Nedávné evropské, krajské a senátní volby ukázaly reálné rozložení politických sil zhruba rok před sněmovními volbami. Snažit se odhadnout přesněji, jak se bude naše politická scéna do těchto sněmovních voleb vyvíjet a jak tyto volby dopadnou, je zatím předčasné. S přihlédnutím k dosavadním trendům lze však předložit několik více méně pravděpodobných scénářů.

Scénář č. 1: Pokračování středopravicové vlády

Výsledky krajských voleb prokázaly dlouhodobý trend poklesu voličské přízně vládní středopravicové koalice SPOLU. Její strany si sice udržují významné pozice v některých krajích, ale v celonárodních průzkumech jedna z nich (TOP 09) balancuje na pětiprocentní hranici vstupu do Sněmovny a druhá (KDU-ČSL) se ocitá hluboko pod ní. Vyšší naději na jejich udržení v příští Sněmovně jim tak dává jen pokračování společné volební koalice s ODS. Ta má na ní rovněž zájem, neboť je si vědoma, že bez těchto stran vládu nesestaví.

Sestavit vládu na dosavadním koaličním půdorysu však předpokládá, že se v nějakém relevantním zastoupení do sněmovny znovu dostane STAN. Ten zatím neoslabuje a ze stran vládní koalice působí nejenergičtěji. Ve volebním klání se však bude muset jasněji vymezovat jako nezávislý subjekt a nikoli jako budoucí „přívěsek“ ODS.

Piráti ze současné vládní koalice odešli a jejich setrvání jako samostatného subjektu v příští Sněmovně je při dlouhodobém poklesu jejich preferencí nejisté. Vedení Pirátů spekuluje, zda se v opozici vůči včerejším partnerům ve vládě výrazněji nevyhranit; a to tak, že se vrátí ke svým rebelantským kořenům, anebo se přemění na standardní stranu s jasným politickým ukotvením.

Obě varianty se vylučují. První variantu lze úspěšně realizovat v opozici, ale ne ve vládě, hlavně koaliční, kde, jak jsme viděli, je třeba uplatňovat pragmatismus, uměřenost a disciplínu. Navíc, návrat k rebelantským kořenům bude po letech účasti Pirátů v pravicové vládě těžko uvěřitelný.

Druhou variantu lze uplatnit jen když se poněkud širokorozchodní Piráti ideově vyhraní. To v sobě ale nese riziko odchodu části členů i voličů, kterým to nebude vyhovovat. Vychýlí-li se Piráti doprava, budou lovit v elektorátu svých bývalých koaličních partnerů, kde je ovšem dost těsno. Půjdou-li doleva, resp. levicově-liberálním směrem, budou muset operovat v politickém prostoru, ve kterém mnoho voličů není a nejspíše přemýšlet o širší koalici progresivně levicových sil, které si budou muset své voliče postupně vychovávat (viz Scénář č. 4).

Pokud by pokračovala vláda SPOLU se STANem, socioekonomicky by se země dále ubírala neoliberálním, v kulturních tématech umírněně konzervativním, v geopolitice umírněně proevropským směrem.

Avšak pokud do voleb nedojde k pozitivnímu obratu ve voličské podpoře koalice SPOLU (potažmo jejich jednotlivých subjektů), jeví se pokračování dosavadní středopravicové vlády jako velmi málo pravděpodobné. Zatím to vypadá, že koalice SPOLU se STAN na sněmovní většinu nedosáhne a Piráti, pokud do Sněmovny vůbec projdou, do této koalice opakovaně nevstoupí. Nová strana, jejíž vznik signalizuje Miroslav Kalousek, ničemu nepomůže, neboť bude operovat v pravé části politického spektra a potenciál Spolu a STAN jenom rozmělňovat.

Scénář č. 2: Vláda hnutí ANO a ODS

Snižující se šance, že po příštích sněmovních volbách bude pokračovat současná vláda, vede v některých kruzích ODS k úvahám zajistit si účast v příští vládě jinou cestou. A to nabídkou zatím jistému vítězi voleb - hnutí ANO - že mu pomůže sestavit vládu.

Pokud by se ODS vydala touto cestou, musela by ve svém dosavadním směřování učinit doslova revoluční obrat. Ten si lze ale sotva představit bez výměny dosavadního Fialova vedení. K tomu ale těžko dojde v dostatečném předstihu před volbami.