„Doufám, že vás budou všichni pranýřovat“, „Jste zodpovědní za tři mrtvé lidi“, „Krev na rukou už budete mít do konce života“, „Jste spolek hyen“. To jsou jen některé z mnoha zpráv, které v posledních týdnech obdržel Ivo Dokoupil, koordinátor ekologické organizace Hnutí Duha na Jesenicku.

Důvodem je vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), který po letošních povodních obvinil organizaci z toho, že roky blokuje výstavbu přehrady v Nových Heřminovech. Kdyby prý přehrada stála, mohla podle ministra ochránit obce na řece Opavě, tedy Zátor, Brantice, Krnov či Opavu.

Spolu s Hnutím Duha obvinil ministr z průtahů i další ekologickou organizaci Děti Země. A také obyvatele Nových Heřminov. Ministr Výborný tvrdí, že výstavbu přehrady zdrželi, protože proti její stavbě podávali připomínky a odvolání.

Všechny napadané organizace i obyvatelé Heřminov se proti ministrovu tvrzení ohradili, začali snášet důkazy o tom, že příčiny průtahů leží jinde a vyzvali ministra Výborného k omluvě. Politik, který se v mezičase stal předsedou KDU-ČSL, však i po konfrontaci s předloženými argumenty dál trval na svém a tvrdí, že se nemá omlouvat za co. Jak je to tedy doopravdy?

Rozhodnutý spor: viník absence protipovodňových opatření na řece Opavě je jediný — je to český stát

Myšlenka přehrady v Nových Heřminovech je stará přes sto let. O nádrži na řece Opavě se však začalo více mluvit až po katastrofických povodních v roce 1997. Státu ovšem trvalo dalších jedenáct let, než v roce 2008 zamýšlený projekt přehrady vůbec schválil.

O několik měsíců později odmítli výstavbu přehrady obyvatelé Nových Heřminov v místním referendu. Mimo jiné proto, že měla část jejich vesnice zatopit. Lidé zcela pochopitelně nechtěli, aby obec, ve které mají kořeny a která je jejich domovem, ustoupila inženýrskému projektu. A stát je tehdy nedokázal přesvědčit o opaku. Ba místní si dodnes stěžují, jak se k nim úřady chovaly přehlíživě.

Jelikož byla obec výsledky referenda vázána, musela začít proti přehradě bojovat všemi dostupnými právními prostředky. To znamená vstupovat do správních řízení a v nich záměru oponovat. Bylo tak na státu, jak rychle a z hlediska práva kvalitně dokáže podklady k záměru přehradu vybudovat připravit a uplatnit.

Jenomže od schválení záměru trvalo státu celé další čtyři roky připravit projekt k posouzení jeho vlivu na životní prostředí, takzvanému procesu EIA. V něm však ministerstvo životního prostředí neposoudilo jiná řešení protipovodňové ochrany, která doporučovali experti, a zaměřilo se pouze na variantu s přehradou.

Posouzení jiných variant přitom zákon předpokládá. Ekologické organizace i obec Nové Heřminovy jednostranný postup kritizovaly, obec k tomu ostatně byla vázána výsledky referenda. Nikdo z nich však nemohl proces EIA právně napadnout, protože to zákon neumožňuje.

Až v roce 2017, tedy po dlouhých šesti letech od vydání stanoviska EIA, podal státní podnik Povodí Odry žádost o územní rozhodnutí — čili celých dvacet let od formulace záměru. Podle Miroslava Patrika z organizace Děti Země, který je zřejmě nejzkušenějším účastníkem správních řízení mezi českými ekology, je důvod jediný: laxní přístup státu, který stavbu přehrady nepovažoval za prioritu. „Kdyby na tom státu opravdu záleželo, mohl postupovat mnohem rychleji,“ upozorňuje Patrik.

