↗

Vládní konsolidační balíček nejvýrazněji formuje ODS, která zůstává pevná ve svých ideologických kramflecích. Navzdory měnící se době a potřebám společnosti. Na snímku volební billboard z roku 2010. Foto Darwinek, WmC

Vládnímu konsolidačnímu balíčku, jehož účelem mají být úspory ve státním rozpočtu, nepředcházela žádná hlubší analýza, kde a proč šetřit. Navíc vznikl prakticky bez ohledu na ekonomický a sociální kontext, ve kterém se Česká republika nachází. Ve výsledku je balíček jen souhrnem nepříliš souvisejících opatření, která se zjevně zrodila jako kompromis mezi docela rozdílnými vládními politickými silami. Základní charakteristiky ale určila dominantní ODS.

Seškrtat, osekat, vyvést

Jak vypadají základní politické charakteristiky balíčku? Vláda zvolila za východisko naprosto nerealistický ekonomický rámec, když prohlásila, že nebude výrazněji zasahovat do příjmové části rozpočtu. Přitom problémem nerovnováhy českých financí není ani tak otázka výdajů, nýbrž právě problém nedostatečných příjmů.

Rozhodujícím momentem vzniku stávající nerovnováhy bylo zrušení superhrubé mzdy a dalších souvisejících příjmů státu. V důsledku přišel stát podle autoritativních odhadů o 140—190 miliard ročně. Takový zásah jednoduše nemohou veřejné finance zvládnout, pokud vláda není ochotna výpadek nahradit v jiné oblasti příjmů.

Je přitom zhola nemožné stabilizovat veřejné rozpočty bez zásadního zdanění velkých mezinárodních korporací, které vyvádějí značné sumy z České republiky. Odhady ukazují, že jde o násobně více než odpovídá běžnému evropskému průměru. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové lze předpokládat, že úniky způsobené neadekvátním zdaněním a manipulací s vnitropodnikovými cenami dosahují přibližně 400 miliard korun. Uvážíme-li, že z celkové částky by bylo možné v reálu získat přibližně 200 miliard, dostáváme se do zcela jiné situace veřejných rozpočtů.