Státní podnik Povodí Odry po loňských povodních vybagroval část řeky Olše, spadající do evropsky významných lokalit určených k ochraně přírody. Česká inspekce životního prostředí nyní na základě podnětu ekologického spolku Arnika rozhodla, že tím porušil zákon o ochraně přírody a krajiny.

Povodí Odry podle inspekce na cenném úseku řeky odstraňovalo vegetaci, vyhrnovalo sedimenty z koryta a srovnávalo dno řeky. Samo tento postup, který provádí i v jiných lokalitách, obhajuje tak, že jde o protipovodňové úpravy.

„Porušení naplňují znaky skutkových podstat několika přestupků podle zákona č. 114/1992 Sb. a se subjekty podezřelých ze spáchání přestupků bude zahájeno přestupkové řízení,“ uvádí Česká inspekce životního prostředí v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Arnika rozhodnutí inspekce vítá. „Na tuto situaci jsme upozorňovali i Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který však jednal pomalu nebo vůbec,“ uvedla za organizaci Gita Matlášková.

Státnímu podniku nyní hrozí pokuta až dva miliony korun. „V rámci standardního postupu bude zahájeno správní řízení, které může vyústit v pokutu až dva miliony korun. Konečnou výši případné pokuty ale v tuto chvíli nelze předjímat,“ uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká. Dodala také, že Povodí Odry se proti rozhodnutí může odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Mluvčí Povodí Odry zatím rozhodnutí inspekce komentovat nechtěla s odkazem na to, že případ musí konzultovat s ředitelem podniku, který je aktuálně v terénu, a tedy mimo pracoviště.

Vědci kritizují bagrování řek dlouhodobě

Proti destrukci přírodně cenné lokality uveřejnily už v únoru stanovisko odborné společnosti. Upozorňovaly v něm především na to, že Povodí Odry bagrováním zničilo takzvané štěrkové lavice, tedy náplavy hrubého štěrku a písku při březích řeky.

„Štěrkové lavice potřebuje k životu mnoho organismů, v Olši především ohrožená travina třtina pobřežní. Pokud se štěrková lavice vybagruje, populace vzácné rostliny zanikne,“ vysvětlila Deníku Referendum hydrobioložka Jindřiška Bojková z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity. „Necitlivými zásahy do říčního prostředí jsou ale ohroženy i další druhy jako například mihule potoční nebo vranka obecná,“ dodala.

Přírodně cenný úsek Olše však není podle ekologů jediným místem, kde je bagrování nevhodné. Problém se týká všech štěrkonosných řek na severu Moravy, které Povodí Odry po povodních upravuje nadměrně. Například řeky Opavy, Opavice nebo Bělé.

„Zásahy stojí mnoho peněz ze státního rozpočtu, v některých úsecích řek jsou zbytečné a často přímo škodí ekologickému stavu řeky,“ dodala Gita Matlášková z organizace Arnika.

Přílišné úpravy řek spočívající v tom, že se koryta narovnávají a vyváží se z nich štěrk, mohou navíc podle Bojkové přispívat k dalším povodním. „Pokud řekám štěrk vezmete, začnou se prohlubovat, voda jimi rychle protéká, a to může zhoršovat dopady povodní níže po proudu. Naopak v přirozeném stavu dokážou řeky vzdorovat povodním lépe,“ říká Bojková, podle které by se proto přístup k řekám měl změnit.

„Může nastat chvíle, kdy bude poškození našich unikátních štěrkonosných řek nevratné. Obáváme se, že se tento moment blíží, protože tímto způsobem jsou řeky udržovány už desítky let,“ dodává vědkyně.

Organizace Arnika bude případ dále sledovat. „Uvidíme, jak dopadne přestupkové řízení. Zda bude například požadováno, aby správce toku uvedl tuto část řeky do původního stavu,“ dodala Matlášková z organizace Arnika.