Státní rozpočet na rok 2024 je nejzajímavější tím, co v něm není

Jaromír Baxa

Vláda ustupuje od svých programových priorit, zaklíná se přitom snížením deficitu rozpočtu. Z pohledu ozdravení veřejných financí se ale vládní kroky ukazují neúčinné. Petr Fiala nakládá s doporučeními odborníků stejně jako Andrej Babiš.

Vládní navýšení prostředků na obranu se podle všeho týká jen nákupů stíhaček a dalších zbraňových systémů, zatímco na lidech se bude šetřit poměrně výrazně. V tom je možné spatřovat bezpečnostní riziko. Foto FB Úřad vlády ČR

Vláda sice snižuje plánovaný deficit na 2,2 procenta HDP, ale jen za cenu úspor, kterými pohřbívá priority vlastního vládního prohlášení, ať jde o školství, bezpečnost nebo investice. I přesto ale zůstává v rozpočtu významný strukturální deficit, se kterým si vláda neumí poradit. Rozumné recepty ale bohužel nenabízí ani parlamentní opozice. Co v rozpočtu chybí především?

1. Chybí peníze na dorovnání platů zaměstnanců ve veřejném sektoru o inflaci za poslední roky. Od posledního „normálního“ roku 2019 se platy sice zvýšily v úhrnu o čtrnáct procent, ale i to je s ohledem na čtyřicetiprocentní inflaci reálný pokles zhruba o dvacet procent. Spolu s tím vláda nejspíše rezignovala na svůj slib z Programového prohlášení vlády: „Provedeme takové změny v platových tabulkách, aby mohla veřejná správa zaměstnávat špičkové odborníky dle situace na trhu práce (právníky, informatiky, urbanisty apod.).“

2. Navzdory bezpečnostní situaci se pokles výdajů nevyhnul ani Bezpečnostní informační službě, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Národnímu úřadu pro kybernetickou bezpečnost nebo Ministerstvu zahraničí. Jde sice o poklesy řádově o pět procent, se započítáním vlivu desetiprocentní inflace je ale reálný pokles spíše patnáctiprocentní, což už je poměrně hodně výrazný zásah do hospodaření konkrétních organizací.

Vládní navýšení prostředků na obranu se tedy podle všeho týká jen nákupů stíhaček a dalších zbraňových systémů, zatímco na lidech se bude šetřit poměrně výrazně. V tom je možné spatřovat bezpečnostní riziko, protože nízké platy mohou vést k velké frustraci lidí, často špičkových odborníků, kteří pracují pro stát, a přimět je v lepším případě k odchodu, v horším případě k tomu, aby takříkajíc „změnili stranu“. Jak tohle přiškrcení výdajů v oblasti bezpečnosti souvisí s vládním programem, který slíbil mimo jiné posílení připravenosti vůči bezpečnostním hrozbám, není z návrhu rozpočtu zřejmé. Rozpočet žádné zdůvodnění výdajů ve vztahu k prioritám vládního prohlášení neobsahuje.

3. Chybí peníze nejen na zkvalitňování školství, ale už i na udržení stávajícího stavu. A to kvůli návrhům na snížení výdajů na pedagogy a nepedagogické pracovníky. Vláda se tím vykašlala na vlastní programové prohlášení, ve kterém slíbila zvýšit výdaje na školství tak, aby veřejné výdaje odpovídaly „odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“ Slíbila také větší podporu „těm nejslabším, stejně jako podpořit talenty“, což se při snižování výdajů na takzvaný PHmax, určující počet učitelů a asistentů ve třídách, nestane.

×