Letos v březnu nastoupil do čela podniku Povodí Odry nový ředitel Petr Birklen. Nahradil Jiřího Tkáče, který z podniku odešel několik měsíců po ničivých povodních, které loni zasáhly severní Moravu a Slezsko. Právě státní podnik Povodí Odry má v této oblasti na starost správu toků včetně realizace protipovodňových opatření. Většina z těchto dlouho plánovaných kroků však nebyla dosud realizována a loňské povodně byly kvůli tomu o to ničivější.

Kritika se ovšem na podnik nesnesla jen kvůli chybějící protipovodňové ochraně. Po povodních nechalo Povodí Odry vybagrovat několik štěrkonosných řek, což vyvolalo nesouhlas především mezi ochránci přírody. Nedávno navíc Česká inspekce životního prostředí rozhodla, že bagrováním přírodně cenného úseku řeky Olše porušilo Povodí Odry zákon.

V rozhovoru Petr Birklen vysvětluje, jak v současnosti vypadá realizace protipovodňových opatření včetně dlouho připravované přehrady Nové Heřminovy, co plánuje dělat jinak než jeho předchůdci i co už za dobu svého působení stihl. Ředitel, který dříve pracoval pro Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo pro ministerstvo životního prostředí, mluví také o tom, proč nesouhlasí s kritikou bagrování řeky Olše či zda bude péče o toky pod jeho vedením více v souladu s přírodě blízkými způsoby.

Přišel jste do funkce ředitele Povodí Odry s konkrétním plánem?

V rámci výběrového řízení jsem musel obhájit vizi, která se zaměřovala například na téma likvidace povodňových škod, což bude jeden z největších úkolů na další roky. Není to jen otázka manažerská, tedy zvládnutí projektových příprav, financování a řízení dodavatelů staveb. Je to také záležitost komunikace a požadavků, které vycházejí ze zasažených lokalit. Problém povodňových škod se zároveň týká životního prostředí. Je třeba brát v potaz i představy ochránců přírody o tom, jak by měly vypadat vodní ekosystémy, co se protipovodňové ochrany týče.

K tomu se ještě dostaneme. Jaké jsou další oblasti, kterými se chcete zabývat?

Druhé velké téma je výstavba přehrady v Nových Heřminovech, kde se momentálně dostáváme do fáze stavebního řízení a přípravy stavební dokumentace. Mým cílem je dotažení stavby do zdárného konce a spuštění jejího provozu. Přehrada totiž nestojí ani třicet let od schválení a mezitím přišly povodně. Kvůli tomu klesá důvěra lidí ve stát a v to, že je schopen je ochránit. Mým úkolem je stavbu dotáhnout, ale bez toho, abych šlapal po něčích zájmech. Ať už jsou to majetkoprávní zájmy, nebo zájmy nevládních organizací či obcí.

Pak se chci zabývat otázkou financování podniku a dosažení kvalitních podmínek pro zaměstnance. Dalším tématem je zkvalitnění správy vodních toků v souladu s moderními trendy.

To by konkrétně vypadalo jak?

Například tvrdá opatření jako revitalizace toků. Podnik už řadu revitalizací udělal a nyní chystáme aktualizace plánu oblasti povodí, kde bychom rádi zdůraznili revizi seznamu revitalizačních opatření. Ta plánovaná se totiž nerealizují tak rychle, jak bych si představoval. Rád bych také do návrhů revitalizací zapojil univerzity. Nově jsme k procesu přizvali Ostravskou univerzitu a Katedru environmentálního inženýrství z Vysoké školy báňské.

A co se týká dalších opatření?

Málo se ví, že na drobných tocích rušíme stará vodní díla, která jsou nepotřebná. Díky tomu umožňujeme přirozený vývoj těchto toků. Za posledních deset let je to asi sto šedesát kilometrů, kde byly zrušeny technické úpravy.

Zároveň na tocích, kde máme úpravy a vodní díla, lze konkrétní činnosti provádět s respektem k daným přírodním podmínkám. Platí to i o místech, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy. Dnes se posouvají znalosti o fungování biologických systémů a výskytu různých druhů — a to by se mělo odrážet i v naší činnosti.

V neposlední řadě bychom rádi působili na další významné aktéry v povodí, jakými jsou Lesy ČR nebo Státní pozemkový úřad. Ti totiž mohou zlepšovat odtokové podmínky a zadržovat vodu v krajině díky nástrojům, jako jsou pozemkové úpravy nebo opatření v lesích včetně jejich lepší druhové skladby.

Budete se tedy snažit činnost Povodí směřovat takříkajíc více do zelena, aby byla v lepším souladu s přírodě blízkými způsoby, než tomu bylo dosud?

