Podle nejnovější studie týmu vědců z portálu World Weather Attribution měla na sílu a průběh srážek v tlakové níži Boris a následných povodních v Polsku, České republice, Rakousku, Slovensku, Německu a Rumunsku zásadní vliv klimatická změna.

„Naše studie našla souvislosti mezi klimatickou změnou a přívalovými dešti, které zaplavily střední Evropu. Tyto záplavy opět poukazují na ničivé důsledky oteplování způsobeného fosilními palivy,“ komentuje výsledky studie jedna z autorek Joyce Kimutaiová, výzkumná pracovnice Granthamova institutu změn klimatu a životního prostředí Imperial College v Londýně.

Povodně připravily o život nejméně dvacet čtyři lidí, z toho pět potvrzených obětí v České republice. Tisíce lidí vyhnala voda z jejich domovů. Povodeň strhla mosty a budovy, zničila infrastrukturu od cest po dráty elektrického vedení. Protipovodňová opatření na mnoha místech nestačila vodu pojmout, a ta se tak rozlila do obydlených oblastí.

Klimatoložka Joyce Kimutaiová k tomu explicitně dodává, že „dokud nenahradíme ropu, plyn a uhlí obnovitelnou energií, budou jevy, jako byl Boris, vyvolávat ještě silnější srážky, které zapříčiní ještě silnější a ekonomicky ničivější povodně“.

Klimatická krize jako zásadní faktor

Tým vědců portálu World Weather Attribution se specializuje na takzvanou atribuci extrémních projevů počasí, tedy na výzkum souvislostí vln veder, sucha nebo právě bouří a povodní s klimatickou změnou. Výsledkem je pak zhodnocení toho, zda byla konkrétní událost posílena klimatickou změnou a zda je její výskyt v otepleném klimatu pravděpodobnější.

Atribuční studie právě proběhlých povodní přinesla čtyři zásadní zjištění:

1) Čtyřdenní srážky způsobené tlakovou níží Boris byly nejsilnější, jaké byly kdy ve střední Evropě zaznamenány.

2) Změna klimatu způsobila, že se pravděpodobnost podobně silných čtyřdenních lijáků zvýšila nejméně dvojnásobně a že jsou o sedm procent silnější.

3) Pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů Celsia, což se očekává kolem roku 2050, spadne při podobných událostech nejméně o pět procent srážek více a budou se vyskytovat výrazně častěji než nyní.

4) Obrovské škody si naléhavě žádají, abychom se na podobné extrémní počasí a povodně začali urgentně připravovat.

Z fyzikálního pohledu byla situace velmi jasná: teplejší atmosféra ve střední Evropě, Středomoří a Černomoří způsobila větší vypařování a nashromážděná voda při rapidním ochlazení s příchodem studené fronty ze severozápadu spadla v podobě extrémních srážek na zem.

Studie zjistila, že množství vody, které spadlo ve střední Evropě během čtyř dnů nejintenzivnějšího působení tlakové níže Boris, bylo s velkým náskokem největší, jaké bylo kdy v tomto regionu zaznamenáno. „Kombinace povětrnostních podmínek včetně studeného vzduchu proudícího nad Alpami a velmi teplého vzduchu nad Středozemním a Černým mořem vytvořila dokonalou tlakovou níži, která způsobila silné srážky na velkém území,“ uvedli autoři studie.

Spojilo se tak hned několik extrémních událostí. Atribuční studie jednoznačně uvádí, že klimatická změna zásadně posílila tyto extrémy a dodala níži nevídanou sílu.

Jsme ve století povodní a nejsme připraveni

„V roce 1997 jsme v Polsku měli povodně, které jsme označovali jako tisícileté. Nyní přišly ještě silnější povodně než tehdy. Jak jim tedy máme říkat?“ položil řečnickou otázku Bogdan Chojnicki z Poznaňské zemědělské univerzity na tiskovém představení studie a dodal, že „klimatická změna je tady a absolutně mění pravidla hry“. Povodně v roce 1997 a 2002 tedy podle studie s extrémem, který nastal před několika týdny, nelze srovnávat.

Četnější bouřky, silné deště a povodně jsou příznakem klimatické změny nejen podle atribuční studie. Přesně s takovým vývojem totiž počítají i souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, jejichž závěry současné katastrofální povodně jen potvrzují.