Český mediální a politický svět v září 2024 po povodních na Opavsku najednou zjistil, že odmítání reality se nevyplácí. Stát po obrovských povodních na řece Opavě v létě 1997 sice slíbil v dubnu 2008 místním občanům, že do roku 2016 vybuduje hlavní protipovodňová opatření a do roku 2020 ještě přehradu Nové Heřminovy i s přeložením silnice I. třídy, která přehradě nyní překáží, nicméně do září 2024 se tak nestalo. Hlavním viníkem je zde stát, respektive státní podnik Povodí Odry.

Navzdory skutečnosti hledal ihned po povodních ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) viníky, kteří prý mohou za miliardové škody. Mají to být údajně občané Nových Heřminov, ačkoliv už od roku 2005 žádali realizovat rychlejší a levnější potřebná protipovodňová opatření bez přehrady. To se ovšem nestalo, neboť stát chtěl stavět jen přehradu a odmítal jakoukoliv diskusi o jiných řešeních. Dalšími viníky mají být podle Výborného dva ekologické spolky.

Ochrana území je legitimní postup

Vedení obce jako reakci na jednání vlády v dubnu 2008, podle něhož se měla postavit přehrada v menším rozsahu, než jaká byla plánována původně, svolalo na konec srpna 2008 místní referendum. V něm si občané odhlasovali, že obec bude činit vše pro to, aby se realizoval plán protipovodňových opatření bez přehrady. Přesto je nyní bývalé vedení obce považováno za škůdce, ačkoliv jen na základě zákonného opatření hájilo zájmy svých obyvatel.

Druhým údajným viníkem povodňových škod na Opavsku má být Hnutí DUHA. Přitom se jen v letech 2010 až 2012 účastnilo procesu Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, v němž žádalo posoudit variantu bez přehrady, a pak od roku 2021 územního řízení pro přehradu, přičemž v červenci 2023 zaslalo proti územnímu rozhodnutí odvolání. Spolek tedy chránil tamní přírodu v souladu se zákonem a se svými stanovami.

Třetím údajným viníkem neexistence přehrady a protipovodňových opatření mají být Děti Země. Ty přitom jen v červenci 2023 zaslaly odvolání proti umístění přehrady, v němž hlavně navrhly realizovat důslednější zmírňující a kompenzační opatření proti přehradě. A jelikož nesouhlasily se zamítnutím svého odvolání, podaly v lednu 2025 žalobu ke krajskému soudu. Soud měl o ní podle zákona rozhodnout do 22. dubna 2025, ale to se nestalo. I tento spolek tedy jen hájil veřejné zájmy.

Politikům a některým médiím se tedy podařilo zastřít, že hlavním viníkem ohromných škod po povodních v roce 2024 je státní moc, který má právní, finanční i institucionální nástroje k tomu, aby účinným způsobem chránila své obyvatele. Není tedy chybou obce a ani obou spolků, pokud stát selhal a pečlivě nezvažoval alternativní řešení protipovodňových opatření na řece Opavě, která byla od počátku vstřícně nabízena a která mohla být rychleji a levněji už dávno hotová.

Dvě referenda s rozdílnými otázkami

Po povodních v září 2024 se nové vedení obce Nové Heřminovy pod tvrdým politickým a mediálním tlakem dostalo do úzkých, aniž za to mohlo. Proto je překvapivé, že jako řešení zvolilo svolání nového referenda s otázkou, jejíž odpověď má spíše znaky poradního hlasu než závaznosti, a její znění nedává jasnou odpověď. Ale popořádku.

Většina obyvatel Nových Heřminov v sobotu 30. srpna 2008 odpověděla v prvním místním referendu „ano“ na otázku: „Souhlasíte s tím, aby obec Nové Heřminovy aktivně využila všech zákonných prostředků a dalších legitimních nástrojů, aby zabránila bourání budov na území obce v souvislosti s plánovaným záměrem přehrady v obci Nové Heřminovy, zejména aby ve všech správních či soudních řízeních souvisejících s povolováním přehrady v obci Nové Heřminovy vystupovala vždy proti realizaci záměru přehrady?“

Přesně padesát pět osob tedy zavázalo obec, aby jasně definovanou činností postupovala proti přehradě, což se ale nevztahovalo na realizaci ostatních protipovodňových opatření v obci a jinde. Obec tak měla bránit dolní část svého území před jeho likvidací přehradou a nepřímo prosazovat námět odborné studie z roku 2005 na realizaci rozsáhlejších protipovodňových opatření bez přehrady.

Pokud tedy současné vedení obce chtělo zjistit aktuální názory občanů, nebylo nic jednoduššího než jim položit totožnou otázku. To se ale nestalo, neboť obyvatelé obce v sobotu 26. dubna 2025 odpovídali na otázku: „Souhlasíte se záměrem vybudovat v obci protipovodňová opatření včetně přehrady?“

Přesně sto dvacet sedm osob tedy nyní sdělilo vedení obci, že si přeje, aby se v obci pokračovalo v realizaci protipovodňových opatření, které vláda slibovala realizovat do roku 2016, a že by se měla postavit i přehrada, která měla být hotová do roku 2020. Vláda tedy po sedmnácti letech svého selhávání nyní opět slibuje, že přehradu i s přeložkou silnice I/45 postaví do roku 2032, tedy o dvanáct let později, než byl původní plán.

Nové referendum s rozpaky

Výsledek nového referenda v obci i obsah položené otázky ovšem vzbuzují pochybnosti. Za prvé se na takto položenou otázku stěží jednoznačně odpovídá, neboť pokud občan souhlasí s protipovodňovými opatřeními na většině území obce, ale nikoliv s přehradou v její „dolní“ menší části, která obec před povodní ochrání jen nepatrně, pak není zřejmé, jak by měl odpovědět.

Za druhé je nejasné, co přesně má obec činit, pokud se třeba změní technické řešení protipovodňových opatření či třeba části přehrady. A za třetí je otázkou, zda výsledek nového referenda, který má spíše charakter poradního názoru, neboť se zjišťují názory občanů, skutečně neguje výsledek prvního referenda, který jasně úkoluje obec, co má podle požadavků občanů dělat.

Stát i bez druhého referenda mohl přehradu prosazovat a stavět, neboť původní referendum zavazuje jen vedení obce, aby se přehradě bránilo. Nyní ale není jednoznačné, zda má obec dodržovat výsledek prvního, nebo druhého referenda. Rozhodnout by mohlo ministerstvo vnitra či správní soud, pokud se na ně obrátí občan dotčené obce. V každém případě je škoda, že se vedení obce nechalo do této situace vmanipulovat.

Obec, stejně jako oba spolky, totiž nemohla být hlavním viníkem obrovských škod po povodních, neboť plánovaná protipovodňová opatření i s přehradou a přeložku silnice I/45 prosazuje stát — a ten také o těchto stavbách rozhoduje.