Neochránila by nás další přehrada? Tato otázka visí ve vzduchu vždy ještě dříve, než opadne velká povodňová voda. Přehrady mají v české veřejné debatě mnoho hlasitých zastánců, například i premiéra Petra Fialu. Stejně tak ale mají i zaryté kritiky.

V České republice se nachází více než sto přehrad a dalších šestaosmdesát jich je na papíře. V plánu jsou přehrady například ve Vlachovicích na Zlínsku, v Kryrech, Senomatech a Šanově v západních Čechách. Anebo v Nových Heřminovech ve Slezsku. Konkrétně tuto stát připravuje už téměř třicet let.

Většina tuzemských přehrad je takzvaně multifunkčních. To znamená, že kromě ochrany před povodněmi slouží zároveň jako zásobárny vody, k rekreaci nebo k výrobě elektrické energie. Tyto přehrady jsou tudíž naplněné vodou a jejich protipovodňová funkce je velmi omezená.

Podzimní povodeň vloni postihla také Polsko — a prověřila protipovodňová opatření, která naši sousedi budovali v posledních letech. Jedná se o velké suché a polosuché nádrže — takzvané poldry —, které se na rozdíl od přehrad zaplní vodou jen v případě, že prší. Jak se osvědčily?

Velké poldry u nás chybí, v Polsku jsou uctívané

Jen asi patnáct kilometrů od hranic se severní Moravou a Slezskem, která byla loňskými povodněmi nejvíce postiženou částí České republiky, stojí na řece Odře dva největší poldry ve střední Evropě — Dolní Ratiboř a Bukov. Především první z nich zachytil loni velkou část povodně a pomohl spolu s Bukovem ochránit města na řece Odře — například Opolí s více než sto tisíci obyvateli nebo třetí největší polské město Vratislav, v níž žije přes šest set tisíc lidí.

„Kdyby nebylo poldru v Dolní Ratiboři, patrně bychom měli zaplavenou Vratislav,“ potvrzuje Jaroslaw Socha z katedry správy lesních zdrojů na Fakultě lesnictví Zemědělské univerzity Huga Kollontaje v Krakově.

Poldr Dolní Ratiboř, jehož stavba skončila v roce 2020, je přitom schopný pojmout až 185 milionů kubíků vody, což odpovídá asi čtvrtině Orlíku. Bukov zadrží více než padesát milionů kubíků.

V České republice takto velké poldry nestojí. Tím největším je u nás poldr Žichlínek v Pardubickém kraji, který má kapacitu necelých šest milionů kubíků vody. Tedy zhruba jako rybník Rožmberk. Stát v současnosti chystá také stavbu poldrů Dubnice a Šporka v Libereckém kraji nebo poldr Skalička na Přerovsku.

Unikátní soustava malých poldrů se pak nachází v okolí obce Lichnov na Bruntálsku. Právě lichnovským poldrům a tomu, jak v loňských povodních obstály, se budeme věnovat v samostatné reportáži. Zkušenost z Polska však ukazuje, že poldry mohou ochránit i velká města.

Poldry se staly loni v Polsku doslova celebritami. Vznikaly o nich například memy — vtipné obrázky, které se rychle šíří internetem.

Poldru v Dolní Ratiboři dokonce Poláci začali hromadně psát oslavné recenze na Googlu. „Ratibořská nádrž, strážce divoké řeky.“ „Nikoliv Varšava, Vratislav nebo Krakov. Teď je to Ratiboř, která je pýchou Poláků.“ „Kéž se staví taková místa na ochranu dalších měst, která jsou nyní zaplavená.“ To jsou jen některé z více než dvanácti set recenzí protipovodňové nádrže na platformě, kam uživatelé píší spíše hodnocení restaurací či hotelů.

Šetrnější k přírodě

Právě suché a polosuché poldry bývají označovány za takzvaně přírodě blízká protipovodňová opatření a ochránci přírody je často staví do kontrastu s přehradami, které přírodu naopak trvale poškozují — například tím, že tvoří překážku na tocích, čímž zamezují migraci živočichů a rostlin. „Nemluvíme jen o velkých zvířatech, jako jsou bobři nebo lososi. Podél řek migrují také rostliny, ale v jejich případě může být vliv přehrady vidět až v řádu desetiletí nebo i staletí,“ vysvětluje ekolog Mojmír Vlašín.

Přehrady jsou problematické také kvůli tomu, že se v nich usazují nečistoty, což vede ke zhoršování kvality vody a následnému přemnožení sinic. „I poldry mohou být samozřejmě postaveny špatně. Ale obecně lze říci, že představují lepší variantu než trvale napuštěné přehrady,“ dodává ekolog.

V České republice se však daří budovat přírodě blízká opatření včetně poldrů jen pomalu a politici i vodohospodáři u nás stále upřednostňují spíše přehrady.

Příkladem jsou Nové Heřminovy v Moravskoslezském kraji, kde by stát měl začít stavět přehradu v roce 2027.

Při hodnocení jejího vlivu na životní prostředí v roce 2010 přitom ministerstvo životního prostředí v rozporu se zákonem nenechalo posoudit jiná řešení protipovodňové ochrany včetně poldrů a zaměřilo se pouze na variantu s přehradou.

Každá nádrž může selhat

Také polská vláda chtěla původně budovat místo poldrů u českých hranic klasické přehrady. Poté, co se proti návrhu postavili ochránci přírody i místní obyvatelé, však záměr přehodnotila a rozhodla se pro suché nádrže. Loňské povodně ukázaly, že rozhodnutí bylo správné.

Pokud by totiž místo poldru stála v Dolní Ratiboři klasická přehrada, města by se pravděpodobně zachránit nepodařilo. Vyplývá to mimo jiné z analýzy polské kanceláře Světového fondu na ochranu přírody. „Nádrž fungovala efektivně pouze proto, že byla navržena a je používána jako poldr, tedy suchá nádrž,“ uvádí analýza.