Největší slabinou české migrační politiky jsou čeští politici
Martin RozumekČeští politici navzdory xenofobním řečem migraci nijak zásadně nebrání — ani nemohou, jinak by zkolabovaly celé sektory ekonomiky. A tak se tu počet migrantů za Babišovy vlády zvýšil o čtvrtinu — jen vinou politiků jejich integrace drhne.
Sepsat shrnující komentář na téma, jak si počínal resort ministerstva vnitra v rámci azylové a migrační politiky v právě končícím volebním období, je nečekaně obtížný úkol. Autor snadno zabředne do detailů nebo kritiky jednotlivých pochybení, na druhou stranu hrozí přílišné zobecnění a klouzání po povrchu mnohovrstevnatého tématu.
Vcelku lze pro mnohé snad překvapivě počínání resortu ministerstva vnitra v oblasti legální migrace hodnotit jako dobré. Jistě, ekonomická migrace je vždy ve vleku ekonomického cyklu, a lze ji pouze dobře nebo špatně řídit, a nikoli zastavit.
V době boomu jsou potřeba noví pracovníci, migranti přicházejí, protože potřeby firem, nemocnic, služeb po jejich práci jsou velké. A bude hůře, dlouhodobé prognózy ukazují, že nám nechybí jen lékaři a sestry, ale pracovníci v celé řadě oborů, od automechaniků po řidiče, kuchaře či pečovatelky.
V době ekonomické krize pak počet cizinců stagnuje nebo klesá, prostě zájemci ze zahraničí hledají uplatnění jinde. Hlad firem po pracovní síle v posledním volebním období příliš neslábl, takže přes politické proklamace ve stylu „nepřijmeme ani jednoho migranta“ celkový počet migrantů v České republice za vlády ANO a ČSSD strmě rostl.
Na konci 1. čtvrtletí roku 2021 jsme dosáhli čísla 656.301 cizinců žijících v České republice s přechodným nebo trvalým pobytem. Pro srovnání: k 31. prosinci 2017 to bylo 526.811 cizinců, jedná se tedy o pětadvacetiprocentní nárůst. Cizince pracující v České republice na krátkodobá schengenská víza ponechejme nyní stranou.