Myslím si, že v naší práci máme určitou zodpovědnost a neměli bychom podléhat jednostrannému hodnocení vodních toků, které na přírodu nebere ohled. Neříkám, že to tak bylo v minulosti, ale když se věnujete jen technické, stavební části, je vždy složité zahrnout do toho i všechny aspekty, které souvisejí s ostatními funkcemi vodních toků.

Takže ano, ve správě toků jsou to věci, které pro nás budou důležité. Na druhou stranu nelze říci, že bychom směřovali k hromadnému rušení vodních děl a protipovodňové ochrany. Žijeme ve velmi hustě osídleném území a povodně ukazují, že technická opatření nelze nahradit. Je ale potřeba problematiku řešit komplexněji. Máme určité povinnosti, které nás zavazují k tomu, abychom byli, jak říkáte, zelenější.

Koneckonců i odstraňování povodňových škod na Jesenicku a v povodí horní Opavy probíhá v úzké koordinaci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Ta v současnosti vytváří studie úpravy toků po povodních, abychom se zcela nevraceli k původním řešením, ale zahrnuli i přírodě blízké způsoby.

Mluvili jsme teď hlavně o plánech do budoucna. Co jste už stihl za dobu, kdy jste v čele podniku?

Myslím, že se nám daří posouvat v několika ohledech. Na horní Opavě máme získaná stavební povolení, v Nových Heřminovech máme vypořádány majetkoprávní vztahy až na tři vlastníky, se kterými jsme sice zahájili vyvlastňovací proces, ale snažíme se s nimi dál komunikovat. Takže tam běží projekční práce.

Také jsem se setkal se zástupci ekologických organizací Hnutí Duha a Děti Země (organizace v minulosti nesouhlasily se stavbou přehrady v Nových Heřminovech a proti stavbě podávaly odvolání, pozn. red.). S Hnutím Duha jsme se dohodli, že se budeme snažit zahrnout do naší činnosti i přírodě blízké principy. S Dětmi Země jsme se bavili o věcné náplni jejich připomínek a počítáme s tím, že se jimi budeme zabývat. V obou případech se tedy snažím vztahy stabilizovat, aby byly korektní a abychom těmto organizacím poskytovali všechny informace, které chtějí mít.

Jak probíhá vaše spolupráce s obcemi?

V Nových Heřminovech jsme například uspořádali veřejné projednání před referendem, aby občané měli informace, o co přesně půjde a jakým způsobem stavba obec zasáhne. (V dubnu se v Nových Heřminovech konalo po sedmnácti letech druhé referendum o stavbě přehrady, kterou obyvatelé v referendu odsouhlasili, pozn. red.).

Také pokračujeme v řešení protipovodňových škod. Objel jsem starosty na Jesenicku a na horní Opavě. Mimo jiné jsme otevřeli debatu s Krnovem, kde chtějí udělat protipovodňová opatření na řece tak, aby sloužila i k rekreaci. Cítím, že dnes už obce chtějí do řek vkládat určitá rozšíření, aby v nich mohli lidé trávit čas a aby to bylo esteticky zajímavé. A to my nemůžeme ignorovat.

Taktéž máme podané žádosti o financování povodňových škod, u některých staveb máme už i rozhodnutí o financování. Teď čerstvě jsme například zrychlili projekční přípravu na řece Bělé.

Plánujete dělat něco vyloženě jinak než vaši předchůdci?

Obecně si myslím, že se podnik potřebuje trochu více otevřít lidem. Máme sice zákonné povinnosti, ale jsme také veřejná služba. Zodpovídáme se daňovým poplatníkům, ale i lidem žijícím v povodí a samosprávám, pro něž bychom měli být trochu více partnerem. Chceme tedy posílit partnerství s širokou veřejností, veřejnou správou, ale i vysokými školami.

Vraťme se ještě k přehradě v Nových Heřminovech. Po povodních uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), že by se přehrada měla začít stavět v roce 2027. Stíháte to?

Počítáme, že přípravné stavební práce už v tu dobu budou probíhat. První část stavby máme naplánovanou zhruba na roky 2026 až 2029. V tu dobu už tedy bude vidět, že se něco chystá, například že se odstraňují stromy, dělá se úprava terénu a tak dále. V roce 2029 pak začne ostrá fáze, kdy se bude — zjednodušeně řešeno — betonovat.

