Zhruba šest miliard. Tolik by Česká republika mohla ročně ušetřit, kdyby zrušila daňové úlevy, jež požívají takzvané fondy kvalifikovaných investorů. To ovšem zdaleka není jediná výhoda, která podnikatele — a to zejména zahraniční — s velkým objemem kapitálu na fondech láká.

Ze zjištění, která se opírají o spolupráci s novináři z Investigativního centra Jána Kuciaka vyplývá, že se ve struktuře českých investičních fondů skrývají slovenští oligarchové Jozef Brhel a Norbert Bödör obvinění z korupčních kauz včetně praní špinavých peněz. Peníze pocházející z pochybných aktivit pak dále investují také na českém trhu. Aktivity obou podnikatelů spojuje česká společnost Avant: největší hráč na poli fondů kvalifikovaných investorů, jak sám sebe prezentuje na svém webu.

Avant: lídr na trhu a struktura kryjící slovenské oligarchy

Na zakládání a správu fondů kvalifikovaných investorů se na tuzemském trhu zaměřuje několik společností. Lídrem na trhu je společnost Avant, spravující mimo jiné na osmdesát uzavřených fondů, tedy těch, které nenabízejí své akcie volně k odkupu. Svou podnikatelskou aktivitu zakládá na tom, že investiční fondy spravuje, a právě z jejich administrace jí plynou příjmy. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy společnost zaznamenala za rok 2020 výnosy z poplatků a provizí ve výši 114 milionů korun — tedy o třicet milionů více než v předchozím roce.

Do českého povědomí se Avant výrazněji zapsal správou investičního fondu Pavla Krúpy Arca Capital, jehož nekalé aktivity prošetřovala policie. Ale naposled také na podzim v kontextu sestavování nové vlády: kandidát na ministra průmyslu a obchodu za STAN Věslav Michalik se poté, co Seznam Zprávy odhalil, že svůj majetek skrýval v kyperské struktuře, hájil právě tím, že již byznys převedl zpět do České republiky. Do Avantu.

Přestože Michalik na skandál doplatil, jeho argument o převedení majetku zpět do „čistého“ českého prostředí byl všeobecně přijat jako legitimní. „Většina českých podnikatelů za poslední roky začala své firmy ze zemí typu Kypr stahovat zpět do České republiky zejména v souvislosti se zpřísňováním evropské legislativy ohledně daňových rájů,“ vysvětluje bývalý správce jednoho z fondů.

Česká republika tak poskytuje útočiště těm, kteří — ať už kvůli finanční a administrativní náročnosti zakládání firem v daňových rájích či kvůli stoupajícímu tlaku na sociální odpovědnost firem — hledají výhodné daňové prostředí. Podíváme-li se na největší české holdingy, převážná část z nich skutečně končí v daňových rájích. Pro ty o něco menší to už ovšem není tak jednoduché, jak potvrzuje expert-bývalý správce. Těm se nabízí řešení právě prostřednictvím společností jako Avant.

Další výhodou je, že české investiční společnosti jako Avant se navíc stále těší relativně dobrému jménu — na rozdíl od neprůhledných, například kyperských, struktur. „Chce-li někdo vytvořit pochybné daňové schéma, zajde si pro razítko do velké čtyřky (pozn. redakce: poradenské firmy KPMG, Deloitte, PwC, Ernst&Young). Je to způsob krytí. Na stejném principu může fungovat také investiční společnost,“ přibližuje jeden z bývalých zaměstnanců velkých poradenských firem.

Značkou Avantu se zaštiťovali Michalik i Krúpa. „Vše je pod dohledem ČNB,“ uvedl doslova Michalik. A skutečně, samotné založení fondu kvalifikovaných investorů podléhá schválení ČNB, která také zpracovává statistiky o jejich počtech a také o objemech prostředků, které spravují. Jak vyplývá z její Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem, provádí také kontroly a může udělovat pokuty, ba dokonce fond zrušit.

Jména, která se z veřejných zdrojů nelze dozvědět

O tom, nakolik má ovšem Česká republika skutečně kontrolu nad tím, jací investoři se ve fondech pohybují, ale lze mít vážné pochyby. Dokazuje to odhalení slovenského Investigativního centra Jána Kuciaka. To v srpnu roku 2020 přišlo s informací, že slovenský podnikatel a zákulisní hráč politiky Norbert Bödör, obviněný z praní špinavých peněz, přesunul část svých prostředků právě do českého fondu Private Equity.