Tomu nasvědčuje i fakt, že územní řízení pak bylo zahájeno až o další čtyři roky později. Teprve v tu dobu se řízení otevřelo pro veřejnost a Hnutí Duha i obec tak mohly zaslat své připomínky ke stavbě. Znovu si zopakujme, že obec Nové Heřminovy k tomu byla i vázána a Hnutí Duha prostě naplňovalo své zákonem předpokládané, obecně prospěšné poslání — chránit přírodu.

V tu samou dobu také obec Nové Heřminovy podala námitku systémové podjatosti na stavební úřad v Krnově, která byla následně shledána jako důvodná. Přesunutí na jiný úřad mělo být provedeno do měsíce, úřady je ale protáhly na rok.

V červnu 2023, tedy celých šest let od podání žádosti, vydal stavební úřad v Bruntále rozhodnutí o umístění stavby. Proti němu se odvolala výsledkem referenda vázaná obec Nové Heřminovy, zároveň Hnutí Duha a Děti Země podaly takzvané blanketní dovolání. Tedy dokument, ve kterém není z počátku potřeba uvádět důvody. Využívá se ve chvíli, kdy je lhůta na jeho podání příliš krátká na to, aby daná strana shromáždila všechny potřebné podklady.

„Blanketní dovolání je věc, kterou dělají všichni včetně například stavebního úřadu. Není to tak, že se odvoláte bezdůvodně. Odvoláváte se s tím, že podklady dodáte, což Duha udělala,“ říká ředitelka organizace Hnutí Duha Anna Kárníková.

Dovolání, na jehož vyřešení má přitom stát lhůtu nanejvýš šedesát dnů, leží na stole Krajského úřadu Moravskoslezského kraje už přes rok. „Rozhodnutí by mělo přijít v únoru příštího roku,“ uvedla pro DR Kárníková.

Právě na odvolání, které organizace podávaly před rokem a půl, ministr Výborný poukazuje jako na jeden z důvodů, proč přehrada v současnosti nestojí. Podle původního plánu, který v roce 2008 schválila vláda, však měla stavba začít už v roce 2014. Je přitom zřejmé, že i bez účasti obce a ekologických organizací ve správních řízeních by projekt zřejmě ještě neměl ani stavební povolení, natožpak aby stavba, která by v každém případě trvala několik let, již byla dokončená.

Ministr tedy zcela zjevně nemluví pravdu. Velké zpoždění a pomalý proces, v němž jsou zjevné i několikaleté prodlevy dané nečinností úřadů veřejné správy, je čistě vinou státu — ministerstva zemědělství, státní organizace Povodí Odry, případně příslušných místních úřadů.

Občanské organizace i obec Nové Heřminovy mohly svými připomínkami, jejichž uplatnění zákon navíc předpokládá jako výraz základního občanského práva v demokratické společnosti, zdržet proces nanejvýš v řádu měsíců. Za celé dlouhé roky ale nese odpovědnost stát.

Spoluvinu státu na průtazích Výborný později uznal. Přesto ale stále tvrdí, že stavbu zdržovali i ekologové a obyvatelé obce. Dál se na ně snaží svalit vinu.

Nikdo ovšem dosud neupozornil na možný hlavní motiv jeho snahy od selhání státu odvést pozornost: od roku 2008, kdy vláda návrh přehrady schválila, řídili ministerstvo zemědělství celkem sedm let jeho kolegové z KDU-ČSL; členové žádné jiné strany je nevedli v daném období tak dlouho.

Křivé obvinění, které ulpělo: nenáviděná obec, nenávidění ochránci přírody

Právě lidé z Hnutí Duha a Nových Heřminov se ale na základě křivého obvinění Marka Výborného potýkají s nenávistí. „My jsme tu odklízeli bahno a už mi chodily esemesky, že jsem vrah, a dotazy, jak se mi spí,“ popisuje Ivo Dokoupil na zahradě hospody v Karlovicích na Jesenicku, kterou po povodních pomáhal s dobrovolníky opravovat. „Lidi mi nadávají na ulici, vyhrožují mi. Je to hodně nepříjemné. A to jenom proto, že jsme se účastnili procesu dle zákona,“ říká Dokoupil.

