Neochota německé vlády zastropovat ceny energií zbytečně prodloužila období ekonomické nejistoty a přispěla k prudkému nárůstu podpory AfD. Opačný přístup by přitom mohl být proti nástupu populistické pravice účinnou obranou.
Měli bychom v rámci ekonomických krizových opatření zavádět cenové stropy? Bezprecedentní nárůst cen energií po ruské invazi na Ukrajinu vyvolal v Evropě řadu pochybností o účinnosti tradiční stabilizační hospodářské politiky. Evropská unie v reakci na cenový šok na trhu s energiemi stanovila plošný cenový strop na zemní plyn a několik členských států — vedle znovuzavedení daně z mimořádných zisků — určilo nejvyšší možné marže a ceny základních potravin a nájmů.
Navzdory široké akceptaci cenové regulace napříč Evropou a její podpoře ze strany řady významných ekonomů se však ekonomický mainstream nepřestává obávat jakéhokoli opatření, jež by mohlo narušit princip cenové signalizace. Nejvýrazněji se tato opatrnost projevuje v Německu. Odkládat zavedení účinných cenových limitů přitom může mít dalekosáhlé politické důsledky.
V nedávno zveřejněném pracovním dokumentu pro to, že obavy ekonomů z cenové regulace jsou neopodstatněné a jejich důsledky mohou být tragické, podrobně argumentujeme. A Německo nám vzhledem k silné závislosti na ruském plynu a k přímému dopadu energetického šoku v roce 2022 poskytuje užitečný materiál.