Francouzské protesty proti penzijní reformě jsou bojem za důstojné stáří

Dominik Plíhal

Za odporem francouzské veřejnosti proti penzijní reformě není jen prostý odpor proti pozdějšímu odchodu do důchodu, ale i vědomí nespravedlnosti. Chudší lidé, pokud se důchodu vůbec dožijí, si ho užívají výrazně kratší dobu.

Ze čtyřiceti procent nejméně vydělávajících padesátníků každý třetí zemře za méně než deset let důchodového věku. Nemalá část z nich se důchodu nedožije vůbec. Foto Toufik-de-Planoise, WmC

Když se řekne francouzský důchodce, mnoho z nás si představí postarší elegantní pár navštěvující lokální trhy a velkou část roku trávící v přímořských letoviscích. Je to ovšem spíš klišé, jaké o francouzských seniorech vytvořili zahraniční pozorovatelé. Z výzkumných poznatků, které zaznívají ve francouzské debatě o důchodové reformě, totiž vyplývá, že pro početné skupiny obyvatel je pokojné stáří naprosto nedosažitelná meta.

Výše příjmu a věk dožití jdou totiž spolu v ruce. Podle sociologa Ulysse Lojkineho se ukazuje, že čtyřicet procent nejméně vydělávajících padesátníků s pravděpodobností jedna ku třem bude pobírat důchod méně než deset let. Patnáct procent oněch padesátníků se důchodu nedožije vůbec. Naopak u mužů s příjmy nad mediánem je riziko, že se nedožijí důchodu, zanedbatelné. Zároveň pouze deseti procentům z nich hrozí, že v důchodu prožijí méně než deset let.

×