Na důchody vybereme, nebo nebudou

Patrik Eichler

Zadlužíme se, nebo na důchody nebude, říká vláda v čele s ODS. Jako východisko nabízí nižší a pozdější důchody. Představme si ale, že na důchody vybereme a budou vyšší a dříve. Není to lákavější cesta?

Pro českou pravici je problematika důchodů začarovaným kruhem. Daně vybírat nelze, škrtat není pořádně kde, když Jan Skopeček ztratil excelovou tabulku s úsporami za osmdesát miliard, a převádět prostředky mezi resorty se nedaří. Foto FB Jan Skopeček

Složená daňová kvóta — podíl daňových výnosů k hrubému domácímu produktu — je v České republice mírně přes třicet procent. V Rakousku, Finsku nebo Itálii je asi o deset procent vyšší. Kdybychom vybírali daně jako v trojici zmíněných zemí, měly by naše vlády v rozpočtu rok co rok o šest set miliard korun víc. A debata o nedostatku prostředků na důchodový systém — stejně jako na vzdělávání, zdravotní péči nebo stavbu železnic a dálnic — by nemusela ani začínat.

Místo toho premiér Petr Fiala jménem své ODS upozorňuje, kolik že na důchody vydáváme — 685 miliard korun. Připomíná, že jde o značnou část státního rozpočtu — 31,1 procenta. A že právě velké výdaje na důchody ohrožují investice do budoucnosti nás i našich dětí. Fakt, že nějakou formu důchodu pobírají dva miliony osm set šedesát čtyři tisíc lidí, už tolik nezaznívá. Výdaje na důchody ale podle ODS dusí výdaje na veřejné služby nebo investice do infrastruktury.

Rozpočtové možnosti má v rukou vláda

×