Podle nejnovější studie týmu vědců z portálu World Weather Attribution měla na sílu a průběh srážek v tlakové níži Boris a následných povodních v Polsku, České republice, Rakousku, Slovensku, Německu a Rumunsku zásadní vliv klimatická změna.

„Naše studie našla souvislosti mezi klimatickou změnou a přívalovými dešti, které zaplavily střední Evropu. Tyto záplavy opět poukazují na ničivé důsledky oteplování způsobeného fosilními palivy,“ komentuje výsledky studie jedna z autorek Joyce Kimutaiová, výzkumná pracovnice Granthamova institutu změn klimatu a životního prostředí Imperial College v Londýně.

Povodně připravily o život nejméně dvacet čtyři lidí, z toho pět potvrzených obětí v České republice. Tisíce lidí vyhnala voda z jejich domovů. Povodeň strhla mosty a budovy, zničila infrastrukturu od cest po dráty elektrického vedení. Protipovodňová opatření na mnoha místech nestačila vodu pojmout, a ta se tak rozlila do obydlených oblastí.

Klimatoložka Joyce Kimutaiová k tomu explicitně dodává, že „dokud nenahradíme ropu, plyn a uhlí obnovitelnou energií, budou jevy, jako byl Boris, vyvolávat ještě silnější srážky, které zapříčiní ještě silnější a ekonomicky ničivější povodně“.

Klimatická krize jako zásadní faktor

Tým vědců portálu World Weather Attribution se specializuje na takzvanou atribuci extrémních projevů počasí, tedy na výzkum souvislostí vln veder, sucha nebo právě bouří a povodní s klimatickou změnou. Výsledkem je pak zhodnocení toho, zda byla konkrétní událost posílena klimatickou změnou a zda je její výskyt v otepleném klimatu pravděpodobnější.

Atribuční studie právě proběhlých povodní přinesla čtyři zásadní zjištění:

1) Čtyřdenní srážky způsobené tlakovou níží Boris byly nejsilnější, jaké byly kdy ve střední Evropě zaznamenány.

2) Změna klimatu způsobila, že se pravděpodobnost podobně silných čtyřdenních lijáků zvýšila nejméně dvojnásobně a že jsou o sedm procent silnější.

3) Pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů Celsia, což se očekává kolem roku 2050, spadne při podobných událostech nejméně o pět procent srážek více a budou se vyskytovat výrazně častěji než nyní.

4) Obrovské škody si naléhavě žádají, abychom se na podobné extrémní počasí a povodně začali urgentně připravovat.

Z fyzikálního pohledu byla situace velmi jasná: teplejší atmosféra ve střední Evropě, Středomoří a Černomoří způsobila větší vypařování a nashromážděná voda při rapidním ochlazení s příchodem studené fronty ze severozápadu spadla v podobě extrémních srážek na zem.

Studie zjistila, že množství vody, které spadlo ve střední Evropě během čtyř dnů nejintenzivnějšího působení tlakové níže Boris, bylo s velkým náskokem největší, jaké bylo kdy v tomto regionu zaznamenáno. „Kombinace povětrnostních podmínek včetně studeného vzduchu proudícího nad Alpami a velmi teplého vzduchu nad Středozemním a Černým mořem vytvořila dokonalou tlakovou níži, která způsobila silné srážky na velkém území,“ uvedli autoři studie.

Spojilo se tak hned několik extrémních událostí. Atribuční studie jednoznačně uvádí, že klimatická změna zásadně posílila tyto extrémy a dodala níži nevídanou sílu.

Jsme ve století povodní a nejsme připraveni

„V roce 1997 jsme v Polsku měli povodně, které jsme označovali jako tisícileté. Nyní přišly ještě silnější povodně než tehdy. Jak jim tedy máme říkat?“ položil řečnickou otázku Bogdan Chojnicki z Poznaňské zemědělské univerzity na tiskovém představení studie a dodal, že „klimatická změna je tady a absolutně mění pravidla hry“. Povodně v roce 1997 a 2002 tedy podle studie s extrémem, který nastal před několika týdny, nelze srovnávat.

