Nebezpečná důchodová reforma

Lukáš Ulrych

Vláda Petra Fialy s podporou Petra Pavla připravuje reformu důchodového systému, která přinese profit hrstce nejbohatších, zatímco ostatním hrozí, že do důchodu budou odcházet nejpozději v EU a ve stáří se propadnou do bídy.

Průběžný důchodový systém přerozděluje část z plateb lidí s vysokými příjmy mezi chudší, kteří doplácejí na sociální slepost trhů. Pravicové strany se ho chystají zlikvidovat. Foto FB Domov pro seniory Nezdenice

Pravicová vláda Petra Fialy se chystá provést reformu důchodového systému a budoucí prezident Petr Pavel chce vládě dokonce pomoci s její obhajobou před veřejností. Argumentuje přitom tím, že se reforma penzí stala předmětem emocí a politických soubojů, místo aby se řešil obsah a nutnost jejího uskutečnění. Petr Pavel přitom nevolá po parametrických změnách, ale po radikální změně.

V tomto článku zvedám pomyslnou rukavici hozenou budoucím prezidentem a hodlám vysvětlit, že radikální reforma není nejen nutná, ale je přímo pro seniory nebezpečná.

Co je to důchodový systém?

Důchodový systém je nástroj, jak zajistit zboží a služby pro nepracující část společnosti. Jeho podstatou — nehledě na formu důchodového systému — je vždy a všude přesměrování části příjmů od pracujících do rukou lidí, kteří už z důvodu stáří nepracují.

Jednotlivé důchodové systémy od sebe odlišuje způsob, jakým je pracujícím srážen jejich příjem. Nejtransparentnější je průběžný důchodový systém, který je financován prostřednictvím důchodového pojištění nebo daněmi, případně mixem obojího. Část příjmů ekonomicky aktivního obyvatelstva putuje na důchodový účet a odtud peníze ihned plynou ve formě vyplácených starobních důchodů penzistům. Státy přitom stanovují, že kdo platí vyšší důchodové pojištění, bude rovněž v době penze pobírat větší důchod.

Druhou formu důchodového systému je fondový důchodový systém, který se opírá o investování do cenných papírů. Lidé místo daně či důchodového pojištění dle své vůle a platební situace posílají peníze investičnímu důchodovému fondu, který za ně pořizuje cenné papíry (akcie, dluhopisy, cenné kovy). Hodnota akcií a dluhopisů se odvíjí od očekávaného příjmu, které jeho držba přinese.

Pokud se očekává růst příjmů určité akciové společnosti, ceny jejich akcií rostou, protože se očekává zvýšení dividendy. U dluhopisů je to obdobné. Klienti fondového důchodového systému si tak ve formě cenných papíru kupují poukaz na tok budoucích příjmů ve formě splátek dluhů či dividend placených firmami či státem.

Oba systémy jsou založeny na povinnosti platit lidem důchody. Průběžný systém je založen na demokraticky určené dani, fondový systém odsává prostředky z příjmů lidí a ze soukromého sektoru prostřednictvím úroků a dividend.

Levicové strany standardně prosazují průběžný systém jako jádro důchodového systému, zatímco pravice prosazuje fondový důchodový systém.

Důchodové mytologie

Obhájci fondového důchodového systému usilují o privatizaci průběžného systému a následnou transformaci důchodů a argumentují přitom problémem stárnutí obyvatelstva. Tvrdí, že průběžný systém je s růstem počtu důchodců neufinancovatelný a poukazují přitom na zvyšující se nutnost hradit deficit důchodového účtu zvýšením státního zadlužení.

×
Diskuse

Až si pro mě přijdou funebráci, nebudu doma, budu v práci.

Problém s financováním důchodů není řešitelný změnou průběžného systému na jiný, protože jednoduchou a velmi prostou příčinou toho problému je nízký počet narozených dětí. Rodinám se oproti minulosti rodí málo dětí proto, že dnes je – na rozdíl od minulosti – možné počet dětí celkem snadno ovlivňovat a většina lidí si dalšími dětmi v domácnosti nechce komplikovat kariéru a snižovat (materiální) životní standard.

Individuální potřeba života v materiálním dostatku (jehož jsou děti překážkou, protože se s nimi musíte o své materiální statky rozdělit) se tedy logicky v delším časovém horizontu projeví nejen v té jednotlivé rodině (jak by se to kdysi dříve se zestárnutím jejích členů stalo i bez existence důchodového systému), ale nakonec i v celé společnosti – projeví se v budoucnu stářím v nedostatku (nejen v nedostatku materiálním).

Dalo by se snad udělat něco pro to, aby se rodilo více dětí – třeba to alespoň trochu zpopularizovat. To je ale politicky neprůchodné, protože oteplování, uhlíková stopa a všichni tady zemřeme...