Levice a odbory spoluprací s nepřáteli demokracie zohyzďují svou tvář
Jakub PatočkaNamísto toho, aby se mluvilo o sociálně nepřijatelné, demokracii ohrožující politice vlády Petra Fialy, hlavní událostí stávky za oprávněné požadavky školství je skandální vystoupení zástupců konspirační scény a krajní pravice.
Vyhlídky české demokracie ještě nikdy po roce 1989 nebyly tak pochmurné jako dnes. Pracují proti ní — každá svým způsobem — tři mocné síly: zaprvé vláda Petra Fialy svou až absurdně asociální a fenomenálně nekompetentní politikou, zadruhé parlamentní opozice vedená Andrejem Babišem a Tomiem Okamurou, kteří se svými záměry ani nijak netají, a konečně zatřetí levice, či přesněji řečeno soudobá česká parodie na ni, svou ničím neomluvitelnou bezzásadovostí.
O bezděčně protidemokratickém tažení vlády Petra Fialy se dnes mohlo a mělo psát a mluvit všude. To se ale nestane. Odbory totiž na svou akci doprovázející stávku pedagogických pracovníků za veskrze oprávněné a v podstatě ještě umírněné požadavky, které dalece zaostávají za tím, co požadoval sám Petr Fiala z opozice, pozvali mezi řečníky i zjevy tak nepřijatelné, že k tomu nelze mlčet.
Středula by měl dát záruky, že se to nebude opakovat, anebo se poroučet
K organizaci demonstrace na podporu stávkujících škol totiž Českomoravská konfederace odborových svazů přizvala obskurní Asociaci samostatných odborů Bohumíra Dufka. Ten sebe i svou organizaci zcela zdiskreditoval vystupováním na protidemokratických, ke kolaboraci s Ruskem vyzývajících shromážděních organizovaných Jindřichem Rajchlem na Václavském náměstí.
Dufek nelenil a na pondělní akci pozval svého souputníka z dezinformační scény a rajchlovských demonstrací Daniela Sterzika alias „Vidláka“. Ten sice tentokrát nemluvil o „babičkách, kterým ČEZ odpojuje elektřinu a nechává je umřít zimou“, ale aspoň zvládl — na demonstraci školských odborů — navrhnout zrušení ministerstva zemědělství.
Dufek sám se zase na jedné z dřívějších Rajchlových demonstrací proslavil výrokem o „skopčácích“, kteří vysávají republiku a „humusu, který je třeba zlikvidovat“. Středula jej za to tehdy odsoudil. Nyní ho ale přizval k pořádání demonstrace na podporu stávkujících škol. Co se změnilo? Středula by to měl vysvětlit.
Výsledek se dal předvídat. Namísto oprávněných požadavků stávkujících škol se všude řeší kolaborace hlavní odborové organizace s protidemokratickými elementy. A zcela zákonitým průvodním jevem je rozštěpení protestující aliance, protože Učitelská platforma se pochopitelně proti tomu, kdo na akci odborů mluvil, musela ohradit.
Čeho se Středulou vedená hlavní odborářská centrála dopustila, je tedy nepřijatelné hned ze dvou důvodů. Ten první je principiální: odbory se za žádných okolností nemohou spojovat s proruskou pátou kolonou a s nepřáteli politického systému demokracie.
Smutné, leč přesné. Otevírá se tu ale prostor pro novou středolevou stranu, která by jednoznačně odmítla vládní spolupráci s Babišem, Okamurou apod., na druhou stranu do koalice s ODS by šla jen při podstatném prosazení svých programových priorit (včetně daňové oblasti), jinak by vládu s ODS nanejvýš jen tolerovala jako menšinovou.
Pokud jde o zrušení superhrubé mzdy, neměly to odory lehké. Protože - viděno ve vzduchoprázdnu - to zrušení skutečně přineslo zaměstnancům vyšší platy. Od několika stovek, po tisíce. A to je z pohledu odborů správná věc, důstojné výdělky jsou jejich hlavní boj a těžko se protestuje proti zvýšení platů.
