Veřejná kritika návrhu státního rozpočtu na rok 2025 do velké míry vychází ze zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) vydané na začátku října. Podle ní jsou v návrhu státního rozpočtu nadhodnoceny příjmy z prodeje emisních povolenek i předpokládané příjmy od státních firem. Naopak výdaje na obnovitelné zdroje energie jsou podle Národní rozpočtové rady podhodnocené, přinejmenším dokud nedojde ke změně příslušného zákona.

Málo prostředků se chystá vláda věnovat také na důchody. Na povodně sice dává deset miliard korun, ale činí tak nedbale a nejednoznačně: „NRR konstatuje,“ píše se v říjnovém stanovisku , „že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti.“

Přibližně čtyřicet miliard korun, které podle Národní rozpočtové rady v příjmech a výdajích nesedí, umožňuje opozici tepat vládu, aniž by musela obsáhleji debatovat o rozdělení výdajů a příjmů. S odkazem na NRR se může tvářit, že problémy rozpočtu by vyřešily aritmetické úpravy, které by ve vládních křeslech její zástupci jistě snadno provedli.

Mimo pozornost stojí debata o daňových příjmech i daních jako nástroji, jak plnit rozličné další politické cíle. Díky práci s daněmi může stát ovlivňovat podobu trhu s byty, míru recyklace surovin, ale třeba i zdraví obyvatel v případě spotřeby alkoholických nebo energetických nápojů. Daně nejsou zdaleka jen nástrojem k zajištění rozpočtových příjmů.

O vojáky vládě nejde, říká velení

Svůj podnět do debaty o vládních prioritách dal koncem listopadu na společné tiskové konferenci s ministryní obrany Janou Černochovou náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ve shodě s ministryní řekl, že probíhá modernizace armády, jakkoli je jasné, že vojáci nemohou hned dostat vše, co by potřebovali. Neopomněl ale zdůraznit, že armádě chybí vojáci. Důvodem je především výše platů.

Svobodníci a desátníci — základ armády, na kterém stojí bojové jednotky —, uvedl náčelník generálního štábu, mají problém dosáhnout průměrné mzdy (45 854 Kč) a těžko dosahují i příjmového mediánu (38 529 Kč). K tomu si platí náklady na dojíždění a ubytování, protože neslouží v místě bydliště, ale tam, kam jsou poslání rozkazem.

Benefity pro vojáky se musejí do budoucna zásadně zvýšit, řekl také Řehka. Dnes armáda nabízí podle náborového webu kromě různých příspěvků šest týdnů dovolené a týden na vyřizování osobních záležitostí. Nástupní plat svobodníků a desátníků je podle armádních náborářů třicet sedm až třicet devět tisíc korun hrubého včetně sedmitisícového stabilizačního příplatku.

Řehka v souvislosti s nedostatkem mužstva zmínil výsledky loňského armádního průzkumu. Neočekávaný výdaj ve výši deset tisíc korun by nezvládla uhradit třetina mužstva a poddůstojníků. Čtvrtina domácností mužstva a poddůstojníků vychází podle Řehky se svými příjmy jenom obtížně.

Paralelně s debatou o dvou procentech HDP (160 miliardách korun) na obranu a zvýšením rozpočtu ministerstva obrany o tři miliardy na 154 miliard korun pro rok 2025 podal náčelník generálního štábu obrázek mužstva, které ve svých nižších stupních na konci měsíce těžko vychází s výplatou, a také proto ztrácí motivaci. Že člověk ve finančních potížích může být třeba i náchylný k oslovení cizí špionáží, naznačují například seriály o období studené války.

Podle Řehky by armáda dnes měla mít zhruba třicet tisíc mužů a žen a s ohledem na závazky v NATO do budoucna ještě o sedm a půl tisíce víc. Dnes jich ovšem má dvacet čtyři tisíc. Na polovině předpokládaného stavu je i obsazení míst v dobrovolných zálohách. Ony tři miliardy meziročního navýšení obranného rozpočtu by umožňovaly přidat každému vojákovi k dnešnímu platu deset a půl tisíce korun měsíčně.

Na jedné straně máme armádu nakupující nadzvuková letadla F35 (150 miliard korun), obrněná vozidla CV90 (60 miliard korun) nebo radary MADR (3,5 miliardy). Na druhé straně pak dlouhodobé problémy, které armáda v minulosti řešila při nákupu neprůstřelných vest a dodnes je má s nákupem batohů. Jako kdyby bylo snazší vydávat peníze na techniku než na vybavení pro lidi.

Že armáda musí do svých řad stahovat lidi především z průmyslu, dopravy a skladovacích služeb, je zjevné. Nikde v národní ekonomice není tolik lidí, kteří by mohli uvažovat o změně povolání. Těmto sektorům musí konkurovat pracovními podmínkami i penězi. Že nedostatek lidí v České republice bude rostoucím problémem je zjevné, do důchodu v posledních letech odchází o třicet až čtyřicet tisíc lidí více, než jich přichází na pracovní trh.

Na povodně taky nedáme

Když Petr Fiala po zářijových povodních jednal ve Vratislavi s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, oznámil, že z fondů Evropské unie získá Česká republika na zvládnutí povodňových škod dvě miliardy euro. Dnes je zjevné, že šlo o smyšlenku. Z peněz přidělených už v minulosti České republice se na pomoc se zmáháním povodňových škod podaří převést nejvýše jednotky miliard korun. I ty ale bude muset vláda vzít z jiných chystaných projektů.

Vláda v rozpočtu slíbila dát na obnovu povodněmi poškozených regionů deset miliard korun, škody jsou přitom dnes počítány asi na šedesát miliard, většina na státním majetku. Těžko předpokládat, že by vláda chtěla přírodní katastrofu využít k rozvoji zasažených regionů. Kromě nových silnic je za vládního přihlížení těžko čeká něco jiného než prostý návrat do nedostatečného stavu před povodní.