Českou ekonomiku ochuzují i politické a ideologické předsudky
Jiří PeheRozpočtová politika vlády není dobrá. Nejen proto, že dále hájí zrušení tzv. superhrubé mzdy, ale i proto, že trpí mnoha fixními idejemi. Jen blokování migrace a odmítání zrovnoprávnit LGBT lidi stojí naši ekonomiku až stovky miliard ročně.
Český stát se potýká s obřími deficity státního rozpočtu. Vláda se pokouší jeho výši snížit přijetím komplikovaného balíčku škrtů ve výdajích státu a nových daní, přičemž už samotná — veřejnosti poněkud nesrozumitelná — debata o různých opatřeních, která jsou součástí tohoto balíčku, sráží popularitu vlády i jednotlivých stran vládní koalice.
Řada ekonomů přitom opakovaně upozorňuje, že si vláda mohla současné politické trápení do značné míry ušetřit, kdyby hned po nástupu do funkce splnila slib, který na začátku roku 2021 dal tehdejší kabinet Andreje Babiše (ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten se, jak známo, zdráhal podepsat daňovou reformu prosazenou hnutím ANO, ODS a SPD, která zrušila takzvanou superhrubou mzdu. Zákon nakonec podepsal poté, co mu vládní politici slíbili, že bude platit jen dva roky.
Tehdejší daňová „reforma“ měla v politických sloganech před nadcházejícími volbami údajně umožnit lidem, aby měli v krizi způsobené epidemií covidu-19 „více peněz v peněženkách“. Pro Babiše to byl v podstatě a především předvolební marketingový trik, který měl spolu s dalším „velkorysým“ pouštěním žilou státním financím přispět k tomu, aby znovu stanul v čele vlády. Tehdy opoziční ODS však pojala Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy ideologicky: snížení daní prý donutí stát, aby více šetřil. SPD se pro změnu svezla na vlně populismu, kterou v souvislosti s reformou rozvířil Babiš.
Už v době přijímání „reformy“ bylo přitom jasné, že bez zvýšení jiných daní, které by zvedly příjmy státu, bude stát přicházet o více než 100 miliard korun ročně. Blouznění ODS o tom, že takový výpadek ve státních příjmech donutí stát více šetřit, se rozplynul hned poté, co se sama postavila do čela nové vlády. Ruská invaze na Ukrajině a energetická krize naopak donutily stát více utrácet, deficit začal nebezpečně bobtnat.
Vláda pěti stran mohla ušetřit spoustu politické energie, kdyby splnila slib Babišovy vlády Zemanovi, a k superhrubé mzdě se vrátila s tím, že bez stresu, který působí po jejím zrušení stamiliardové výpadky ve státních financích, připraví komplexnější reformu daňového systému a srozumitelné škrty v některých státních výdajích. A že se také ve větším klidu bude zabývat reformou důchodového systému.
Chaos
Vláda ale Babišovu dosti nepromyšlenou daňovou reformu ponechala v platnosti, protože zejména ODS dál razila svoji tezi, že je třeba šetřit především na výdajové straně rozpočtu, což povede i ke zmenšení údajně přebujelého státu. A i ona opakovala Babišovy populistické slogany o tom, že lidé v časech krize sami nejlépe vědí, jak naložit s penězi, které budou mít zásluhou snížení daňové zátěže v peněženkách navíc.
Kde vidí Jiří Pehe jaké přeplacené zaměstnance? Nějaká firma snad přeplácí jeho osobně?