Přehrady v České republice jsou většinou multifunkční. Kromě ochrany před povodněmi slouží také k výrobě energie, rekreaci nebo jako zásobárny pitné vody. Jsou tedy z velké části naplněné.

„Ve chvíli, kdy přijdou silné deště, není v přehradách dostatek prostoru na to, aby pojmuly další vodu,“ upozorňuje reportérka Anna Absolonová. Přestože se část vody podle předpovědi počasí předem upustí, technicky není možné nádrž během krátké doby zcela vyprázdnit.

Efektivnějším řešením se tak jeví tzv. poldry — suché nebo polosuché nádrže. „Lze si je představit jako přehrady bez vody. Na rozdíl od multifunkčních přehrad mají poldry jediný úkol — zadržet vodu při povodni,“ vysvětluje Absolonová. Loňské záplavy ukázaly, že tato protipovodňová ochrana skutečně funguje. Potvrzují to mimo jiné příklady z Polska a také zkušenost ze severomoravské obce Lichnov, kam se Anna Absolonová osobně byla podívat.

V rozhovoru se věnujeme také tomu, proč se v České republice historicky upřednostňuje výstavba přehrad, jak se tato tradice vyvíjela a co všechno ovlivňuje rozhodování o protipovodňových opatřeních i dnes.

Anna Absolonová se tématu dlouhodobě věnuje — na stránkách Deníku Referendum postupně zveřejňuje sérii textů s názvem „Poučení z povodní“, ve které rozebírá nejen fungování konkrétních opatření, ale i širší kontext klimatické krize a vodního hospodářství.