K dohnání vyspělých států musíme mít vyšší daně, pane Skopečku

Lukáš Ulrych

Ekonomický expert ODS tvrdí, že pro dosažení ekonomické úrovně Západu potřebujeme nižší daňovou zátěž než západní vyspělé země. Není to pravda.

Česká pravice staví budoucnost České republiky na neoliberálních strategiích, jejichž škodlivost již praxe dávno prokázala. Foto FB Jan Skopeček

V rozporu s tezemi neoliberální ekonomie žádná současná velmoc nebo vyspělá ekonomika nezískala své ekonomické postavení díky volnotržní strategii bez jakýchkoli zásahů státu.

Anglie, USA, Německo, Francie, Jižní Korea, Japonsko, Čína a další země zpočátku uplatňovaly ochranářskou politiku svých trhů a jejich vlády aktivně budovaly infrastrukturu podporující rozvoj ekonomických odvětví. Jednotlivá opatření chránící vlastní trhy začaly uplatňovat až tehdy, když jejich ekonomiky byly připravené čelit zahraniční konkurenci a porazit ji.

Když v 19. století Velká Británie začala usilovat o odbourání veškeré ochranářské politiky jiných zemí a o nastolení volného mezinárodního obchodu jako světové normy, někteří němečtí ekonomové to vnímali jako snahu vyspělejší britské ekonomiky dobýt trhy méně vyspělejších států.

Doktrína mezinárodního volného obchodu je nástrojem, kterým si vyspělé země podmaňují slabší ekonomiky a vnucují jim pozici odběratele jejich zboží, případně producenta materiálu nebo zboží s nižší přidanou hodnotou.

Aktivní státní politika je jediným nástrojem, jak podpořit rozvoj jednotlivých odvětví a umožnit jim dozrát na takovou úroveň, kdy mohou soupeřit s mezinárodní konkurencí.

Investice, v nichž je role státu nepostradatelná

Česká republika musí investovat do své infrastruktury, podporovat obory, které mají potenciál prorazit na světovém trhu, a investovat do základního výzkumu. Firmy obecně investují do základního výzkumu málo, protože je to ta nejriskantnější část řetězce inovací a nikdy není předem jasné, zda investované peníze povedou k budoucím ziskům nebo ke ztrátě.

Proto se do financování základního výzkumu musí zapojit také stát. V tomto směru patří k nejaktivnějším státům USA, které prostřednictvím svých různých státních asociací a institucí financují základní výzkum ve velkém. Jeho výsledky pak soukromý sektor přetaví do forem atraktivních pro trh. Výsledkem těchto investic je technologie chytrých mobilů, internet, technologie solárních panelů, různé umělé materiály a mnoho dalšího.

Pokud chceme rozvíjet naši ekonomiku, bez podpory základního výzkumu to nepůjde. To si však vyžaduje peníze -- a ne málo.

Stát také musí motivovat firmy k investování a jedním z velmi účinných nástrojů jsou progresivní daně. Ty totiž daní zisky, a nikoli investice. Firmy tak mají na výběr, zda své hospodářské výsledky přemění v zisky po odečtení vyšší daňové sazby, nebo se vyhnou zaplacení vyšší daňové sazby vyššími investicemi, které firmě přinesou v budoucnu vyšší zisky.

V České republice dlouhodobě klesá míra investic firem, a to máme už fakticky daňový systém založený na rovných daních. Jan Skopeček by rád snižoval daně podnikatelům, ale pokud už je mají v evropském srovnání nízké, co zajistí, že peníze získané snížením daní budou investovány? Nic.

Naopak hrozí, že firmy je rozdělí mezi vedení a manažery a něco málo přidají také zaměstnancům. Část věnují na luxusní spotřebu a část budou investovat na akciovém trhu, kde se obchoduje z osmdesáti procent s již emitovanými akciemi, takže se tím nijak neodporují nové investice.

Stát by měl -- vedle investic do budoucnosti ekonomiky -- investovat do lidí rozvojem veřejných služeb a prevence — například vytvořením systému prevence výskytu rakoviny a jiných nemocí, které lze při včasném nalezení poměrně jednoduše léčit. Každá pozdě indikovaná rakovina nevytváří nejen nevyčíslitelnou lidskou škodu celým rodinám, ale také znamená zvýšené náklady léčby.

Stát musí investovat také do předškolního vzdělávání, narovnávajícího šance znevýhodněných, nebo do celoživotního vzdělávání učitelů, aby byli neustále v kontaktu s postupem vědění a mohli ho předávat novým generacím. Každá koruna, kterou využijeme na tyto účely, se nám jako společnosti vrátí i s úrokem.

