Jak již bylo uvedeno v některém diskusním fóru, Praha potřebuje hned dvě dálnice do Krkonoš, proto se staví D11 od Hradce Králové na Trutnov a nikoli kolem Náchoda, kde vedla stará stezka do Slezska, Polska a Pruska. Ale to píšu s nadsázkou.
Pokud jde o dálnice, zcela váznou projekty, které se Prahy netýkají, např. zcela byla opuštěna důležitá dálnice D43 Brno-Moravská Třebová, přestože je připravena již od Protektorátu a po její trase měla vést německá dálnice Vídeň-Vratislav. O dostavbě D52 nehovořím, teď se orientuje na stavbu jihočeské D3 k rakouským hranicím tak, že Pražané budou moci jet do Chorvatska po dálnici a část odvěké jantarové stezky mezi Brnem a Vídní jistě počká...
Jak řekl svého času bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL), "v Praze je dlouhodobě nevůle budovat dálnice ze severu na jih".
Velmi pomalu také postupuje stavba D55 kolem Moravy, která by propojila Ostravu, Olomouc a Přerov s Bratislavou a Vídní. Slíbený tunel pod Červenohorským sedlem, který shora vytvořený nepřirozený Olomoucký kraj slíbil okresu Jeseník je zcela u ledu. (Hlavně že Jeseník není pod Ostravou, ale řeči se vedou, voda teče, v Jeseníkách někdy hodně).
Poláci již chystají dostavbu dálnice od Vratislavi přes Kladsko až k hranicím s Čechami a Moravou. U nás neexistuje ani projekt navazující dálnice z Králíků do Zábřehu na Moravě, k Moravské Třebové nebo případně více na západ k Lanškrounu, aby došlo k dalšímu žádoucímu a přirozenému propojení české a polské dálniční sítě.
O železnicích bych pomlčel, je ostudou, že železnice po jantarové stezce mezi Brnem a Přerovem se zdvoukolejňuje až ve třetině 21. století, a ještě se tomu říká první vysokorychlostní trať v Česku. Že jde fakticky jen o zkapacitnění trati desítky let po jiných tazích, je velká ostuda českého státu. Zkusme si představit, že by tak Berlín postupoval v Porýní, Paříž v Okcitánii nebo Řím na trase mezi Benátkami a Milánem.
Vždyť česká soc. dem. a levice obecně má ve své podstatě nacionalistický základ. K tomu se dlouhodobě přidala nevůle bossů strany k reformě, kterou navrhoval již v roce 2007 Jiří Paroubek. Dále devastační mise Miloše Zemana, způsob účasti v Sobotkově vládě a vstup do Babišovy vlády. Stockholmský syndrom k nesociálnímu populistovi Zemanovi. A nakonec fiasko vedení necharismatického Šmardy, který nedokázal být opoziční stranou. Maláčová a Zaorálek teď opravdu nejsou viníci, spíše zoufalí hledači naděje.
S panem Roučkem souhlasím v tom, že snaha SOCDEM o to být vlastně light-nacionální a light-antisystémová jí hlasy nepřinese, občané stejně zvolí originál populisty z ANO, SPD a STAČILO!. Rovněž druhé angažmá ve vládě ANO bylo jednoznačně strategickou, až fatální chybou.
Sebechvála ale panu Roučkovi příliš nesluší, neoháněl bych se "zradou" v tom smyslu, že nezůstal na kandidátce, to se v politice přece stává. Spíše bych reflektoval neúspěch v prvních eurovolbách, kdy byl pan Rouček lídrem, a to kvůli tristnímu výsledku v tehdejším kontextu (třicetiprocentní ČSSD nezískala ani 9%). Následoval pád asi nejlepší (Špidlovy) vlády v polistopadové historii. I když příčinou byla také zpackaná prezidentská volba a tanečky Zemana a kolem Zemana.
V příštím volebním období, za případné vlády Babišova ANO s kýmkoli, je možné obnovit autentickou (nenacionální a nepopulistickou) levici skrze současné členy SOCDEM, možná by se někteří, kteří odešli, mohli vrátit, společně s těmi levicovými, kteří odešli od Pirátů, Jiřím Dolejšem a případně se Zelenými. Bude to tím těžší, že to bude opět z mimoparlamentní opozice, ale není to nemožné. Budou další volby, komunální, senátní, zase krajské, však se volí každý rok a někdy i víckrát.
Pro vládu jsou prioritou dálnice, nikoli udržitelná doprava
Karel Havlíček
Jak již bylo uvedeno v některém diskusním fóru, Praha potřebuje hned dvě dálnice do Krkonoš, proto se staví D11 od Hradce Králové na Trutnov a nikoli kolem Náchoda, kde vedla stará stezka do Slezska, Polska a Pruska. Ale to píšu s nadsázkou.