((( Levice navíc také v podstatě byla pro, jen chtěla celkovou daňovou reformu, která by míň zdanila zaměstnance a naopak přinesla progresi a zdanění bohatství. )))
Problém samozřejmě byl, v jaké situaci ideologové a populisté k tomu zrušení přistoupili. Kdyby nebylo krizí a měli bychom tady stálý několika procentní růst, bylo by to v pohodě a přijatý konsolidační balíček by na vyřešení stačil. Jenže už v době rušení byla covidová inflace a hrozilo, že to dopadne jak to dopadlo. Pořádným průšvihem, těžkým zadlužováním a strukturálním deficitem. Mnozí to tušili a varovali. Věděla to i ČSSD, ale Hamáček byl bohužel služebníček, který se Babišovi nedokázal vzepřít, i když měl páky v koaliční smlouvě. A prostě se nechal obejít a držel hubu a krok.
Že to je pořádná blbost věděl i prezident Zeman, ale i on byl oslabený a tak se spokojil se slibem obnovy po dvou letech, který nikdy neměl být naplněn --- Babiš jen předvedl, že slovo politika - a jeho speciálně - je míň než nic. Jen další veřejná facka politické kultuře... Přesto se chystá na opětovné převzetí moci. Protože díky tomu, že je současná politika tak tvrdě prolhaná a mimo realitu, někdy nemusíš nést důsledky svých činů...
No, a přišla válka na Ukrajině, která to celé umocnila a z velké chyby se stala katastrofa, která rozvrací stát a lidé se propadají do sociálních problémů...
A po pravdě -- já prostě doufám, že příští Babišova vláda demokracii nedokáže zničit, už jednou vládl a nějak to přežila.
Asi ji poškodí, ale doufám, že se z toho časem vylížeme.
Lehké to odbory ve věci superhrubé mzdy neměly, ale do té pasti se dostaly samy.
A) Superhrubá mzda je blbost vzniklá z ideologických důvodů. Jenomže vyklěšťená levice v podání socdem ji nebyla schopna důsledně kritizovat a odbory už vůbec ne. Proto se ta neudržitelná blbost dneska jeví jako záchrana.
B) Stačí se podívat na balíček a vidíme, že v dané situaci existuje jediný efektivní krok, který by zvrátil rozpad veřejných financí -- úspory výdajů státního rozpočtu to nejsou, nepřímé daně při současné drahotě také ne a už vůbec ne daně, které nedokážeme vybírat, protože se je vyplatí "optimalizovat" (to neznamená že by se neměly zavést, jen musíme počítat s jejich nízkou efektivitou), takže zbývá zvýšení daně z přijmu zatěžující hlavně mzdy a příjmy od mediánu k trojnásobku průměru (v tomto pásmu nepůsobí ještě "optimalizace" příliš efektivně).
C) Nic nebránilo odborům, aby důsledně požadovaly toto nutné zvýšení daně z přijmu rozložené progresivně, nejspíše i s abolicí u nejnižších mezd resp. nejnižší příjmů rodin.
C) Jakožto příčetný člověk s výdělkem kolem průměrného platu si umím spočítat, že by mě zvýšení daní přišlo na nějaké dva tisíce měsíčně.
Ale také si umím spočítat, že tuto částku že z podstatné části dnes sežere přímá kompenzace výdajů, které přenáší vláda svými nekoncepčními škrty na domácnosti a spotřebitele. U lidí s mediánovým příjmem to platí ještě spolehlivěji a tím spíše u té poloviny pod mediánem.
S dalšími dopady rozvalu veřejných financí se mi ty vyšší daně velmi spolehlivě vyplatí z hlediska toho, co za svůj příjem pořídím.
D) A to nemluvím o snížení kvality života v důsledku omezení veřejných statků zajišťovaných státem, počínaje propadem školství, nárůstem čekacích dob u lékařů a nedostatkem léků až k stavu běžným silnicím (vše odečitatelné z rozpočtu na rok 2024 i při korekcích, které po stávce a učitelů a hrozbě lékařů milostivě učinil Fiala -- aby tak mimochodem ukázal, že pro něj není rozpočet zákon, ale cár papíru, který zavazuje jen ty druhé).
E) Ano, vysvětlovat podobné triviality by byla pro odbory práce a ta je vždy nelehká. Přesto bych to Středulovi a spol. doporučil alespoň někdy vyzkoušet.
Mně připadá, že tak nějak upadá celá Čechie nebo jak se to vlastně jmenujeme.
Odbory, politika, vzdělanost, celá společnost se nějak propadá a hrubne. Vždyť si vemte tu havárii na Bečvě, jak neuvěřitelně nekvalitně působila inspekce, policie, soudy, celé to vyznělo jako nějaká tragikomická fraška ze sibiřské gubernie...
"Tato země nevzkvétá."