↗

Petr Birklen nastoupil do čela Povodí Odry letos v březnu. Předtím působil ve vedení Regionální rozvojové agentury MSID a.s. a jako ředitel poradenské společnosti specializující se na problematiku klimatické změny, zemědělství i komplexních pozemkových úprav. Dříve pracoval jako vedoucí Správy CHKO Poodří a regionálního pracoviště Ostrava v Agentuře ochrany přírody a krajiny a jako ředitel odboru péče o krajinu na ministerstvu životního prostředí. Vystudoval hydrobiologii na univerzitě Palackého v Olomouci. Foto Anna Absolonová, DR

Letos v březnu nastoupil do čela podniku Povodí Odry nový ředitel Petr Birklen. Nahradil Jiřího Tkáče, který z podniku odešel několik měsíců po ničivých povodních, které loni zasáhly severní Moravu a Slezsko. Právě státní podnik Povodí Odry má v této oblasti na starost správu toků včetně realizace protipovodňových opatření. Většina z těchto dlouho plánovaných kroků však nebyla dosud realizována a loňské povodně byly kvůli tomu o to ničivější.

Kritika se ovšem na podnik nesnesla jen kvůli chybějící protipovodňové ochraně. Po povodních nechalo Povodí Odry vybagrovat několik štěrkonosných řek, což vyvolalo nesouhlas především mezi ochránci přírody. Nedávno navíc Česká inspekce životního prostředí rozhodla, že bagrováním přírodně cenného úseku řeky Olše porušilo Povodí Odry zákon.

V rozhovoru Petr Birklen vysvětluje, jak v současnosti vypadá realizace protipovodňových opatření včetně dlouho připravované přehrady Nové Heřminovy, co plánuje dělat jinak než jeho předchůdci i co už za dobu svého působení stihl. Ředitel, který dříve pracoval pro Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo pro ministerstvo životního prostředí, mluví také o tom, proč nesouhlasí s kritikou bagrování řeky Olše či zda bude péče o toky pod jeho vedením více v souladu s přírodě blízkými způsoby.

Přišel jste do funkce ředitele Povodí Odry s konkrétním plánem?

V rámci výběrového řízení jsem musel obhájit vizi, která se zaměřovala například na téma likvidace povodňových škod, což bude jeden z největších úkolů na další roky. Není to jen otázka manažerská, tedy zvládnutí projektových příprav, financování a řízení dodavatelů staveb. Je to také záležitost komunikace a požadavků, které vycházejí ze zasažených lokalit. Problém povodňových škod se zároveň týká životního prostředí. Je třeba brát v potaz i představy ochránců přírody o tom, jak by měly vypadat vodní ekosystémy, co se protipovodňové ochrany týče.

K tomu se ještě dostaneme. Jaké jsou další oblasti, kterými se chcete zabývat?

Druhé velké téma je výstavba přehrady v Nových Heřminovech, kde se momentálně dostáváme do fáze stavebního řízení a přípravy stavební dokumentace. Mým cílem je dotažení stavby do zdárného konce a spuštění jejího provozu. Přehrada totiž nestojí ani třicet let od schválení a mezitím přišly povodně. Kvůli tomu klesá důvěra lidí ve stát a v to, že je schopen je ochránit. Mým úkolem je stavbu dotáhnout, ale bez toho, abych šlapal po něčích zájmech. Ať už jsou to majetkoprávní zájmy, nebo zájmy nevládních organizací či obcí.

Pak se chci zabývat otázkou financování podniku a dosažení kvalitních podmínek pro zaměstnance. Dalším tématem je zkvalitnění správy vodních toků v souladu s moderními trendy.

To by konkrétně vypadalo jak?

Například tvrdá opatření jako revitalizace toků. Podnik už řadu revitalizací udělal a nyní chystáme aktualizace plánu oblasti povodí, kde bychom rádi zdůraznili revizi seznamu revitalizačních opatření. Ta plánovaná se totiž nerealizují tak rychle, jak bych si představoval. Rád bych také do návrhů revitalizací zapojil univerzity. Nově jsme k procesu přizvali Ostravskou univerzitu a Katedru environmentálního inženýrství z Vysoké školy báňské.

A co se týká dalších opatření?

Málo se ví, že na drobných tocích rušíme stará vodní díla, která jsou nepotřebná. Díky tomu umožňujeme přirozený vývoj těchto toků. Za posledních deset let je to asi sto šedesát kilometrů, kde byly zrušeny technické úpravy.

Zároveň na tocích, kde máme úpravy a vodní díla, lze konkrétní činnosti provádět s respektem k daným přírodním podmínkám. Platí to i o místech, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy. Dnes se posouvají znalosti o fungování biologických systémů a výskytu různých druhů — a to by se mělo odrážet i v naší činnosti.

V neposlední řadě bychom rádi působili na další významné aktéry v povodí, jakými jsou Lesy ČR nebo Státní pozemkový úřad. Ti totiž mohou zlepšovat odtokové podmínky a zadržovat vodu v krajině díky nástrojům, jako jsou pozemkové úpravy nebo opatření v lesích včetně jejich lepší druhové skladby.