Ve firmě Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert mezi lety 2015 až 2021 pracovalo několik stovek dělníků z Vietnamu v otřesných podmínkách. Po několik let byli v továrně téměř nonstop, dostávali méně, než si vydělali, neměli u sebe smlouvy. Báli se odejít kvůli dluhům za česká víza a strachu ze zprostředkovatelů, které si firma najala jako tlumočníky.

Do drůbežáren přijeli přímo z Hanoje, kde je na práci nalákali. Za česká víza musel každý z nich zaplatit přes 300 tisíc Kč, protože systém udílení pracovních víz do České republiky ovládli zprostředkovatelé. Český stát problém dlouhodobě nechce nebo nedokáže řešit — podrobněji se situaci kolem české ambasády v Hanoji budeme věnovat zakrátko ve zvláštním textu.

Situaci nezlepšily ani vlády, ve kterých zasedal Andrej Babiš, nejprve jako ministr financí a později jako premiér. Jako majitel firmy Vodňanská drůbež z celé situace naopak profitoval.

Zaměstnání u Babiše: třináct až patnáct hodin místo osmi

Nguyen Van Nam by mohl být velmi rozzlobený. Jeho hlas zní ale pouze rezignovaně. V roce 2016 přijel jako jeden z mnoha vietnamských dělníků za prací do Vodňanských drůbežáren. Snil o lepším životě.

Namísto toho skončil v jedné z poboček firmy na Moravě. Dorazil v době, kdy velcí i malí zaměstnavatelé zoufale volali po komkoliv, kdo by byl ochoten pracovat. Nízké mzdy a obvykle těžká práce ve fabrikách Čechy příliš nelákaly. Podniky se tak snažily zaplnit místa zahraničními dělníky.

V drůbežárnách z holdingu Agrofert se postupně začali objevovat Ukrajinci, Rumuni, Bulhaři, Mongolové a také Vietnamci. Zvláště v „dovozu“ Vietnamců se firmě dařilo. Od roku 2013 do roku 2019 (začátkem roku 2020 se kvůli covidové pandemii příliv pracovníků z Vietnamu do ČR de facto zastavil) jich podle Deníku N získala nejméně 538, zdaleka nejvíce ze všech českých zaměstnavatelů.

Kromě personálních agentur žádný další zaměstnavatel tolik lidí z Vietnamu nezískal. Například druhá nejúspěšnější společnost Faurecia Components Písek, jich za stejnou dobu zaměstnala 117.

Deník Referendum se pokoušel několik měsíců získat vlastní aktuální data. Generální ředitelství úřadu práce je hned několikrát odmítlo vydat. Nejprve s ohledem na ochranu osobních údajů, poté s argumentem ochrany obchodního tajemství. K vydání informací, na které má veřejnost zákonný nárok, nepomohl ani nástup nového ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.