Živelné pohromy zde byly vždycky, lidskou aktivitou působené změny klimatu je ale zesilují a zvyšují jejich četnost. Tak zní už mnoho let konsensus drtivé většiny odborníků dokládaný stále novými daty. Jedním z posledních takových příspěvků je nedávná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o výši škod způsobených danými jevy. Třebaže Evropská agentura pro životní prostředí užívá konzervativní metodu výpočtu a čísla za jednotlivé roky jsou pravděpodobně vyšší, celkový trend je i v její statistice jednoznačný: výše způsobených škod se s postupující klimatickou změnou v poslední dekádě skokově zvýšila.

Zatímco v letech 1980—1989 činily průměrné roční ztráty způsobené pohromami a dalšími klimatickými událostmi v Evropě podle agentury 8,5 miliardy eur, v letech 2020—2023 šlo ročně už o 44,5 miliardy eur. Pokud bychom brali v úvahu pouze inflaci a růst HDP, odpovídal by očekávaný nárůst ztrát výrazně menší částce.

Do let 2021, 2022 a 2023 spadá přesně 22 procent z celkové sumy ztrát za celé třiačtyřicetileté sledované období — konkrétně 162 miliard eur ze 738. Nominálně připadá nejvíce škod za celou zkoumanou éru na Německo — 180 miliard eur. Následují Itálie, Francie, Španělsko a Polsko. Experti nicméně připomínají, že nejvíce zasažené jsou ve skutečnosti chudší populace, protože ve srovnání s bohatšími musí sanovat škody vyšším dílem svých příjmů, respektive rozpočtů.

Většina zemí Evropského hospodářského prostoru má zároveň výrazné mezery v pojišťování tohoto typu událostí. Dle statistik Evropské agentury pro životní prostředí bylo v sedmnácti státech pojištěno pouze deset procent případů. Jen ve dvou zemích — Dánsku a Norsku — pokrylo pojištění více než polovinu ztrát. V zemích západního Balkánu soukromé pojištění proti přírodním katastrofám souvisejícím s klimatem prakticky neexistuje.

Španělé se snaží adaptovat

Trend zachycený v celoevropských statistikách dokládají i data a pozorování prováděná přímo v jednotlivých evropských státech. Ve Španělsku jsou příkladně rostoucí ekonomické ztráty způsobené klimatickými jevy zaznamenávány soustavně od roku 2017.

Nejničivějším rokem ve Španělsku byl rok 2022, kdy sucho, lesní požáry a prudké bouře způsobily škody ve výši jedenácti miliard eur. Nejničivějším typem pohromy celkově jsou v zemi na Pyrenejském poloostrově povodně a přívalové deště, následované lesními požáry, které sílí kvůli dlouhotrvajícím vlnám veder a sucha. Podle španělského deníku El Confidencial očekává Španělsko do roku 2050 škody v důsledku klimatických změn ve výši 4,6 bilionu eur.