↗

Zvyšuje se počet žadatelů o sociální dávky i počet obyvatel, kteří využívají služeb potravinových bank. Přibývá dětí, kterým je poskytována podpora formou obědů do škol. Senioři jsou velmi často nuceni využívat nadace, které jim hradí pravidelný odběr obědů, aby nehladověli. Foto FB Potravinové banky

V uplynulém roce 2023 kulminovala ekonomická a sociální krize, vysoká inflace a zdražování. Pravicová vláda Petra Fialy (ODS) své snahy o konsolidaci deficitních veřejných rozpočtů, ovlivněných například dřívějším zrušením superhrubé mzdy, postavila na škrtech a omezování důchodového systému.

Redakce DR u příležitosti končícího roku oslovila sociální pracovníky, dobrovolníky a zástupce občanské společnosti s otázkou: Jak na nízkopříjmové a sociálně slabší, s nimiž se při své práci pravidelně setkáváte, aktuálně dopadá inflace, stále se zvyšující ceny energií a potravin a další rostoucí životní náklady? A jaká jsou do nového roku řešení?

Barbora Antonová, ředitelka ženského spolku Vesna

Rok naděje? A kde ji brát? Na nízkopříjmové rodiny doléhají všechny okolnosti současné ekonomické, energetické i společenské krize. Zdražuje se v podstatě všechno, od základních potravin po energie, stoupají ceny služeb, včetně bydlení. To, že se stále více rodin, včetně těch dosud „bezproblémových“, ekonomicky soběstačných, ocitá v nouzi, je naprosto hanebné. Chudoba je navíc stigmatizována, je pokládána za osobní selhání, za ostudu: o nárokovou podporu si pak například žádá jen malá část seniorů, kteří radši živoří s minimem. Komunikace státu a úřadů všech úrovní s klienty žádajícími o pomoc je založena na apriorní nedůvěře, podezíravosti, nesmyslném a donekonečna opakovaném prověřování, které ubíjí důstojnost lidí a extrémně zatěžuje a zdražuje veřejnou správu.

V posledních dvou letech sledujeme, jak se roky tréninku úředního šikanování českých chudých zúročily v přístupu k lidem z Ukrajiny, kteří u nás hledají bezpečí i uplatnění své kvalifikace. Ukrajinská střední třída byla rychle zatlačena do pozice Čechů žijících v dlouhodobé nouzi — tam se stát cítí nejpevnější v kramflecích. Řeči politiků o podpoře rodin, vzdělávání a bydlení, o nadcházející prosperitě jsou v konfrontaci s realitou komické. Tedy byly by komické, kdyby velmi krutým způsobem nepoškozovaly životy lidí včetně statisíců dětí. Proděláváme na tom všichni — morálně i ekonomicky. Naděje je v nedohlednu.

Rad Bandit, sociální pracovník a spisovatel