↗

Pohled na domy vedle nezastavěné pouště v La Quintě v Kalifornii z 12. července 2022. Více než 97 procent rozlohy státu Kalifornie se nachází přinejmenším ve stavu silného sucha a na téměř 60 procentech území panuje extrémní sucho. Foto Mario Tama, AFP

Sucho je odvěkou metlou lidstva. Ale jeho současné dopady jsou bezprecedentní. Žádná oblast na Zemi dnes není vůči jeho následkům imunní. Silné sucho zasáhlo jižní Evropu — v Itálii nejhorší za posledních sedmdesát let. Poslední dvě dekády byly na západě Spojených států nejsušší za 1200 let. Chile trpí suchem třináctým rokem po sobě a třetí největší mexické město Monterrey zavedlo vodu na příděl.

Africký roh — Etiopie, Keňa a Somálsko — zakouší čtvrtý rok bez dešťů za sebou. Pro tamní lidi, dobytek i ekosystémy je situace stále svízelnější. Vzhledem k nedostatku vhodné výživy umírají děti na nemoci, které by za lepší situace přežily. Dokonce i velbloudi — kteří obvykle snášejí náročné podmínky déle než lidé nebo jiné zvířecí druhy — v tomto regionu hynou ve velkých počtech.

Toto utrpení ve mně vyvolává traumatické vzpomínky na mé první setkání se suchem v Mauritánii. Bylo mi sotva dvanáct let, když všechny domácnosti v naší komunitě přišly o vše — o jídlo, o dobytek i o živobytí. Mnozí dospělí, kteří nedokázali zaopatřit rodinu, si vzali život.

Prožitá zkušenost mi zůstala ve vzpomínkách a motivuje mé úsilí zajistit, aby už žádné děti nemusely prožívat totéž co já. Bohužel mnohé z nich sucho stále trápí a řadu dalších už brzy trápit bude: vědci předpovídají, že klimatické změny zvýší četnost, délku a zeměpisné rozšíření sucha. Do roku 2050 zasáhne pravděpodobně tři čtvrtiny lidské populace.

Státní hranice sucho nezastaví

Různé oblasti napříč geografickými regiony jsou stále sušší. Třebaže dosud nepanuje konsenzus v otázce, jaké podmínky jsou přesně pro propuknutí sucha zapotřebí, vědci se shodují, že degradace půd problém umocňuje. A co je ještě horší, podle varování Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu neděláme dostatečné pokroky při snižování emisí skleníkových plynů k odvrácení ještě horších důsledků sucha v nadcházejících desetiletích.

Zakoušené nepřiznivé podmínky spolu s nejnovějšími vědeckými projekcemi by společně měly vyvolávat pocit naléhavosti a přimět všechny k zvyšování odolnosti vůči budoucím rizikům sucha. Sucho je přírodní jev, ale nemusí se stát přírodní katastrofou. Degradaci půdy lze částečně zmírnit lepším rozhodováním při hospodaření s půdou a vodou a iniciativami za obnovu půdy.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Úmluva OSN pro boj s dezertifikací v nedávné zprávě uvádějí úspěšné příklady projektů, které snížily riziko sucha u zranitelných skupin obyvatel. V Brazílii, Etiopii, Indii a Tunisku se ke snížení dopadů sucha využívá kombinace sběru vody a udržitelných způsobů hospodaření s půdou. I když to může trvat delší dobu, všechny země mohou přijmout podobné strategie, které pomohou jejich obyvatelům přejít od nedostatku vody k jejímu zabezpečení.

Hlavním nedostatkem panujícího přístupu je však skutečnost, že je založený na národních státech, ačkoliv sucho nerespektuje politické hranice. Proaktivní plánování napříč sektory v rámci jednotlivých zemí je nezbytné, ale bez mezinárodní spolupráce dopady sucha nakonec zasáhnou i další země.

Sucho má dominový efekt: mezi jeho nejčastější následky patří konflikty o ubývající vodní zdroje, prudký růst cen potravin nebo jejich nedostatek, lesní požáry, masový úhyn volně žijících živočichů a dobytka, písečné a prachové bouře, přesídlování lidí, nucená migrace a občanské nepokoje.

Spolupráce při budování odolnosti vůči dopadům sucha

Spolupráce v oblasti předvídání sucha a rychlé reakci může snížit či odvrátit rozsah těchto následků. Například Austrálie a USA mají již dlouho vypracované plány, které mají zajistit postiženým komunitám sucho důstojně přestát.

Vybudování takové odolnosti v celosvětovém měřítku si vyžádá čas a politickou vůli. Naštěstí i v nejzranitelnějších regionech světa už mají politici základy, na nichž mohou stavět. Například v africkém Sahelu existuje regionální systém ohrožení suchem, který vznikl před padesáti lety s cílem spojit širokou škálu zúčastněných stran od sdružení producentů až po politické činitele a který těží ze sdružování vědeckých a technologických kapacit na regionální úrovni.

Indie přijala ještě komplexnější přístup, který zahrnuje zvládání sucha jako součást národního plánu řešení katastrof. Přitom uplatňuje důmyslnou strategii, která zahrnuje všechna příslušná ministerstva a úzce koordinuje reakce na národní, státní a místní úrovni. Tento proces započal před patnácti lety a Indie má dnes integrovaný systém vodního hospodářství, který slouží také jako systém varování před suchem.

Spojené státy v červnu oznámily, že sucho bude považováno za strategickou prioritu domácí i zahraniční politiky. USA, které jsou domovem jednoho z nejpropracovanějších a nejvyspělejších mechanismů monitorování sucha a reakce na něj na světě, by mohly pomoci urychlit vývoj lepších systémů řízení rizik na celém světě.

Vlády na celém světě musí rychle jednat, než se následky stále častějších a silnějších suchých období stanou nezvladatelnými. Letos v květnu byla vytvořena Mezivládní pracovní skupina pro sucho na summitu Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci. Je platformu pro mobilizaci kolektivních opatření v souladu s tím, co je podle vědeckých poznatků nezbytné.

Společně můžeme omezit dopady sucha, ale všichni političtí představitelé od globální až po komunální úroveň se budou muset zavázat k tomu, že udělají vše, co je třeba k vybudování účinné odolnosti — a musí začít okamžitě.

Z anglického originálu Confronting the Growing Drought Risk publikovaného na webu Project Syndicate přeložil JIŘÍ KOBĚLKA.