Pod okny mi kuňkají žáby. Přitom bydlím stále ještě v Praze, byť na jejím předměstí. Naštěstí se však konšelé rozhodli investovat do úpravy údolí potoka Rokytka, čehož součástí jsou jeho meandry, tůně a miniaturní rybníčky. Před léty jsme tu měli vinou povodní malé moře, nyní to vypadá na zelený a relativně vlahý ráj, jemuž člověk odpustí i drzé letky komárů.

Na větším počtu míst v republice ale mají problém s citelným nedostatkem vody, některé lokality na jižní Moravě mohou brzy připomínat malou Saharu. Už šestým rokem se v České republice hovoří o paralyzujícím suchu.

Minulý týden se rozsah tak zvaného zemědělského sucha zvětšil na osmadevadesát procent území. Dokonce již máme i Národní koalici pro boj se suchem, která zahrnuje odborníky, politiky, úředníky i praktiky. V úterý se po čase potkala a přišla s „překvapivým“ řešením: je nezbytné zadržovat vodu v půdě.