Nádrž Nové Heřminovy by měla být jedinou přehradou u nás s výhradně protipovodňovou funkcí. Z toho důvodu by měla být z velké části prázdná, aby mohla v případě deště pojmout co nejvíce vody. Někteří odborníci, s nimiž jsme dříve mluvili, ovšem vyjádřili obavu, zda Povodí Odry tento ochranný objem udrží a nepodlehne například tlaku rybářů či jiných subjektů na její plné napuštění.

To se nemůže stát. Existuje samozřejmě určitý prostor, v rámci něhož se můžeme rozhodnout, že například zadržíme více vody, nebo naopak zvýšíme odtok, aby se nařeďovalo znečištění v tocích. Nádrž má ale určitý manipulační řád, který schvaluje vodoprávní úřad. A my s ní nemůžeme svévolně manipulovat jen proto, že bychom chtěli zvyšovat hladinu pro rybáře nebo kohokoliv jiného.

V únoru zveřejnily vědecké společnosti stanovisko, ve kterém kritizují, že Povodí Odry po povodních vybagrovalo přírodně cenný úsek řeky Olše na Jablunkovsku, který je evropsky významnou lokalitou. Nedávno Česká inspekce životního prostředí dospěla k závěru, že tím podnik porušil zákon. Co na verdikt říkáte?

My s touto kritikou nesouhlasíme. Opakovaně jsme se vůči ní vymezili a z našeho pohledu k porušení zákona nedošlo. Úprava koryta proběhla za mimořádného stavu po povodni, kdy jsme úpravy provést mohli. V tuto chvíli k tomu nic moc jiného říct nemůžu.

Signatáři stanoviska nicméně argumentují, že v daném místě povodně nebyly.

Jenže ten zásah nebyl dán tím, že je v místě povodeň. Bylo to preventivní opatření dané rizikem povodní, které často přicházejí v několika vlnách. Zároveň moravskoslezské hejtmanství vydalo upozornění, abychom připravili toky na ten nejhorší možný scénář. My musíme průtočnost zajistit také u neupravených toků, protože jsme zodpovědní za to, že daná řeka nikoho nevyplaví.

Co říkáte na argument, že štěrkonosné řeky, jakou je třeba i Olše, dokážou povodním vzdorovat lépe v přirozeném stavu, a když se vybagrují, mohou naopak dopady povodní zhoršovat?

To je dost velké zobecnění. Pokud jsou štěrkonosné toky celé přirozené, mají skutečně jinou dynamiku, jsou zpravidla širší a štěrky vodu opravdu zpomalují. Jenže na řece Olši jsou upravené úseky, její koryto má určité parametry průtočnosti a jakmile se někde vytvoří štěrková náplava, dojde k narušení těchto parametrů.

Existují tedy nějaká řešení?

Tam by bylo jediné, a to je úpravu zrušit a celý tok zrevitalizovat. Jenže to nelze udělat jako lokální řešení na dvě stě metrech. Muselo by se to pojmout systémově a celé. Například by se musely postavit odsazené hráze a někde by pravděpodobně musela ustoupit zástavba, protože cílem úpravy je ochránit pozemky a stavby.

Samozřejmě ale podporujeme, aby v řekách určitá dynamika přirozených toků byla. To znamená, že se tam tvoří štěrkové náplavy, na nichž může růst třeba ohrožená travina třtina pobřežní. Když už ale štěrk zarůstá dřevinami, tak to výrazně zužuje profil řeky a údržba je potřeba. Debata by měla směřovat k hledání nějakého kompromisu, kde a kolik toho štěrku má zůstat, do jaké míry odstraňovat porosty a tak dále.

Vědecké společnosti kritizují dlouhodobé bagrování štěrkonosných řek obecně…

U této kritiky nám dlouho unikala podstata výhrad. Proto jsme se se signatáři prohlášení potkali a snažili se zjistit, co konkrétně jim vadí. Dozvěděli jsme se, že přístup ke štěrkonosným řekám se posunul a měl by by být jiný než v minulosti.

Já jsem například spoluautorem managementu štěrkonosných náplav a názor vědeckých společností byl, že je příliš paušální a dané postupy už nemusejí fungovat. Nyní tedy vedeme debatu o tom, jak nové poznatky v budoucnu začlenit do naší činnosti. Do diskuze bychom chtěli zahrnout i Moravskoslezský kraj a Agenturu ochrany přírody a krajiny.

A když se zeptám konkrétněji, plánujete uvést do stavu před vybagrováním část Olše, která je evropsky významnou lokalitou a kde jste podle České inspekce životního prostředí porušili zákon?

Uvažovali jsme o možnostech, že bychom nějak stav řeky upravili. Není to nic, čemu bychom se bránili. Je to spíše na diskuzi s odborníky o tom, kde by to mělo smysl a kde ne.

ANNA ABSOLONOVÁ