Návrh rozpočtu dokazuje, že vládě o lidi nejde
Patrik EichlerTéměř všechna ministerstva mají v rozpočtu na příští rok přiděleno více prostředků než na letošek. Přesto je zjevné, že vláda ani na své deklarované priority dost dávat nebude. Příkladem budiž armáda a regiony zasažené zářijovými povodněmi.
Veřejná kritika návrhu státního rozpočtu na rok 2025 do velké míry vychází ze zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) vydané na začátku října. Podle ní jsou v návrhu státního rozpočtu nadhodnoceny příjmy z prodeje emisních povolenek i předpokládané příjmy od státních firem. Naopak výdaje na obnovitelné zdroje energie jsou podle Národní rozpočtové rady podhodnocené, přinejmenším dokud nedojde ke změně příslušného zákona.
Málo prostředků se chystá vláda věnovat také na důchody. Na povodně sice dává deset miliard korun, ale činí tak nedbale a nejednoznačně: „NRR konstatuje,“ píše se v říjnovém stanovisku , „že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti.“
Přibližně čtyřicet miliard korun, které podle Národní rozpočtové rady v příjmech a výdajích nesedí, umožňuje opozici tepat vládu, aniž by musela obsáhleji debatovat o rozdělení výdajů a příjmů. S odkazem na NRR se může tvářit, že problémy rozpočtu by vyřešily aritmetické úpravy, které by ve vládních křeslech její zástupci jistě snadno provedli.
Mimo pozornost stojí debata o daňových příjmech i daních jako nástroji, jak plnit rozličné další politické cíle. Díky práci s daněmi může stát ovlivňovat podobu trhu s byty, míru recyklace surovin, ale třeba i zdraví obyvatel v případě spotřeby alkoholických nebo energetických nápojů. Daně nejsou zdaleka jen nástrojem k zajištění rozpočtových příjmů.