Kvůli ministrovu obvinění a pomalému jednání státu nyní panuje v okolí zášť i vůči obyvatelům Nových Heřminov. Obyvatelé okolních obcí, které by podle ministra přehrada ochránila, je viní z toho, že přehrada nestojí kvůli nim.

„Jsme teď nejnenáviděnější obec v celém Moravskoslezském kraji. Pracuji v nemocnici v Krnově, a když jdu po chodbě, slyším, co si o nás lidé povídají. Není to nic hezkého,“ vypráví obyvatel Nových Heřminov Martin Navrátil na dvoře svého domu. Stejně jako mnoho jiných lidí ve vesnici, i on nyní věnuje většinu času opravám. „Trochu se v tom plácám, ale už se nehroutím. Přestal jsem jezdit na hody a místo toho kopu hlínu,“ říká s klidem Navrátil.

Ne každý však zvládá situaci tak dobře. „Všechno je pryč, máme holobyt,“ popisuje následky povodní jiný obyvatel Nových Heřminov Jiří, který si nepřál uvádět svoje příjmení. V jeho domě stál během povodní skoro metr a půl vody, která navíc odplavila dříví na zimu. „Nemáme čím topit, uplavalo všechno, co jsme měli na tři zimy dopředu,“ říká Jiří.

Současné spory kolem přehrady příliš nesleduje, nemá na to čas. „Televizi jsem od povodní neviděl, mám moc práce. Ale myslím, že za ty roky už se nějaká opatření udělat mohla,“ míní další z obyvatel „nejnenáviděnější vesnice“.

Lidé z okolních obcí jsou naštvaní i na bývalého starostu Nových Heřminov Ludvíka Drobného, který proti přehradě roky bojoval. „Výhružných zpráv jsem zůstal ušetřený, protože na sebe nikde nemám zveřejněný kontakt. Ale z doslechu od známých vím, že mě nesnáší celá Opava a Krnov,“ říká Drobný, když projíždíme vesnicemi, které v září spláchla voda.

Podél silnice je stále vidět vymletý asfalt a naplavené bahno, které odklízejí bagry, několik lidí opravuje poničené domy. Na mnoha z nich je stále vidět tmavý mokrý pruh, který ukazuje, kam až voda sahala. „Nevím, kdo je na tom hůř. Jestli lidé, kteří už dům nemají, nebo ti, kteří ho mají v dezolátním stavu a musí ho opravovat,“ krčí rameny bývalý starosta. „Všichni vyplavení jsou na tom ale opravdu špatně,“ dodává.

Drobný přitom říká, že proti přehradě kategoricky není a nikdy ani nebyl. Stejně jako ochráncům přírody mu ale vadí, že se stát vůbec nezabýval jinými, pravděpodobně účinnějšími možnostmi ochrany před povodněmi, které navíc, na rozdíl od přehrady, už mohly dávno stát, poněvadž by je bylo možné postavit snáz — a nikdo by proti nim odpor nekladl. S obcí ale stát po celou dobu odmítal komunikovat.

V minulosti dokonce bývalý ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Pagáč tvrdil, že obec nemůže stavbě zabránit a stát ji postaví i přes výsledky tamějšího referenda, které ji odmítlo. Nyní, o několik let později, ministr Výborný tu samou obec obviňuje, že přehrada nestojí kvůli ní.

Místo přehrady už tu dávno mohly být poldry

Spolu s vedením obce obviňuje ministr i ekologické organizace, což je o to paradoxnější, protože právě ony se dlouhodobě zasazují o lepší zacházení s krajinou tak, aby dokázala zadržovat více vody, a díky tomu důsledky povodní tlumit či jim přímo předcházet.

