Přehrady dávají falešný pocit bezpečí, říká německý expert na povodně

Matěj Moravanský

Klimatická změna se ve střední Evropě projevuje silnými dešti a povodněmi. Velké přehrady mohou vyvolat iluzi bezpečí, ale problém s povodněmi nevyřeší, vysvětluje Dominik Paprotny z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.

Letošní ničivé povodně ve střední Evropě mají jasnou spojitost s klimatickou změnou. Foto FB Hasiči Hanušovice

V diskusích o nedávných povodních se setkáváme s tvrzením, že povodně přicházely do střední Evropy, popřípadě České republiky vždy a s žádnou klimatickou změnou nesouvisejí. Údajně jde o normální jev, na který si musíme zvyknout. Co je dnes jiné oproti minulosti?

Především je nutné si uvědomit, že povodně jsou velmi specifickým extrémním jevem počasí. Jejich ničivost je do velké míry dána tím, zda lidé budují své domy v zátopových oblastech a zda existují protipovodňová opatření.

V České republice, jihozápadním Polsku a jihovýchodním Německu v posledních letech významně roste objem srážek. Oproti jiným regionům Evropy zde více prší, a když prší, jde o silné a rychlé deště. Naopak ve Středomoří roste počet požárů a suchých epizod. Oba tyto trendy jsou v přímé souvislosti s klimatickou změnou.

Dominik Paprotny se specializuje na výzkum záplav a protipovodňových opatření. V projektu Natural Hazards se podílel na vytvoření databáze ničivých povodní v Evropě od roku 1870. Rovněž zkoumá, jaká opatření jsou v ochraně před ničivým živlem nejefektivnější. Foto Archiv D. Paprotnyho

Jaké jsou parametry, kterými analyzujete ve vašem týmu povodně?

×