Proces EIA je jen servis pro investory
Nikola JelínekProces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) má v demokratické společnosti chránit krajinu, ovzduší, vodu i lidské zdraví. Místo toho se ale často mění jen v byrokratickou rutinu, legitimizující vůli investora.
Když občanská organizace Arnika podala stížnost na fungování procesu EIA, dostalo se jí z ministerstva životního prostředí odpovědi, že všechno funguje, jak má. Zákon se dodržuje, připomínky se vypořádávají, proces je přece transparentní. Jenže realita a každodenní zkušenost stovek odborníků z občanských iniciativ je zcela odlišná.
Co když zákon nestačí? Co když nestačí dodržet formu, protože obsah chybí? Co když veřejnost naráží na neprůhledný, odosobněný systém, kde připomínky mizí v mlze a správní postup přehluší podstatu věci?
Tento problém není výjimečný ani nový — je strukturální. EIA v České republice často jen legitimizuje záměry investora bez věcného zkoumání jejich dopadů. Připomínky odborníků i veřejnosti jsou odbývány frázemi, klíčové otázky jsou odkládány na „další řízení“ a kladné stanovisko se uděluje téměř automaticky.
Občanské organizace se proto rozhodly vyzvat Ministerstvo životního prostředí k reformě procesu EIA. Otevřený dopis ministerstvu podepsalo během několika dní 58 organizací z celé republiky — od expertních platforem až po místní spolky a iniciativy. Mluvíme jasně: EIA v této podobě nefunguje. A pokud má dál chránit veřejný zájem, musí se zásadně změnit.