V souvislosti s povodněmi se mluví především o škodách na majetku, případně ztrátách na lidských životech. Jaký mají povodně dopad na životní prostředí?

Škody na životním prostředí se špatně vyčíslují, ale pokud někde vznikají, tak na orné půdě. Jestliže máme nyní někde odkrytou ornou půdu, což na našich velkých lánech v České republice máme, dochází okamžitě k erozi. Erodovaná půda je samozřejmě cenná věc a má svoji hodnotu.

U škod na životním prostředí je ale zásadní jedna věc. Podniky povodí často vyčíslují škody způsobené povodněmi ve chvíli, kdy se roztrhá opevnění potoka. Například se sesype hráz nebo je potřeba svést rozlitý potok zpět do koryta. Tohle podniky považují za škodu na životním prostředí, což já bych rozhodně nepovažoval. To je možná škoda na inventárním majetku podniku povodí. Ale určitě to není škoda na životním prostředí.

Do jaké míry je při povodni ohrožena kvalita samotné vody, například kvůli spláchnutým chemikáliím?

Tohle nebývá, obzvláště při velkých povodních, zásadní problém, protože všechno, co voda spláchne, bývá hodně zředěné.

Na povodně má vliv špatné zacházení s krajinou. Pokud se budeme bavit o zemědělství, co konkrétně k záplavám přispívá?

Jedním z aspektů jsou velká pole bez přerušovacích prvků, ať už to jsou třeba vsakovací pásy nebo meze. Na holém poli se voda může velice rychle rozběhnout, čímž získá bořivou sílu. U povodní je totiž velice důležité, jestli voda stoupá například z rybníka bez proudu, nebo jestli se valí vysokou rychlostí. V takovém případě je energie povodně větší a situace je daleko horší.

Dalším problémem je, že asi polovina zemědělských pozemků je stále odvodněná, a to pomocí odvodňovacích drenáží. Tyto drenáže samozřejmě velice urychlují odtok vody z krajiny. Čili my máme krajinu docela uzpůsobenou na to, aby tu byly povodně větší.