Ve středu 25. června 2025 rozhodlo předsednictvo SOCDEM na návrh předsedkyně Jany Maláčové a prvního místopředsedy Lubomíra Zaorálka o obnovení jednání SOCDEM s hnutím Stačilo! o umístění několika kandidátů SOCDEM na jeho kandidátce do letošních sněmovních voleb.

Z pohledu veřejnosti, ale i samotných straníků šlo o dost překvapivý obrat. Jelikož předchozí jednání s hnutím Stačilo! a s hnutím ANO za tímto účelem údajně z programových důvodů selhala, předsedkyně Maláčová vyhlásila, že její strana půjde do letošních sněmovních voleb samostatně.

Veřejnost si nejčastěji klade dvě otázky. Za prvé, jak je možné, že se SOCDEM vrátila k myšlence volební spolupráce s hnutím Stačilo! navzdory tomu, že zcela nedávno od takové myšlenky z důvodu závažných programových sporů v některých důležitých tématech ustoupila?

Za druhé, znamená snad uzavření volební spolupráce SOCDEM s hnutím Stačilo!, že v České republice přestává existovat standardní prozápadní a s liberální demokracií srostlá sociální demokracie?

Následný popis událostí týkajících se jednání SOCDEM o volebním spojenectví s hnutím Stačilo! a s hnutím ANO a vyhodnocení jeho nejvýznamnějších momentů se snaží na tyto otázky dát — jistě ne definitivní — odpověď.

Sjezd SOCDEM na podzim 2024

Na říjnovém sjezdu v minulém roce Jana Maláčová kandiduje na předsedkyni SOCDEM s příslibem, že ji za rok ve volbách vrátí do Poslanecké sněmovny v rámci široké koalice levicových stran po vzoru francouzské Nové lidové fronty.

Maláčová delegátům otevřeně neřekla, že na jednání o sestavení levicové koalice je už předběžně dohodnuta s hnutím Stačilo! pod vedením předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, která pod touto novou značkou sdružuje převážně komunisty. Naznačovala, že ve hře je více možných levicových subjektů a má jít o řádnou koalici, do níž SOCDEM vstoupí s vlastní samostatnou kandidátkou, což ji v případě volebního úspěchu umožní v nové Sněmovně ustavit samostatnou poslaneckou frakci.

Na sjezdu vystoupil proti případnému uzavření volební koalice s hnutím Stačilo! protikandidát Maláčové Jiří Dienstbier s argumentem, že hodnotová a programová orientace SOCDEM a hnutí Stačilo! je v řadě důležitých témat — v zahraniční a kulturní politice — neslučitelná a že taková koalice by značku SOCDEM jako demokratické strany nenapravitelně poškodila.

Dienstbier byl o již probíhajících jednání Maláčové a Konečné informován. Maláčová jen kontrovala, že program hnutí Stačilo! obsahuje v sociálně-ekonomické oblasti téměř stoprocentní průnik s programem SOCDEM, který by možnou koalici obou subjektů umožňoval. Pokud jde o sporná témata, ta jsou z jejího pohledu méně důležitá a je možné je upozadit.

Delegáti sjezdu podporující Maláčovou do funkce předsedkyně strany nechtěli, aby o jejím návrhu na vytvoření volební koalice proběhla hlubší diskuse. Zároveň znemožnili hlasování o předloženém usnesení, které by zavazovalo stranu neuzavírat volební koalici s žádným politickým subjektem hodlajícím vyvést Českou republiku z EU a NATO.

Delegáti podporující Maláčovou již také věděli nebo tušili, že jejich kandidátka na předsedkyni strany preferuje, aby základ ohlášené levicové koalice tvořily SOCDEM a hnutí Stačilo! Nechtěli proto schvalovat cokoli, co by mohlo jednání obou subjektů komplikovat. Ostatně bylo všeobecně známo, že Stačilo! má právě vyvedení České republiky z EU a NATO pomocí referenda ve svém programu.

Na většinu delegátů sjezdu nakonec zjevně nejpřesvědčivěji zapůsobil Maláčové argument, že uzavření levicové koalice je jediná cesta, jak se může SOCDEM v příštích sněmovních volbách spolehlivě vrátit do poslaneckých lavic a tento její návrh velkou většinou schválili.

První jednání SOCDEM a Stačilo!