Četnější bouřky, silné deště a povodně jsou příznakem klimatické změny nejen podle atribuční studie. Přesně s takovým vývojem totiž počítají i souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, jejichž závěry současné katastrofální povodně jen potvrzují.

Evropa se jako kontinent otepluje rychleji, než je globální průměr — i v České republice je tak o dva stupně Celsia tepleji než v době, kdy v Británii začala průmyslová revoluce. Rostoucí teplota tak podle fyzikálních zákonitostí vede k většímu výparu, a tedy i silnějším srážkám.

S pokračujícím spalováním fosilních paliv a pumpováním plynů, které destabilizují planetární klima, do atmosféry, tak jakékoli přívlastky o padesátiletých nebo stoletých povodních nedávají smysl — čím více ropy, uhlí nebo zemního plynu spálíme, tím silnější budou povodně, které do střední Evropy přijdou.

Globální úsilí o snížení emisí ale postupuje pomalu a letos podle predikcí lidé opět vypustí více emisí než rok předešlý. Stoleté povodně tedy nebudou častější, to spíše my vlastním přičiněním vstoupíme do „století povodní“.

Na tuto situaci, na ona „nová pravidla hry“, jak je popisuje Chojnicki, nejsme připraveni. Krajina v České republice je v katastrofálním stavu. Dlouhodobě vysušená a postupně degradovaná půda nedokáže vstřebat dostatek vody, ta pak stéká z velkých a průmyslově obdělávaných polí do potoků a řek, jimž chybějí přirozené prvky krajinné prvky jako říční meandry nebo nivní louky, které přirozeně zadržují vodu. Rozbouřené toky pak přivádějí živel do vesnic a měst s nedostatečným protipovodňovým zabezpečením.

Co musíme změnit?

Podle atribuční studie je nutné přestat se spalováním fosilních paliv a zároveň provést významné investice do obnovy krajiny, změnit způsob nakládání s půdou a připravit protipovodňová opatření, a to především ve velkých městech, která se ukázala jako obzvláště zranitelná.

Musíme se připravit na období častějších povodní a zároveň se vyrovnat s tím, že pokud nebudeme snižovat spalování fosilních paliv, budou povodně ještě silnější a častější. „Není to jen věc ekonomiky, ale i lidských životů“, řekla Maja Vahlbergová na tiskovém brífinku.

Klimatická krize je k proběhlým povodním v lecčems analogická. Český hydrometeorologický ústav a s ním i další meteorologické služby několik dní před dešti a povodněmi velmi přesně varovaly, jaké množství vody spadne a které lokality přibližně zasáhne. Díky tomu jsme mohli upouštět přehrady, hráze rybníků, připravit pytle s pískem a evakuovat lidi z ohrožených oblastí.

Titíž vědci a táž vědecká komunita nás ovšem už dekády upozorňuje, že spalováním fosilních paliv míříme ke klimatickému rozvratu, extrémům počasí a zničení podmínek příhodných pro pokračování lidských společností tak, jak jsme je doposud znali. My však nadále pálíme fosilní paliva.

Po zkušenosti letošních povodní tedy musíme změnit především to, že začneme naslouchat jednoznačnému varování vědecké komunity a připravíme adekvátní opatření, která zmírní zrychlující klimatickou změnu a zároveň nás připraví na její nejničivější důsledky. Jedno bez druhého nepůjde.

„Neskončíme-li se spalováním fosilních paliv, deště a s nimi i povodně budou jen horší“, řekla Friederike Otto Granthamová z Institutu změn klimatu a životní prostředí Imperial College v Londýně. „Přijmout ambiciózní klimatické politiky je ekonomicky mnohem výhodnější, prospěšnější a levnější,“ uvedla Otto a dodala, že blokování klimatické politiky je jednoduše „neudržitelné“.