Pěčín, Skalička, Čučice či Roztoky. To jsou jen některé obce v České republice, na jejichž území chtěl stát v minulosti vybudovat přehrady. Proti se však postavili místní obyvatelé i ochránci přírody a ze stavby nakonec ve všech případech sešlo.

I přesto se v České republice nachází v současnosti přes sto přehrad a dalších téměř devadesát lokalit ministerstvo zemědělství vytipovalo v předchozích letech jako místa vhodná na jejich výstavbu.

Místa eviduje v takzvaném Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. V budoucnu ho hodlá ještě rozšiřovat. „Nejbližší přezkum a aktualizace národních plánů povodí budou provedeny do 22. prosince 2027, což je i termín, dokdy by mělo dojít k přezkumu a aktualizaci Generelu,“ upřesnil pro Deník Referendum mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý s tím, že redukce počtu území se nepředpokládá.

Touha stavět přehrady je u nás dlouhodobě silná. K jejich nejhlasitějším příznivcům patří především politici a státní podniky Povodí, které mají správu vod na starost. Nejčastěji přitom argumentují ochranou před suchem a povodněmi.

Naopak ochránci přírody, ale i někteří vodohospodáři namítají, že na mnoha místech existují efektivnější a k přírodě šetrnější způsoby, jak se suchem i povodněmi bojovat. Patří mezi ně například zadržování vody v krajině, revitalizace řek, využívání podzemních vod či stavba suchých a polosuchých nádrží, takzvaných poldrů. Jak jsme objasnili v reportáži ze severomoravského Lichnova, poldry jsou schopny v případě srážek zadržet větší množství vody než přehrady, a pokud jich je v krajině více, mohou zachytit vodu přitékající z několika směrů.

Přírodě blízká řešení se však u nás daří prosazovat spíše sporadicky, což dokládá například zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020: „Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají přednost čerpání peněz z rozpočtu ministerstva zemědělství na technická opatření, jako jsou například stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně,“ uvedl tehdy úřad.

Přeceňované přehrady

Debata o budování přehrad přichází s každým suchem i povodněmi. Naposledy oživily diskusi o jejich výstavbě povodně v loňském roce. Nejvíce se mluvilo o dlouhodobě plánované přehradě v severomoravské obci Nové Heřminovy.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tehdy uvedl, že pokud by přehrada stála, ochránila by před velkou vodou obce na řece Opavě. Nádrž je přitom dalším příkladem přehrady, kterou chce stát prosadit, přestože stavbu kritizují ochránci přírody a obyvatelé vesnice ji před lety odmítli v referendu, které přehlasovali až letos v dubnu.

Ministr zemědělství nebyl při loňských povodních jediným politikem, který vykresloval přehrady jako efektivní protipovodňové řešení. Premiér Petr Fiala (ODS) například uvedl, že jižní Moravu ochránila před povodněmi přehrada Vír na Vysočině. „Vírská přehrada je dnes schopna bránit tomu, aby se výrazným způsobem rozjela Svratka, chrání část jižní Moravy, například město Brno (...). Toto je příklad toho, jak když včas děláme preventivní opatření, můžeme chránit životy a majetek lidí,“ uvedl při povodních premiér.

Proti tvrzení politiků se však staví odborníci. Že by přehrada v Nových Heřminovech obce před povodní neochránila, dokládá mimo jiné analýza průtoků v městě Opavě, kterou provedl Jan Skalík z Hnutí Duha, o níž jsme psali v jednom z předchozích článků. 


Z analýzy plyne, že i při nejlepším možném využití přehrady by byl průtok v Opavě nejméně o 67 kubíků za sekundu vyšší, než uváděli ministr a Povodí Odry. To by v znamenalo, že i při zcela dokonalém využití nádrže by se řeka vylila z břehů.

Tvrzení premiéra Fialy o významu Vírské přehrady zase rozporuje hydrobiolog z České zemědělské univerzity Ondřej Simon. „Přehrada Vír slouží jako zásobárna vody. Je tedy plná, a protipovodňový efekt má proto malý,“ vysvětluje. Dodává, že na řece Svratce je zároveň tolik přítoků, že protipovodňový efekt v Brně nebo dokonce v obcích dál po proudu je zanedbatelný. „Jižní Moravu loni ve skutečnosti zachránilo to, že tam prostě tolik nepršelo,“ říká hydrobiolog.

Politici v područí stavebních firem? Spíše ne

Proč tedy politici dlouhodobě přehrady tolik obhajují? Možný důvod, který leckoho napadne jako první, je, zda na prosazování přehrad nemohou tlačit firmy, které je samy chtějí stavět.

Většina přehrad na našem území však byla vybudována už za minulého režimu nebo ještě dříve a firmy, které se na nich podílely, dnes již neexistují. Jedinou větší přehradou, která byla dokončena po revoluci, je Slezská Harta. Tento projekt dokončila v devadesátých letech firma Ingstav Opava, která však o pár let později skončila v likvidaci a dnes již taktéž neexistuje.

Instituce, které stavěly přehrady za minulého režimu, nezmizely úplně. „Existoval tady státní projekční podnik pro vodní hospodářství s názvem Hydroprojekt. Po revoluci byl zprivatizován a rozdělen na několik poboček, které fungují dodnes,“ popisuje historik Jiří Janáč z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Dnes v těchto firmách podle něj často pracují ti samí lidé jako před revolucí. „Mnohdy jde o lidi, kteří si, podobně jako to bylo běžné v jiných oborech, ty společnosti zprivatizovali pro sebe a dodnes v nich zůstávají,“ vysvětluje historik.