Jakkoli Maláčová na sjezdu tvrdila, že bude usilovat o vytvoření široké koalice s více levicovými stranami — nabízely se například Zelení, Levice, Budoucnost —, své úsilí po sjezdu upnula takřka výhradně na jednání s hnutím Stačilo! Nová předsedkyně strany byla přesvědčena, že jen po boku s tímto subjektem, který již zaznamenal úspěchy v posledních krajských a eurounijních volbách a v preferencích se pohybuje nad pěti procenty, měla její strana největší šanci se do Sněmovny vrátit.

Jednání Maláčové a Zaorálka se Stačilo! trvalo zhruba pět měsíců a nebylo jednoduché. Stačilo! už mělo vypracované základní teze volebního programu s řadou kontroverzních bodů odporujících programu SOCDEM. Kromě záměru uspořádat referendum o vystoupení z EU a NATO program hnutí Stačilo! odrážel jeho ambivalentní postoj k válce na Ukrajině nerespektující rozlišení, kdo je v ní agresor a kdo oběť; navíc sliboval zrušit veřejnoprávní statut České televize a Českého rozhlasu a zavést zákon o zahraničních agentech. V jednání se ukázalo, že Stačilo! nehodlá z těchto bodů ustoupit ani je upozadit, na což Maláčová spoléhala.

Existovaly ještě dvě další komplikace ztěžující průběh jednání mezi oběma politickými subjekty a ty byly zřejmě důležitějším důvodem, proč toto jednání nakonec zkrachovalo.

Maláčová na sjezdu argumentovala ve prospěch vytvoření otevřené levicové koalice, do které budou moci vstoupit jednotlivé politické subjekty s vlastní kandidátkou. Hnutí Stačilo! se ale mezitím už zaregistrovalo jako samostatný politický subjekt s jednotnou kandidátkou a nechtělo se už spojovat se SOCDEM v rámci otevřené koalice. SOCDEM se s ním tedy mohla spojit, jen když její kandidáti přijmou místa na této kandidátce. Tím ale Maláčová logicky nemohla naplnit sjezdový slib, že pokud by levicová koalice prošla do Sněmovny, SOCDEM bude moci mít vlastní politickou frakci.

Druhou komplikací bylo, že Stačilo! už mělo odsouhlasenou kandidátku, s jasně rozdělenými místy pro kandidáty jednotlivých stran, které se v ní sdružily. Tato skutečnost omezovala možnosti SOCDEM vynutit si na Stačilo! rekonstrukci kandidátky tak, aby se na volitelná místa dostalo co nejvíce jejích kandidátů. Ze všech těchto důvodů tak byla nakonec Maláčová nucena jednání s hnutím Stačilo! o volební spolupráci skončit, což oficiálně oznámila 10. února tohoto roku.

Jednání SOCDEM a hnutí ANO

Krach jednání s hnutím Stačilo! Maláčová následně veřejně okomentovala poměrně ostrými slovy, čímž jen více méně zopakovala argumenty, které na sjezdu proti koalici se Stačilo! vyslovil její stranický oponent Jiří Dienstbier.

„Čas ukázal, že hnutí Stačilo! nechce prosazovat levicová témata. Je postaveno na antisystémovém programu….. Cílem Sociální demokracie není vyhlašovat naprosto nerealistické referendum o vystoupení z EU. To je podle našeho názoru totální blbost. Cílem Sociální demokracie není vyhledávání tzv. zahraničních agentů v České republice….“

Nabízí se otázka, proč Maláčová mezi důvody ukončení jednání s hnutím Stačilo! neuvedla nemožnost vytvoření řádné koalice se samostatnými kandidátkami, a tudíž nemožnost vytvoření samostatné sněmovní frakce. Za dané situace by její zdůvodnění, proč skončila jednání se Stačilo!, znělo ještě přesvědčivěji — dala by tím totiž najevo, že nechce porušit své sjezdové sliby.

Maláčová zřejmě neuvedla zmíněné důvody proto, neboť se už definitivně fixovala na ideu, že SOCDEM se může nejspíše vrátit do Sněmovny jen na kandidátce nějakého silnějšího politického subjektu. Pokud jednání se Stačilo! zkrachovalo, jediný takový politický subjekt, který připadal v úvahu, bylo hnutí ANO. Dobře ale věděla, že v tomto jednání už nemůže žádat, aby hnutí ANO a SOCDEM vytvořily řádnou koalici s dvěma kandidátkami, která umožní, že SOCDEM bude mít v budoucí Sněmovně vlastní poslaneckou frakci.

