Oblast mezi jižním pobřežím Spojených států, Mexickým zálivem a Karibikem v posledních týdnech zasáhly ničivé hurikány. Na konci září způsobil na americkém pobřeží, ale i hluboko ve vnitrozemí hurikán nazvaný Světovou meteorologickou organizací Helene extrémní srážky, záplavy a sesuvy půdy.

Nyní k Floridě dorazil hurikán Milton dosahující pátého, tedy nejvyššího stupně hurikánové stupnice. Stane se zřejmě jedním z dosud nejsilnějších zaznamenaných hurikánů pro toto roční období od začátku satelitního pozorování v šedesátých letech minulého století.

Podle nové studie portálu World Weather Attribution byly srážky způsobené hurikánem Helene v důsledku klimatických změn vyšší o deset procent. Stejně tak vítr byl výrazně prudší a dosahoval rychlosti až 225 kilometrů za hodinu. Vedoucí kolektivu autorů studie Frederike Ottová k tomu uvedla: „Hurikány budou ještě silnější, pokud budeme pokračovat ve spalování fosilních paliv a nadále oteplovat planetární klima.“

Extrémně teplé oceány a moře

Nezvykle silné hurikány pohání podle závěrů studie obrovské množství energie v rekordně zahřátých oceánech. Množství slunečního záření se totiž v důsledku nárůstu skleníkových plynů v atmosféře neodráží zpět do vesmíru a zůstává v klimatickém systému Země. Celá planeta se tak otepluje. Velké množství energie ze Slunce přitom pohltí svým tmavým povrchem oceány a moře a o to více se zahřívají.

Od dubna 2023 až do letošního července byla teplota povrchu oceánů nejvyšší v historii měření pro každý odpovídající měsíc. To znamená, že duben 2023 byl teplejší než jakýkoliv předcházející duben v historii měření. V Mexickém zálivu činila odchylka od dlouholetých měsíčních průměrů přibližně dva stupně Celsia.

Jak významné jsou tyto dva stupně oteplení, si lze představit při srovnání s fungováním lidského těla: zdravotní stav člověka s tělesnou teplotou 36 stupňů Celsia je zásadně odlišný od nemocného s horečkou 38 stupňů. Stejný princip platí i v případě oceánů.

V důsledku teplého povrchu moří vzniká více vodní páry, která tvoří mračna. Rovníkové proudění vzduchu přispívá k tomu, že se mraky z vypařené vody roztáčí a tvoří pověstné oko hurikánu. Ničivost těchto bouří pak souvisí s tím, nakolik a jak rychle zvládnou nad rozehřátými moři zesílit, tedy kolik energie do svého víru vtáhnou. Čím více bouře zesílí na moři, tím větší ničivou sílu má na pobřeží. Ve vnitrozemí pak hurikány ztrácejí sílu a slábnou.

Hlavní meteoroložka nezávislého vědeckého institutu Climate Central Bernadette Woods Plackyová uvádí, že když se hurikán Helene přiblížil k pobřeží Spojených států, zesílil během pouhých deseti hodin z hurikánu kategorie dvě na hurikán kategorie čtyři. Hurikán Milton, který právě prochází Floridou, zesílil z kategorie jedna na nejvyšší kategorii hurikánové stupnice za pouhých 24 hodin. Zasáhl přitom často stejná místa, která jen o několik dní dříve zpustošil hurikán Helene. „Pokud bude lidstvo pokračovat v oteplování klimatu, bouře se budou rychle měnit v monstrózní hurikány, což povede k další devastaci,“ říká Woods Plackyová.

Rozdíl mezi silou větrů jednotlivých kategorií hurikánů dobře znázorňuje toto video.

Výjimečně ničivá sezóna

Hurikány jsou extrémním jevem počasí, který zasahuje oblast Karibiku, Mexického zálivu a jihovýchodního pobřeží Spojených států pravidelně. Silný hurikán přináší na pobřeží déšť a pobřežní záplavy, které zvedají hladinu až o několik metrů. Když hurikán dorazí do vnitrozemí, vyvolává tornáda a se silnými srážkami i bleskové povodně či sesuvy půdy. Poslední hurikánové sezóny jsou jiné: bouře jsou vlhčí a kromě prudkého větru je doprovázejí i extrémní srážky.

„Hurikán Helene si vyžádal nejméně 227 obětí, čímž se stal jedním z nejsmrtonosnějších hurikánů ve Spojených státech za posledních padesát let, hned po hurikánu Katrina z roku 2005,“ uvádí se ve studii vědců z World Weather Attribution. Hurikán byl přitom velmi dobře předpovězen Národním úřadem pro oceány a atmosféru Spojených států. Řada přehrad se mohla připravit upuštěním hladin a úřady evakuovaly desetitisíce lidí.

Gabriel Vecchi z univerzity v Princetonu, jeden z autorů atribuční studie, dodává: „Je nezbytné, aby se společnost nejen snažila přizpůsobit, ale také si uvědomila, že budoucí oteplování a dopady na klima budou záviset na opatřeních, která učiníme nyní a v nejbližších letech. Je to na nás: naši potomci budou moci zvládnout změnu klimatu jen tehdy, pokud razantně snížíme emise skleníkových plynů.“