Kde se v českých sociálních demokratech, kteří sebe samé označují za progresivní nebo liberální, bere ta láska k NATO? Proč by si SocDem měla zakazovat spolupráci s kýmkoliv, kdo chce z NATO vystoupit?

NATO je spolek satelitů USA, který zajišťuje Spojeným státům nepřiměřeně velký vliv v Evropě, a navíc má ošklivou historii porušování mezinárodního práva. Vystoupit z něj je pravděpdobně špatný nápad z čistě pragmatického hlediska, znamenalo by to zvýšené náklady na obranu, ale není žádný důvod kategoricky se vymezovat vůči každému, kdo NATO kritizuje a chtěl by z něj pryč — pokud existují důvody pro spolupráci s někým takovým, například shoda na potřebě větší daňové progrese, zdanění majetku a příjmů z něj, zvyšování mezd, dostupného bydlení, míst v bezplatných veřejných školkách pro všechny, bezplatné kvalitní a fyzicky dostupné zdravotní péče, neoddalování odchodu do důchodu a naopak zkracování pracovní doby, a tak podobně, je to důvod jednat o spolupráci a ptát se takových odpůrců NATO, jak si představují naši obrannou strategii a jestli už propočítali, kolik nás naše obrana bez NATO bude stát.

Bojovat za členství v NATO z lásky k NATO, a přitom zanedbávat výše zmíněná témata, je za prvé hloupost a za druhé kampaň zaměřená na voliče, kteří si zakládají na boji proti čemukoliv levicovému a za nebezpečné komunisty považují i Piráty.

Mám dojem, že někteří sociální demokraté, kteří sami sebe označují za progresivní nebo liberální, od zvolení Jany Maláčové předsedkyní svou, pro mnohé z nich už rovnou jen bývalou, stranu pohřbívají, aniž by počkali byť jen na to, zda se u Jany Maláčové doopravdy objeví příznaky smrtelné choroby. Až mám z toho chuť je za opouštění strany nakonec pochválit, že uvolňují místo mladším — ti mladí, o kterých a od kterých se mi občas něco donese, jsou rozhodně nejen socialisté, ale také liberální a progresivní, a ti vítají, že Jana Maláčová mluví o důležitých sociálních tématech hlasitěji, než její předchůdci, a podporují její úmysl jednat o spojení levicových sil, nesýčkují dopředu, ještě než nějaká jednání vůbec začala, že tím spojením levicových sil určitě bude účast v krajně pravicovém bloku STAČILO! a v příští vládě Andreje Babiše.

Co se mi kdy donelso o Janě Maláčové, nejsou moc dobré reference, a její působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí ostatně z velké části navazovalo na pravicové politiky Michaely Marksové Tominové, jakož i jejich předchůdců z pravicových stran, nicméně to všechno je jen důvod počítat s tím, že může selhat nebo dokonce zradit (sociální demokraté ostatně vždycky zrazovali, jak píše Laurent Binet v HHhH), ne rovnou dělat, jako že už selhala a zradila a všechno je hotovo.

Zatím Jana Maláčová mluví o spojování levice — tedy levice s levicí, nikoliv s krajní pravicí — a za jedno z mála pevných východisek pro jednání o spolupráci, která je ochotna prozradit, prohlašuje členství v Evropské unii. Na tom mohou ztroskotat jednání s KSČM a prakticky to vylučuje spolupráci se STAČILO!, ale konec konců proč se i Vidláka pro jistotu nezeptat, jestli opravdu trvá na boji proti „diktátu Bruselu“ a nechtěl by raději prosazovat sociální bydlení a progresivní daně?

Tak mě napadá, že když nám tu povstalo „Progresivní Česko“, mohlo by se pro levicový volební blok hodit právě jméno „Progresivní daně“.

Samozřejmě se může stát, že Jana Maláčová během předvolebního vyjednávání najednou obrátí a členství v EU zahodí jako údajně kulturní téma. Jana Maláčová ovšem je předsedkyní SocDem, Sociálně demokratická strana není jen Jana Maláčová — tudíž by snad strana nemusela Janě Maláčové dovolit zradu, ani kdyby ona sama zradit chtěla. Na druhé straně by se mohlo stát, že Jana Maláčová by sice zradit nechtěla, ale KSČM by trvala na vymezování se proti EU a spolustranící toužící po návratu do sněmovny za každou cenu by Janu Maláčovou ke zradě donutili. Ať už by takovou zradu prosadila Jana Maláčová sama, nebo se na ní usnesla celá strana, patrně by to znamenalo smrt Sociálně demokratické strany, přinejmenším jako strany sociální a demokratické. Proč ji ale pohřbívat dopředu, dokud ještě neumřela?

Stejně tak by SocDem téměř jistě dorazila další účast ve vládě s ANO, ale přece se snad mohla Jana Maláčová z toho, jak to dopadlo posledně, poučit, a jako Jan Hamáček snad dopadnout nechce — proč si tolik jejích, namnoze už bývalých, spolustraníků myslí, že chce?

Do koaliční vlády s oligarchou Babišem nemůže jít žádná poctivě levicová strana, zvlášť ne po zkušenostech, jaké s takovou spoluprací udělala Sociální demokracie. Zároveň žádná poctivě levicová strana nesmí pomáhat vládnout ODS ani svou nečinností dopustit, aby ODS znovu vládla: Jestliže volby nedopadnou výrazně jinak, než to teď předběžně vypadá, a jedinými možnými vládami budou buď vláda ODS, nebo vláda ANO, jestli ne rovnou ODSÁNO, nezbude případným levicovým poslancům, budou-li jací, než umožnit vládu ANO (nejlépe odchodem ze sálu při hlasování o důvěře), nebo ji dokonce, v případě nutnosti, podpořit.

Nepůsobí dobrým dojmem, když se někdo prohlašuje za sociálního demokrata a vymezuje se (správně) proti oligarchovi Babišovi, ale úplně se při tom zapomíná vymezit proti oligarchické ODS. Zásadou levice musí být: Vždy proti ODS, nikdy do party s ANO.

Obávám se, že mnozí sociální demokraté už se zkompromitovali s oběma oligarchickými spolky, nicméně každý hříšník se může napravit a každý člověk, který třeba v minulosti chyboval, se může v budoucnosti zachovat správně.

Takovou příležitost si zaslouží i SocDem i Jana Maláčová.