Jinými slovy, Maláčová v tuto chvíli na myšlenku vlastního poslaneckého klubu definitivně rezignovala. Aby si otevřela prostor k legitimizaci této rezignace, začala veřejně a dovnitř strany odkazovat na širší rámec svého dalšího postupu zahrnující čtyři perspektivy: řádná koalice levicových stran s vlastními kandidátkami, účast kandidátů jiných stran na kandidátce SOCDEM, účast kandidátů SOCDEM na kandidátce jiného politického subjektu, samostatná kandidatura.

Nakonec ale i jednání s hnutím ANO zkrachovala, neboť vedení ANO necítilo zvláštní potřebu, proč by na požadavek SOCDEM umístit své kandidáty na kandidátku ANO mělo přistoupit. Průzkumy Babišovi ukazovaly, že jeho hnutí je jistým vítězem voleb, který má dokonce šanci dosáhnout na sněmovní většinu; a pokud ne, může na ni dosáhnout přinejmenším za pomocí hlasů kvazikoalice v čele s SPD, která má velkou šanci ve volbách uspět.

To, že hnutí ANO odmítlo vzít na svoji kandidátku kandidáty SOCDEM, ale neznamenalo, že je mu otázka přítomnosti SOCDEM v nové Sněmovně úplně lhostejná. Naopak, Babiš na ní rozhodně zájem měl, protože si byl jist, že SOCDEM v čele s Maláčovou bude opět ochotna vládu hnutí ANO podpořit, tak jako tomu bylo v předminulém volebním období.

Podle něj se však SOCDEM neměla do Sněmovny dostat na kandidátce ANO, ale na kandidátce hnutí Stačilo! Tím by se totiž zvýšila pravděpodobnost, že hnutí Stačilo!, pohybující se zhruba kolem hranice pěti procent voličské podpory, tuto hranici s větší jistotou překročí. A za přítomnosti hnutí Stačilo! v nové Sněmovně bude mít hnutí ANO pro podporu své vlády větší potenciál.

Zdá se, že krach jednání jak se Stačilo!, tak hnutím ANO Maláčovou přesvědčil, že její strana bude muset jít do voleb přece jen samostatně. Zdůrazněme opět, že Maláčová zdůvodnila rozhodnutí o samostatné kandidatuře SOCDEM principiálně, tedy hlavně odkazem na zásadní programové odlišnosti:

„Dostala jsem od vedení mandát zkusit vytvořit širokou levicovou koalici… Ale kompromisy, které by to stálo, by byly příliš krvavé. Nechceme náš program ředit a ztratit tvář. Proto půjdeme do voleb samostatně a hrdě, s tím nejlepším programem… Nebojíme se kandidovat samostatně. Problémy, které trápí tuto zemi, jsou příliš velké na to, abychom je řešili kompromisně. Je čas nabídnout odvážná řešení — a to SOCDEM umí. Už jsme to dokázali mnohokrát…“

Obnova jednání s hnutím Stačilo!

Že to Maláčová myslí se samostatnou kandidaturou SOCDEM opravdu vážně, nasvědčuje fakt, že okamžitě vyzvala vedení regionů k sestavování regionálních kandidátek. Moc času do jejich podání, tedy do konce července, už nezbývalo. Regiony se do toho pustily a podle plánu měly být tyto kandidátky projednány na předsednictvu strany 25. června.

K tomu však nedošlo. Maláčová se Zaorálkem na něm přítomným zvedli adrenalin, když jim oznámili, že se nakonec přece jen rozhodli, že kandidáti SOCDEM by měli v sněmovních volbách kandidovat na kandidátce hnutí Stačilo!. Za tímto účelem Maláčová předložila návrh memoranda vyzývající českou levici, tedy primárně hnutí Stačilo! k obnovení jednání.

V memorandu Maláčová zdůvodnila tento překvapivý obrat nutností „zabránit rozvratu sociálního státu“, který hrozí v důsledku rozhodnutí NATO, aby jeho členské země zvýšily výdaje na obranu na pět procent. Tomu podle ní může zabránit pouze společný postup levice.

Dále memorandum obsahovalo přímý požadavek na uvolnění čtyř volitelných míst na společné kandidátce hnutí Stačilo! pro kandidáty SOCDEM. Konkrétně pro Janu Maláčovou (volební lídr v Praze), Lubomíra Zaorálka (dvojka v Moravskoslezském kraj), místopředsedu strany Jiřího Nedvěda (volební lídr v Karlovarském kraji) a pro zatím neznámého kandidáta (volitelné místo v Ústeckém kraji).