Referendum se podařilo zjistit, že se ve vládě zřejmě zformovala většina, která by mohla zvrátit doporučení Uhelné komise a odhlasovat konec uhlí o pět let dříve, než jaké bylo její doporučení.

Česká vláda jednala o závěrech Uhelné komise na začátku února, o datu konce ale nerozhodla, a namísto toho závěry komise předložila k meziresortnímu připomínkování. Příjem připomínek k materiálům, které doporučují konec uhlí do roku 2038, se uzavírá právě dnes.

Deník Referendum proto začátkem týdne rozeslal dotazy na tisková oddělení jednotlivých ministerstev. Zjišťovali jsme, jak se v současnosti ministři k útlumu těžby a spalování uhlí staví. Z odpovědí vyplývá, že přibývají další členové vlády, kteří upřednostňují dřívější termín, než jaký loni na začátku prosince doporučila Uhelná komise.

K rychlejšímu odklonu od uhlí se přihlásili všichni ministři za sociální demokracii až na ministra zemědělství Miroslava Tomana. Už dříve se pro termín 2033 vyslovili ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová i ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Ministr životního prostředí Richard Brabec a ministr zdravotnictví Jan Blatný, kteří se pro dřívější termín vyjádřili už před vládním projednáním materiálů Uhelné komise na začátku února, svůj postoj pro Deník Referendum rovněž potvrdili. Z dalších členů vlády za ANO se k nim nyní připojil také ministr školství Robert Plaga. „Pan ministr školství Plaga by upřednostnil termín 2033,“ napsala Deníku Referendum mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Naopak ministerstvo financí se k tématu odmítlo vyjádřit: „Ministerstvo financí nevede připomínkové řízení prostřednictvím médií a se svým stanoviskem a připomínkami považujeme za vhodné nejprve seznámit předkladatele materiálu,“ sdělila Deníku Referendum Anna Vasko z oddělení komunikace s médii.

Deníku Referendum se ovšem podařilo zjistit, že ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou poslalo do meziresortního řízení připomínku, ve které se vůči navrhovanému útlumu uhlí v roce 2038 vymezuje. A také ono navrhuje dřívější termín, tedy 2033.

V součtu by to znamenalo, že ve čtrnáctičlenné vládě v současnosti převládá názor zastávající rychlejší odklon od uhlí. Ke čtyřem sociálnědemokratickým ministrům by se nyní přidaly také čtyři hlasy členů vlády za ANO, což by dávalo variantě 2033 nejtěsnější většinu.

Část ministrů stále váhá, další hájí doporučení Uhelné komise

K žádnému z navrhovaných termínů se zatím nepřiklonili ministryně spravedlnosti Marie Benešová ani ministr zemědělství Miroslav Toman. „Pan ministr se nyní seznamuje se závěry Uhelné komise a probere je se svými poradci, až poté se rozhodne,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Ministerstvo spravedlnosti k materiálu připomínky neuplatňovalo a paní ministryně se rozhodne až na základě informací od pana ministra Havlíčka na jednání vlády,“ dodal za ministerstvo spravedlnosti mluvčí Vladimír Řepka.

Pokud však bude ministryně Benešová skutečně hlasovat podle informací od Karla Havlíčka (za ANO), pravděpodobně se vysloví pro termín pozdější. Ministr, který zastupuje hned dva úřady, tedy ministerstvo průmyslu a obchodu a dopravy, doporučení Uhelné komise nadále hájí.

Od zatím posledního zasedání Uhelné komise přitom prudce vzrostla cena emisních povolenek. Tento týden se obchodovaly již za téměř čtyřicet eur, ještě na začátku prosince to přitom bylo o deset eur méně. Podle materiálů, které měla v podkladech Uhelná komise, počítaly predikce se současnou cenou za vypuštění tuny oxidu uhličitého až zhruba v roce 2033.

Naopak jasně klesající trend sledovala loni těžba hnědého uhlí v České republice. V meziročním srovnání klesla o více než dvacet procent. Černého uhlí se v loňském roce vytěžilo dokonce o osmatřicet procent méně než za rok 2019.

Kromě toho má nyní vláda možnost dodržet sliby ze svého programového prohlášení a zvýšit těžební poplatky. Umožní jí to novela horního zákona, která moratorium na zvyšování poplatků zrušila. V úterý ji podepsal prezident Miloš Zeman.

Podle odpovědi, kterou Deníku Referendum zaslal Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu, však ani uvedené skutečnosti na rozhodnutí resortu ohledně doporučeného konce těžby a spalování uhlí nic nemění: „Rok 2038 je nejzazším termínem útlumu uhlí, který doporučila Uhelná komise. Už při jejím vzniku bylo patrné, že se po roce 2030 bude provozovat už jen zlomek uhelných kapacit.“

Problém nevidí ani ve stoupající ceně emisních povolenek. „Pro uhelné elektrárny je klíčový rozdíl mezi cenou emisní povolenky a cenou elektřiny,“ uvedl společně s příkladem, že v chladném počasí se provoz uhelné elektrárny vyplatí, protože cena elektřiny kvůli vyšší poptávce roste.

Za doporučením Uhelné komise stojí také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Předpokládám, že Uhelná komise měla pro stanovení svého termínu relevantní důvody. Nemám důvod názor odborníků rozporovat,“ řekl Deníku Referendum Metnar.

