Tři biliony korun. Tolik letos stály katastrofy spjaté se změnami klimatu

↗

Zatímco v bohatých zemích až šedesát procent ekonomických dopadů katastrof zaplatí pojišťovny, v chudých zemích to jsou jen čtyři procenta. Foto Flickr

Rekordní požáry v Austrálii a Kalifornii, mohutné záplavy na východě Asie nebo velké tropické bouře v Atlantiku a Bengálském zálivu letos způsobily kromě tisíců úmrtí také škody za více než tři biliony korun. Taková zjištění publikovala v pondělí charitativní organizace Christian Aid, která zkoumala dopady deseti největších přírodních katastrof z roku 2020 spojených s projevy klimatické krize.

Šest z deseti popisovaných událostí se událo v Asii, kde jen záplavy v Číně a Asii způsobily škody za více než osm set padesát miliard korun. Ve Spojených státech pak lesní požáry a hurikány způsobily škodu za více než bilion korun. Bezmála dvě stě miliard korun stály nálety kobylek na úrodu východoafrických farmářů, které byly nejhorší za poslední dekády.

V Evropě pak největší škody, konkrétně sto dvacet miliard korun, způsobily větrné bouře Ciara a Alex. Na svědomí mají tyto události přes tři a půl tisíce životů, třináct a půl milionů lidí kvůli nim přišlo o domovy. Jen v Austrálii pak lesní požáry způsobily smrt desítek milionů divokých zvířat.

Všechny tyto události dávají vědci do souvislosti s prohlubováním klimatické krize, která je způsobená spalováním fosilních paliv. Zvyšování hladin oceánů a silnější monzunové dešťě způsobují častější záplavy, sucho a vlny veder zesilují intenzitu lesních požárů, teplejší oceány posilují tropické cyklóny, které pak přispívají k vytvoření příznivého prostředí pro rozmnožování kobylek.

Vypouštění skleníkových plynů a s tím spojené oteplování planety zkrátka zesiluje dopady přírodních katastrof, které jsme na planetě zažívali i v minulosti. Autorka studie Katherine Kramerová, která se v organizaci Christian Aid zabývá dopady klimatické krize, v tiskové zprávě uvedla, že tyto katastrofy prohloubily dopady celosvětové pandemie způsobené nemocí covid-19.

„Dobrou zprávou je, že podobně jako jsme přišli s vakcínou na covid-19, tak i v případě klimatické krize víme, jak jí napravit. Fosilní paliva musí zůstat pod zemí, potřebujeme velké investice do čisté energie a hlavně pomoct všem, kteří trpí bezprostředními dopady změn klimatu,“ dodala Kramerová.

Nespravedlnost mezi chudými a bohatými státy

Analýza Christian Aid také upozorňuje, že dopady klimatických katastrof neúměrně více nesou chudé země oproti bohatým. Zatímco v bohatých zemích až šedesát procent ekonomických dopadů výše popsaných katastrof zaplatí pojišťovny, v chudých zemích to jsou jen čtyři procenta.

Chudší státy navíc nemají peníze na adaptační opatření. Příkladem může být Bangladéš, která kvůli nedostatku financí nemůže čelit záplavám a proto letos voda zaplavila čtvrtinu tohoto státu. Tyto problémy by měl řešit takzvaný Zelený klimatický fond, do kterého mají bohatší státy dobrovolně přispívat právě na pomoc chudým zemím s adaptací na změny klimatu a přechod na čisté zdroje energie.

Na jeho zřízení se státy OSN shodly v roce 2010 v mexickém Cancúnu, aby tím pomohly vyrovnat nespravedlnost způsobenou tím, že bohaté státy globálního severu historicky vypustily mnohonásobně více emisí než ostatní.

Zatímco ostatní státy, a to i v rámci Visegrádské čtyřky, své příspěvky do Zeleného klimatického fondu zvyšují, Česká republika pod vedením Andreje Babiše množství peněz na podporu adaptace na změny klimatu v chudých zemích rok od roku snižuje. Česká republika přitom v přepočtu na hlavu má jedny z nejvyšších emisí v Evropě i na světě.