Jaké daně potřebujeme?

Náš daňový systém musí omezovat nadměrné nezasloužené zisky zapříčiněné nekvalitní konkurencí a tyto prostředky využít na investice do výzkumu, výstavby infrastruktury a podpory klíčových odvětvích. To znamená zavést progresivní zdanění právnických, fyzických osob, nemovitostí, spekulací na úroveň západních zemí.

Nemusíme nutně zvyšovat složenou daňovou kvótu, tedy celkové zdanění, ale musíme přerozdělit daňové břemeno tak, aby daně byly spravedlivé a motivovaly k růstu investic, a tím i rozvoji ekonomiky. Začínající a malé podniky je třeba podporovat nižšími sazbami progresivní daně, protože v první fázi potřebují prostředků nejvíce.

Skopečkův názor, že k dosažení úrovně západních zemí je třeba nižších daní, vychází z neoliberální teorie trickle down economics. Podle ní prostředky získané snížením daní lidé investují, díky čemuž o to více poroste ekonomika a zvýší se i daňové příjmy státu.

Tato teorie ale nikde neuspěla. Tempo ekonomického růstu nevzrostlo -- naopak se snížilo, státy se začaly ve velkém zadlužovat a nakonec musely být zvýšeny daně, jako například v USA v éře po Reaganovi. Touto politikou však zásadně narostlo bohatství těch nejbohatších, kteří najednou ukusovali čím dál tím větší porci z bohatství vytvořeného celou společností.

Přesně to se stalo i u nás, poté co nejbohatším klesly daně od 90. let zhruba o polovinu a následně rostl podíl nejbohatších na celkovém bohatství společnosti. Toto Česká republika opravdu nepotřebuje. Ve skutečnosti bychom se tím od ekonomické výkonosti západních zemí ještě více vzdálili a narušil by se sociální smír. Trickle down economics je již empiricky dávno vyvrácena, což se bohužel -- jak dokládá Jan Skopeček -- české pravici ještě nedoneslo.

Vláda by měla dopřát sluchu odborníkům na ekonomický rozvoj a nevykopávat z hrobu dávno pohřbená ideologická klišé.

Diskuse

Jak dobře zase jednou slyšet sociálně demokratický hlas!

Daňová reforma a přechod na progresivní daňový systém by měl být nový motor české soc dem - je to velké téma a dotýká se všech.

Měly by být rozmetány všechny ty ideologické řeči o "trestání úspěšných". Mělo by být neustále ukazováno, že naopak dobře nastavený progresivní systém, jak hezky popisuje článek - vede k rozvoji. A že ho vyspělé země nemají náhodou.

A kritizovat ODS a ANO s tvrdostí mladého Miloše Zemana -- copak to není vidět, kam nás zase táhnou? Ke snížení dostupnosti veřejných služeb, ke kastovnímu zdravotnictví, ke školnému, do dluhů...

MP
November 23, 2022 v 10.4
Aleši Morbicerovi

Mluvit dnes o nutnosti zvýšit daně není dnes sociálně demokratický hlas; to už říkají i největší konzervy z NERVU. Polemizovat se Skopečkem je stejné jako polemizovat se zastáncem léčby covidu devoncialiemi -- ano, tací lidé existují a za naše hříchy se občas vyskytnou ve funkcích, ve kterých mohou škodit (v tom druhém případě zatím jen v Polsku, ale co není...). Proto bychom je ještě neměli brát vážně.

Malér je, pokud se pokoušíme tuto samozřejmost prosadit přes politickou stranu, která v době svých účastí ve vládě udělala všechno, co mohla, aby se fisk ocitl v situaci, ve které se ocitl -- a která se například s opovržením zřekla Mládka, když upozorňoval na daňovou díru, kterou si prostě nemůžeme dovolit.

Já vím, ČSSD se dnes představuje jako Tornádo Lou -- budu jinou, lepší. Jenomže při tom působí stejně nedůvěryhodně (jen ne tak půvabně nedůvěryhodně) jako to zahrála Květa Fialová v roli Arizonské pěnice.

