Vláda předloží Poslanecké sněmovně upravený konsolidační balíček, který však fakticky dostál pouze kosmetických změn. Stále jde o soubor návrhů, které dopadnou nejvíce na lidi s podprůměrnými až průměrnými příjmy, zatímco o lidi s nadprůměrným příjmem jen zavadí. Vládní škrty tak ohrožují budoucí rozvoj naší země.

Kosmetické změny

Jádrem konsolidačního balíčku jsou škrty a zvýšení DPH. Přes prázdniny došlo pod tlakem debat uvnitř vládních stran k určitým úpravám původního návrhu. Nejzásadnější změnou v upraveném konsolidačním balíčku je přesunutí novin do nové snížené sazby DPH ve výši 12 % oproti jejich původně míněnému zařazení do nové základní sazby ve výši 21 %. Dále se zvýší daň z nemovitostí, jejíž výtěžek bude ponechán oproti původnímu záměru obcím, zatímco dojde k adekvátnímu omezení peněz putujících ze státního rozpočtu do obcí v rámci sdílených daní.

Fakticky nejde o nic jiného než o účetní akrobacii, ale výsledek bude stejný: lidé odvedou vyšší daň a stát získá více prostředků. Dále bude zmírněn nárůst spotřebních daní u alternativních tabákových produktů, což naznačuje, že na vládu tlačí také určité zájmové skupiny. A celkem úspěšně.

Upravený balíček je stále asociální a nebezpečný

Výše popsané změny se nijak nedotýkají faktu, že opatření nejtvrději dopadne na chudší a středně příjmové skupiny. Příčinou je zvýšení DPH, které z principu zatěžuje daleko více chudší než bohaté. Zvyšují se tak ceny základních potřeb jako vody, léků, nebo ženských hygienických prostředků. Plošně dojde také ke zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 %, což disproporčně zhorší život zejména malým a pak středním českým podnikatelům, zatímco těm velkým o tolik ne.

To povede pravděpodobně opět k růstu cen pro české domácnosti. Dalším problémem z toho vyplývajícím bude omezení spotřeby a růstu ekonomiky, což znamená, že v budoucnu stát také méně vybere na daních. To je zásadní, neboť ekonomický růst je z historického hlediska nejvíce odpovědný za omezování zadlužení státu. Nejefektivnější cestou k oddlužování tak nejsou škrty ve výdajích, ale investice do růstu ekonomiky.

Zde se dostáváme k faktu, že nejvíce se škrty dotknou školství, které přijde o 11,6 miliard Kč. Je to však školství, do kterého bychom měli opravdu investovat, protože ono drží v ruce klíče od budoucí prosperity naší země.

Pokud například nestihneme reagovat na nové technologické trendy jako automatizace, umělá inteligence atd., bude pro nás velký problém držet krok s ostatními zeměmi. O to více, že už i podnikatelé se shodují na tom, že jsme se dostali do pasti země středních příjmů. Od té nás může zachránit pouze cílevědomá hospodářská politika státu, které se teď však ve jménu vládních škrtů svazují ruce.

Finance se zdravým rozumem

Vláda se rozhodla řešit zadlužení státu v podstatě výhradně na straně výdajů. Stranou příjmů se zabývá pouze okrajově. Je to nelogické. To, že zadlužení státu není pouze problém jeho výdajů, ale taky příjmů, říká i zdravý rozum.

Úsporný balíček se vůbec nedotýká zdanění příjmů fyzických osob, které je v ČR zejména u skupin s nadprůměrnými příjmy z evropského hlediska velice podprůměrné. Prohlubuje se tak trend, kdy chudší budou kvůli zvyšování nepřímého zdanění opět zatíženi daňovým břemenem více, zatímco bohatší se vyššímu zdanění prakticky vyhnou, protože zvýšení zdanění právnických osob se vyhnou prostřednictvím daňové optimalizace.

Tato politika je o to méně pochopitelná, že se zvyšuje daňové zatížení těch, kteří byli už „zdaněni“ inflací. Reálné mzdy kvůli ní klesly o 6,7 %, zatímco 100 nejbohatších českých miliardářů zbohatlo jen za minulý rok o 500 miliard. Česká vláda chce peníze od těch, kteří chudnou a zcela ignoruje skupiny, jejichž příjmy a majetky i za krize rostou.

Daňová politika vlády tak trestá chudší a středně příjmové za to, že nemají nadprůměrné příjmy. Taková politika není jen nespravedlivá, ale je předně iracionální. Ve výsledku na ni doplatíme všichni horšími veřejnými službami, menším budoucím ekonomickým růstem a nižší životní úrovní. Tragičnosti naší situace přidává i skutečnost, že ve Sněmovně neexistuje opravdový alternativní návrh. Hnutí ANO sice návrhům oponuje, avšak z čistě oportunistických důvodů.

Jedinou možností jak efektivně a spravedlivě řešit finanční problémy státu je hluboká daňová reforma, která zajistí, že platba daní bude každou skupinu „bolet“ obdobně. To znamená zvýšit zdanění nejbohatším, jejichž zájmy nyní v podstatě prosazují všechny strany v Poslanecké sněmovně.