Mezi taková opatření patří lepší zacházení se zemědělskou půdou, revitalizace uměle narovnaných řek, zdravější a rozmanitější lesy či drobné krajinné prvky, které dokáží vodu zadržet. Odvrátit povodeň o mohutnosti, jakou měla ta letošní, by samozřejmě zcela nepomohlo nic, ale pokud by stát dávno dal na doporučení ekologických organizací, jak změnit zacházení s krajinou, celkové dopady mohly být nižší. Právě kondice jesenických lesů je přitom dlouhodobě mimořádně špatná a Hnutí Duha se o zlepšení jejich stavu dlouhodobě zasazuje.

Za posledních sto padesát let se totiž v Jeseníkách, stejně jako na mnoha jiných místech České republiky, významně zvýšil podíl smrku. To v současnosti vede ke kůrovcovým kalamitám, a v jejich důsledku pak vznikají velké odlesněné holiny, které k ničivosti povodní přispívají.

„Povrch bez vody a vegetace se rychle přehřívá. Kvůli tomu vzniká teplotní gradient a také v důsledku toho se zvyšuje pravděpodobnost přívalových srážek,“ vysvětluje ekolog Zdeněk Poštulka z organizace Koalice pro řeky, která prosazuje opatření, jež by mohla účinněji zadržovat vodu v krajině.

K zvýšení intenzity povodní přispívá i používání těžké lesní techniky zhutňující půdu, do které se voda pak nemůže tak dobře vsáknout. „Z těchto půd voda rychle odtéká a na místech odtoku vznikají erozní rýhy, což způsobuje, že povodeň nabírá na rychlosti a síle,“ říká Poštulka a dodává, že podstatné jsou i louky v nížinách, kam by se řeka mohla v případě deště rozlít.

Péče o lepší kondici lesů a rozvolnění řek patří právě mezi protipovodňová opatření, které navrhovalo i Hnutí Duha. Především by však podle organizace pomohly takzvané suché poldry, které se v případě deště zaplní vodou.

Právě ty odborníci navrhovali jako alternativu k přehradě od samého počátku, ale stát ji vůbec nevzal v potaz, ačkoli se mohlo jednat o nejméně rovnocenně účinnou ochranu. Na Jesenicku zatím stojí jeden jediný poldr, a to v obci Jelení.

„Kdyby takových poldrů bylo v krajině třeba dvacet, přehrada by vůbec nebyla potřeba,“ říká Ivo Dokoupil z Hnutí Duha. Poldry by byly také šetrnější k přírodě a díky rozmístění v krajině by ochránily více obcí než jedna přehrada.

„U přehrady se bavíme jen o třech obcích. To jsme Povodí Odry vždycky vyčítali a byl to náš hlavní argument proti přehradě,“ vysvětluje Dokoupil a dodává, že další výhodou poldrů by byla jejich nižší cena a možnost pokrytí jejich stavby z evropských peněz. Přispět na stavbu přehrady totiž Evropská unie loni odmítla.

Vhodnost poldrů potvrzuje i přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd. „Suché poldry jsou nejlepším řešením. Samozřejmě spolu s adekvátní úpravou nivy řeky, aby vznikla místa, kam se může bezpečně rozlít,“ říká profesor Hruška.

Přehrada by obce zřejmě vůbec neochránila

Přehrada by navíc pravděpodobně obce na řece Opavě neochránila, i kdyby už stála. Oficiální zprávu k letošním povodním a průtokům bude vydávat Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v Ostravě, zatím ji však nezveřejnil. Jeho čísla do věci vnesou definitivně jasno.

Že by přehrada obce na řece Opavě před letošní, pětisetletou povodní neochránila, však dokládá dokument vypracovaný vodohospodářem Václavem Čermákem, který má redakce DR k dispozici. „Vodní nádrž Nové Heřminovy není schopna ochránit obce pod přehradou při stoleté povodni, natož při té letošní,“ stojí v dokumentu.