A nejde o to, že bych zarputile připomínal neodčinitelnou minulost -- před pár týdny zkolabovala odborářská demonstrace na Václaváku. Jistě, vinen byl (Sebe)Středula, který se jaksi nemohl rozhodnout, zda kope za svoji prezidentskou kandidaturu nebo za odbory, vina byla také odborářská centrála, která jaksi nevěděla, zač a proti komu má vlastně demonstraci organizovat (demonstrace proti chudobě je blbost, nepřítel a požadavky musí být jaksi z masa a krve) -- ale sociálně demokratická česká pěnice se přímo skvěla svojí ideovou nepřítomnosti, neschopností podpořit partnerskou instituci a pouhým vystavováním svého umělohmotového manekýna na tribuně.

Pokud bude požadavek progresivní daně, zdanění korporátních zisků, Tobinovy daně či nějaké její analogie, omezení odpisů luxusu jako nezdaněných nákladů a zároveň zvýšení nezdanitelné částky daně z příjmu závislých, změna daňového zvýhodnění OSVČ (resp. daňové rozlišení této kategorie) -- prostě ta nejkonzervativnější daňová opatření pro záchranu českých veřejných financí -- spojována s hlasem současné ČSSD, pak jsme v maléru. Protože ten hlas je bezzubý a se skonem ke kolaboraci.

Autor článku sociální demokrat je.

A já bych si pane Profante tak nějak přál, aby to byl hlas silné sociální demokracie, abych se cítil líp a svět byl nějak víc v pořádku...

Ale realita je jistě na vaší straně -- znám vaše názory na současnou soc. dem., několikrát jste se zde vyjádřil dosti přehledně. A máte pravdu.

Navíc bez zastoupení v celostátní politice jsou z očí a těžko se to prolamuje...

IH
November 23, 2022 v 21.35

Návrat sociální demokracie do politického popředí není nic nemožného. Může přijít během nedlouhého času, dokonce jediného volebního období. Netřeba proto o něm mínit jako svého času (už nemladý) Miloš Zeman, jenž ostatně zapříčinil víc než kdo jiný (i cokoliv jiného) pád strany. Sociální demokracie zajisté nezůstane způsobilá vlády jen v Dánsku či podobných končinách.

JP
November 24, 2022 v 10.32

Pane Horáku, tady bych Vám dost zásadně oponoval. Už opakovaně jsem upozornil, že sociální demokracie je - a to v celoevropském měřítku - v trvalé sestupné tendenci, a to ze zcela objektivních důvodů (ztráta tradiční - dělnické - klientely, věková struktura, ideový profil zaměřený nikoli do budoucnosti, nýbrž do minulosti).

Za těchto okolností je daleko pravděpodobnější závěr, že - ještě relativně silné - sociálně demokratické strany z oblasti Skandinávie jsou spíše anomálií, důsledkem jak specifické mentality, tak i mimořádně silné tradice.

A ostatně, nerad bych se mýlil, ale pokud vím pak právě dánská sociální demokracie kterou jste zmínil je hodnotově velmi konzervativní, v některých ohledech by se snad dalo říci až vysloveně pravicová. Tady se pak nutně staví otázka, jestli označení "sociální demokracie" tu není už jenom zavedenou obchodní značkou, pod kterou se ukrývají už zcela jiné obsahy, nežli jaké si tradičně se stranami s tímto označením spojujeme.

MP
November 24, 2022 v 14.48
Ivovi Horákovi

ČSSD má šanci uspět v parlamentních volbách i mnohem dřív. Tuhle vládu čekají turbulence, které nemusí ustát a předčasné volby jsou velmi pravděpodobný scénář.

Jde ale o to, zda se vrátí jako strana schopná poctivě prosazovat svůj aktualizovaný program (ten současný recykluje programy z devadesátých let a ve školství např. reaguje na problémy, které od té doby doslova vyhnily místo na malér s nedostatkem učitelů). Takový návrat nechce jen pan Morbicer, tomu bych rád pomáhal i já.

Včera jsem se vrátil ze Slovenska a potkal jsem se tam mimo jiné se starými členy někdejší československé a později slovenské sociální demokracie, kteří nakonec uvěřili Ficovi, že Smer je sociálně demokraticky orientovaná strana. A teď s hrůzou koukají na 16% preference partaje, která podporuje (dobře, jedno její křídlo) ruský boj proti ukrajinskému fašismu, organizovanou homofóbii a euroskepticismus. Bohužel, dnes už - po Maláčové experimentu s konzervativním socialismem -- nemám odvahu říct, že to se ČSSD rozhodně stát nemůže. Ano, nemůže se to stát pod slabým Šmardovým vedením a díky Bohu za to. Ale problém je s tím slovem "slabé".