Nezlepší-li se životní podmínky na Blízkém východě, migrace do Evropy nezeslábne

Lenka Hrabalová

Krize na polské hranici nastavuje Evropě nemilosrdné zrcadlo. Evropská unie jistě nemůže přijmout každého, humánní systém repatriace však měla vyřešit už dávno. A co vlastně děláme pro to, aby lidé jednoduše prchat nechtěli či nemuseli?

Silným a plně legitimním důvodem k přesunu velkého počtu lidí je rozvrat životního prostředí. Pokud neinvestujeme do nápravy a zkvalitnění blízkovýchodní zemědělské infrastuktury, migrace bude dále sílit. A s ní i enormní zátěž evropské integrity. Foto Ahmad Al-Rubaye, AFP

Stovky lidí byly využity jako zbraň v hybridní válce mezi Evropou a Běloruskem. Z velké části Lukašenkovým režimem byli nalákáni a dovezeni na hranice, aby tu způsobili krizi. To se výborně daří. Kdo pohraniční spor vyhrává, není jasné, ale je zřejmé, kdo prohrál — chudáci trpící v otřesných podmínkách fyzicky a my, kteří strádáme morálně.

Zamezováním úniku z pohraniční pasti Polsko a spolu s ním celá Evropa chce dát najevo, že tohle není cesta, jak se sem dostat. Lze souhlasit s tím, že migrace nemůže být nehlídaná a neregulovaná. Ale v žádném případě se to nemůže dít tak, že kontinent, který sám sebe prezentuje jako postavený na hodnotách humanity či lásky k bližnímu, nechá stovky lidí umřít na hranicích.

×
Diskuse
JN

I ta navzájem si protiřečící zdůvodnění mohou být někdy zcela věrohodná:

https://kechlibar.net/2021/11/17/ted-uz-mame-na-paseraky-aneb-jak-muze-prosperita-posilovat-migraci/

To, které z těch dvou navzájem protichůdných zdůvodnění si nakonec vybereme jako pravdivé, to nejspíš záleží na určitém našem před-přesvědčení (před-porozumění situaci), popřípadě na tom, v jakém světle toužíme sami sebe vidět (zda máme potřebu vidět sebe sama jako dobrého člověka, anebo zda vlastní sebeobraz nehraje v našem uvažování

žádnou důležitou roli).