Stejný závěr ukazuje i analýza veřejně dostupných dat o průtocích v městě Opavě, kterou nedávno provedl Jan Skalík z Hnutí Duha. I z jeho analýzy vyplývá, že by přehrada tomu, aby se řeka v městě Opavě vylila z břehů, jak tvrdí ministr Výborný, nezabránila.

Ministr spolu s ředitelem Povodí Odry Jiřím Tkáčem totiž hned po povodních uvedli, že pokud by přehrada stála, řeka v Opavě by dosáhla maximálního průtoku 330 kubíků za sekundu a zůstala by v korytě. Z analýzy Jana Skalíka však plyne, že i při nejlepším možném využití přehrady by byl průtok v městě Opavě zhruba 397 kubíků za sekundu, tedy nejméně o 67 kubíků za sekundu více, než uvádí ministr a Povodí Odry.

To by v praxi znamenalo, že i při zcela dokonalém využití přehrady by se řeka vylila z břehů. A jen v Opavě by zasáhla asi 560 objektů a přes pět tisíc lidí.

„Lidé v Opavě jsou nyní naštvaní, že absence přehrady vedla k povodni. Jenže i kdyby byla přehrada v Nových Heřminovech postavená, městu Opava by téměř vůbec nepomohla,” uvedl pro Deník Referendum Jan Skalík.

Ministr Výborný chce „osekat“ práva občanské společnosti

I po konfrontaci s důkazy, že za průtahy stavby přehrady může prakticky výhradně stát, se ministr Marek Výborný ekologickým organizacím a obci Nové Heřminovy za křivé obvinění omluvit odmítá. „Nemám se za co omlouvat. Tady není jediný důvod,“ řekl Deníku Referendum.

„Ten, kdo brzdil stavbu přehrady v posledních patnácti letech, bylo bývalé vedení obce Nové Heřminovy. Pokud jde o ty dvě ekologické organizace, tak pokud tvrdí, že ony se nikde neodvolávaly, tak to mají možná pravdu, to odvolání podávala obec. Ale stačí si dohledat, kdo stál za tou obcí a maximálně je v tom podporoval a sledoval stejný zájem,“ dodal Výborný.

Ministr zemědělství pár dnů po obvinění ještě přitvrdil. Několikrát již v médiích uvedl, že stát trestuhodně selhal, když dovolil, aby občanské organizace a dřívější vedení obce stavbu přehrady „zdržovaly“.

Prohlásil, že nyní se proto bude s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) snažit najít změny právního řádu, které zajistí, aby se podobné situace neopakovaly. „Všechno má své meze, (…) stát musí tyto věci trochu osekat,“ řekl například v rozhovoru pro iDnes.

Ministr ale současně odmítá, že by chtěl občanské organizace v jejich činnosti omezovat. „Řešení budou v souladu s evropskou legislativou. Jsem velkým zastánce občanské společnosti. Ale v případě staveb strategického významu, a hlavně v zájmu občanů a veřejnosti, to nemůže být nad rámec toho, že tady budou životy lidí v ohrožení,“ řekl Výborný pro Deník Referendum.

Se záměrem ministra Hnutí Duha jednoznačně nesouhlasí. „Tohle je výrok, který podkopává principy demokracie, kdy ministr veřejně řekne, že se občané nemají těchto procesů účastnit. Ve skutečnosti zakrývá, že je stát neefektivní a není schopen svoje projekty realizovat včas,“ říká Dokoupil z Hnutí Duha.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové bude potřeba s hodnocením ministrova záměru počkat na to, co se v legislativním návrhu objeví. „Pokud ale nefungují úřady a státní instituce, není to důvodem k tomu, aby se takovýmto způsobem řekněme racionalizovala nějaká jednání. Občanské organizace za nefunkční úřady nemohou,“ řekla Dvořáková Deníku Referendum.