„Jako klíčové vidím zajištění energetické bezpečnosti a odpovídající soběstačnosti,“ uvedla pro DR ministryně Dostálová, která vnímá termín konce uhlí v roce 2038 jako kompromis mezi přechodem k bezemisním zdrojům a ekonomickými dopady. Deník Referendum oslovil také tisková oddělení hnutí ANO a vlády s dotazem na názor premiéra Andreje Babiše (ANO). Jeho stanovisko se nám však zatím nepodařilo získat.

Konec uhlí v roce 2033 doporučují také některé kraje

Kromě hlasů přímo z vlády se v minulých dnech objevily i další političtí aktéři, kteří volají po stanovení dřívějšího z termínů nabízených Uhelnou komisí. Z vědecké komunity se pro něj vyjádřila například Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky, jejíž stanovisko podpořili také zástupci Učené společnosti sdružující významné tuzemské vědce.

Vládu k příklonu k rychlejšímu konci uhlí vyzývají rovněž některé kraje. Tento týden tak učinily Liberecký a Olomoucký kraj.

„Mohu potvrdit, že Olomoucký kraj se přihlásil k trendu, který už dnes vidíme ve vyspělých zemích, a apeloval tak na vládu, aby přijala dřívější termín útlumu těžby a spalování uhlí,“ napsal Deníku Referendum radní Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Šmída (Piráti).

Olomoucký hejtman Jan Šafařík (SPOJENCI — Koalice pro Olomoucký kraj) k tomu dodal: „Jedná se o nejbližší termín, o kterém takzvaná Uhelná komise uvažuje. Už dnes jsou emisní povolenky nejdražší v historii, což se odráží v cenách energií. Je tedy nutné přejít na jiné zdroje, než je uhlí, z ekologického i ekonomického důvodu.“

Důvody Libereckého kraje, jež stály za výzvou vládě k přijetí roku 2033 jako závazného pro útlum uhlí, shrnul v příspěvku na sociálních sítích radní pro životní prostředí a zemědělství Václav Žídek (Piráti), který upozornil i na místní kontext problému: „V neposlední řadě se ukazuje na činnosti dolu Túrow, že dopady jsou na spodní vody, tak i na lokální klimatické podmínky způsobené tepelným ostrovem v podobě velké plochy zbavené veškeré vegetace.“

Apel k vládě směřovala také Rada hlavního města Prahy, která rovněž odmítá pozdější termín a žádá, aby ministři schválili rok 2033. „Samosprávy mohou udělat hodně, ale bez aktivity státu neuspějeme. Za Prahu apelujeme na vládu, aby pro přechod na udržitelnější energetiku a průmysl intenzivně řešila využití evropských peněz,“ řekl primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

S žádostí o vyjádření jsme oslovili i všechny ostatní krajské úřady v České republice. Termín útlumu těžby a spalování uhlí bude brzy řešit rovněž Karlovarský kraj: „Požádal jsem o projednání tématu předsedu Komise životního prostředí a změny klimatu pana Jana Kuchaře. Potvrdil mi, že bod bude předmětem dalšího jednání komise,“ sdělil Deníku Referendum náměstek hejtmana pro transformaci regionu Vojtěch Franta (Piráti).

Za dřívější vyřazení uhlí se staví i jihomoravský náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti), ačkoli kraj sám zatím oficiální stanovisko k tématu nepřijal. „V souladu s odbornými argumenty Komise životního prostředí Akademie věd ČR jsem Radu kraje vyzval k apelu na vládu. Reálná varianta je již rok 2033. Spalování uhlí není pouze regionální záležitostí, proto se mu na vrcholné úrovni musí věnovat i náš kraj,“ uvedl Dubec.

Dřívější termín podporuje i náměstek hejtmana pro životní prostředí v Jihočeském kraji František Talíř (KDU-ČSL). Pro Deník Referendum řekl: „Rozhodnutí uhelné komise mi přijde diplomaticky řečeno velmi neodvážné a slabé. Jsem přesvědčený o tom, že bychom rozhodně měli mít mnohem vyšší ambice a snažit se utlumit těžbu a využívání uhlí mnohem dříve.“

K termínu v roce 2038 se naopak přiklánějí kraje Pardubický a Moravskoslezský. Z vyjádření zaslaných jejich zástupci plyne, že se obávají především zdražení energií a nedostatku elektrické energie. Doporučení Uhelné komise podporuje také Ústecký kraj, jehož hejtman Jan Schiller (ANO) pro něj jako její člen sám hlasoval.

Konec uhlí v roce 2033: lepší, ne dostatečný

Uvedená stanoviska mohou vyvolávat pocit opatrného optimismu ve vztahu k možnosti, že by Česká republika skutečně stanovila jako nejpozdější termín konce těžby a spalování uhlí rok 2033. Ekologické organizace však dlouhodobě upozorňují, že ani takovýto termín nestačí.

Stejný názor zastává Stínová uhelná komise složená z odborníků a z obyvatel uhelných regionů. Své připomínky proto zaslala do meziresortního řízení. Termín v roce 2038 v nich zástupci Stínové uhelné komise rezolutně odmítají. Zároveň však varují, že pro dodržení mezinárodních závazků by bylo třeba skoncovat s uhlím ještě dříve než v roce 2033.

„Stínová uhelná komise požaduje závazné stanovení konce energetického využívání uhlí v ČR v dřívějším termínu s upozorněním, že pro naplnění cílů Pařížské dohody je potřeba dosáhnout vyloučení uhlí z energetického mixu nejpozději do roku 2031,“ stojí v připomínkách. Zda k nim však členové vlády skutečně přihlédnou a zohlední je v dalším postupu, ukážou až příští týdny.