Pokud jde o dálnice, zcela váznou projekty, které se Prahy netýkají, např. zcela byla opuštěna důležitá dálnice D43 Brno-Moravská Třebová, přestože je připravena již od Protektorátu a po její trase měla vést německá dálnice Vídeň-Vratislav. O dostavbě D52 nehovořím, teď se orientuje na stavbu jihočeské D3 k rakouským hranicím tak, že Pražané budou moci jet do Chorvatska po dálnici a část odvěké jantarové stezky mezi Brnem a Vídní jistě počká...
Jak řekl svého času bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL), "v Praze je dlouhodobě nevůle budovat dálnice ze severu na jih".
Velmi pomalu také postupuje stavba D55 kolem Moravy, která by propojila Ostravu, Olomouc a Přerov s Bratislavou a Vídní. Slíbený tunel pod Červenohorským sedlem, který shora vytvořený nepřirozený Olomoucký kraj slíbil okresu Jeseník je zcela u ledu. (Hlavně že Jeseník není pod Ostravou, ale řeči se vedou, voda teče, v Jeseníkách někdy hodně).
Poláci již chystají dostavbu dálnice od Vratislavi přes Kladsko až k hranicím s Čechami a Moravou. U nás neexistuje ani projekt navazující dálnice z Králíků do Zábřehu na Moravě, k Moravské Třebové nebo případně více na západ k Lanškrounu, aby došlo k dalšímu žádoucímu a přirozenému propojení české a polské dálniční sítě.
O železnicích bych pomlčel, je ostudou, že železnice po jantarové stezce mezi Brnem a Přerovem se zdvoukolejňuje až ve třetině 21. století, a ještě se tomu říká první vysokorychlostní trať v Česku. Že jde fakticky jen o zkapacitnění trati desítky let po jiných tazích, je velká ostuda českého státu. Zkusme si představit, že by tak Berlín postupoval v Porýní, Paříž v Okcitánii nebo Řím na trase mezi Benátkami a Milánem.
Jak se SOCDEM rozhodla nebýt sociální demokracií
Oto Novotný
Vždyť česká soc. dem. a levice obecně má ve své podstatě nacionalistický základ. K tomu se dlouhodobě přidala nevůle bossů strany k reformě, kterou navrhoval již v roce 2007 Jiří Paroubek. Dále devastační mise Miloše Zemana, způsob účasti v Sobotkově vládě a vstup do Babišovy vlády. Stockholmský syndrom k nesociálnímu populistovi Zemanovi. A nakonec fiasko vedení necharismatického Šmardy, který nedokázal být opoziční stranou. Maláčová a Zaorálek teď opravdu nejsou viníci, spíše zoufalí hledači naděje.
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Jakub Patočka
že tu roli levicové opozice příští populistické vládě mohou hrát i tři poslanci za SOCDEM zvolení na kandidátce Stačilo! Anebo i pár z těch Stačilo!
V SOCDEM se rozšířily ještě horší jevy než malost a nenávist
Libor Rouček
S panem Roučkem souhlasím v tom, že snaha SOCDEM o to být vlastně light-nacionální a light-antisystémová jí hlasy nepřinese, občané stejně zvolí originál populisty z ANO, SPD a STAČILO!. Rovněž druhé angažmá ve vládě ANO bylo jednoznačně strategickou, až fatální chybou.
Sebechvála ale panu Roučkovi příliš nesluší, neoháněl bych se "zradou" v tom smyslu, že nezůstal na kandidátce, to se v politice přece stává. Spíše bych reflektoval neúspěch v prvních eurovolbách, kdy byl pan Rouček lídrem, a to kvůli tristnímu výsledku v tehdejším kontextu (třicetiprocentní ČSSD nezískala ani 9%). Následoval pád asi nejlepší (Špidlovy) vlády v polistopadové historii. I když příčinou byla také zpackaná prezidentská volba a tanečky Zemana a kolem Zemana.
Obdivuhodná partie bohumínského šachisty
Lukáš Jelínek
V příštím volebním období, za případné vlády Babišova ANO s kýmkoli, je možné obnovit autentickou (nenacionální a nepopulistickou) levici skrze současné členy SOCDEM, možná by se někteří, kteří odešli, mohli vrátit, společně s těmi levicovými, kteří odešli od Pirátů, Jiřím Dolejšem a případně se Zelenými. Bude to tím těžší, že to bude opět z mimoparlamentní opozice, ale není to nemožné. Budou další volby, komunální, senátní, zase krajské, však se volí každý rok a někdy i víckrát.