Snaha lidoveckého ministra měnit legislativu v neprospěch občanských organizací je navíc v rozporu s tím, jak k občanské společnosti přistupuje Evropská lidová strana (EPP), jejíž členem je i KDU-ČSL. V programu evropských lidovců stojí: „Neříkáme občanům, čeho se mají bát, ale nasloucháme jim, respektujeme je. (…) Stojíme za Evropou orientovanou na občany.“ Buď jak buď, je krajně nepravděpodobné, že by jakékoli zákonné úpravy účasti veřejnosti ve správních řízeních mohly legislativním procesem projít před volbami v příštím roce.

Proč chce stát stavět přehrady

Proč vůbec stát tolik stojí o stavbu přehrady a odmítá jiné varianty, jejichž vybudování by mohlo být rychlejší a jejich výkon v ochraně proti povodním účinnější? Podle Dokoupila za to může lobbing stavebních firem, pro které jsou přehrady lukrativními zakázkami za hodně peněz.

Zčásti podobně to vidí i ekolog Jan Beránek z Greenpeace International, který byl koordinátorem občanské inciativy Stop přehradě proti podobnému záměru na říčce Libochovce na Tišnovsku. „Stavební firmy na tom mají určitě zájem a tuto agendu protlačují. Nemyslím si ale, že je to rozhodující faktor,“ říká.

Podle něj je důvodem především konzervatismus vodohospodářů, kteří téma spravují na ministerstvu zemědělství. „Ministerstvo dlouhodobě protlačuje plány na stavbu desítek přehrad. A tyto plány vznikaly ještě za socialismu a táhnou se už od padesátých let,“ vysvětluje Beránek. Dodává, že vodohospodáři jsou po generace vzděláváni v tom, že přehrady jsou hlavní a nejlepší způsob, jak předcházet všem problémům s vodou v krajině, ať už jsou to povodně, nebo sucho.

Také podle přírodovědce Jakuba Hrušky z Akademie věd je oblíbenost přehrad dána rovněž jejich dalšími funkcemi, než je jen ochrana před povodněmi. „Lidi prostě mají rádi vodu, která zajišťuje elektřinu, rybaření, rekreaci, koupání… Najednou se ukazuje, že lidi přehrady hrozně chtějí právě kvůli těmto funkcím a že jejich protipovodňová funkce je hluboko skryta pod tímhle vším,“ uvedl již před časem Hruška pro Deník Referendum.

Se stavbou přehrady by se podle ministra Výborného mělo začít v roce 2027. Předtím však musí příslušné úřady rozhodnout o odvolání ekologických organizací proti územnímu rozhodnutí, přičemž je velmi pravděpodobné, že pokud krajský úřad odvolání zamítne, případ skončí u soudu. Pokud se tak stane, mohlo by to podle Miroslava Patrika z organizace Děti Země oddálit začátek stavby o rok či dva.

Napadnout rozhodnutí by měla i obec Nové Heřminovy, která je vázána výsledkem referenda proti přehradě bojovat „všemi zákonnými prostředky“. A ekologické organizace se mohou u soudu domáhat toho, že stát do posouzení vlivu projektu na životní prostředí nezahrnul účinnější varianty bez přehrady.

Zvyšující se četnost a intenzita povodní patří mezi nejčastěji uváděné projevy klimatické krize. Lze tedy předpokládat, že s kalamitami, jako byla letošní, se na různých místech republiky budeme setkávat čím dál častěji. Je proto ve veřejném zájmu, aby stát namísto přehrad začal budovat opatření, která mohou být hotová rychleji a poskytovat účinnější ochranu.

Kdy a zda vůbec bude přehrada Nové Heřminovy stát, nikdo s určitostí neřekne. Jisté je jedno — každé další zdržení padne na vrub především těm, kteří odmítli a nadále odmítají jiné varianty. Hlavním viníkem absence účinné protipovodňové ochrany na řece Opavě je KDU-ČSL.