Povodně i sucho mají stejné příčiny a stejná řešení
Josef ŠedlbauerZelený kandidát, který se uchází v krajských volbách o přízeň voličů na Liberecku, vysvětluje, že právě daná úroveň samosprávy nese stěžejní odpovědnost za péči o vodozádržnou schopnost krajiny.
Ještě před sto lety dokázala česká krajina zadržet kolem jedenácti miliard kubických metrů vody. Dnes je to polovina. Zčásti kvůli zastavění půdy novými silnicemi, halami, parkovišti a domy. Hlavním důvodem je ale odvodnění půdy melioracemi, napřímením potoků a řek a nevhodným hospodařením, které způsobuje erozi, utužení půdy a úbytek organické hmoty.
Na druhou stranu se za posledních šedesát let v České republice zvedla průměrná teplota o dva stupně a výpar z půdy se zvýšil zhruba o polovinu Uvedená dva trendy se potkaly a jsou společnou příčinou stále častějšího sucha i bleskových povodní. Po zastavěné, utužené půdě v jednolitých celcích voda steče do regulovaných potoků, a když prší víc, způsobí povodňovou vlnu.
Po pár hodinách nebo dnech voda odteče mimo republiku a půda zase rychle vyschne. Dešťová voda je přitom jediná, kterou máme. Do České republiky žádná větší řeka nepřitéká, všechny tečou pryč!
Sucho a povodně mají také společné řešení: udržet vodu v krajině. Co nejdéle a co nejvýše, to je základní pravidlo. Když přijdou přívalové deště, voda zůstane v půdě a podstatně omezí riziko povodní. Z půdy se voda postupně uvolňuje, mohou ji využít stromy a rostliny, sytí studny a řeky. Abychom zajistili vodu pro lidi i pro přírodu a účinně se chránili proti povodním, musíme rychle, plošně a systematicky uzdravit krajinu.
Zdravá krajina s dostatkem vody a zároveň odolná proti povodním vyžaduje velké množství vzájemně propojených opatření na celých povodích řek nebo alespoň větších potoků. Znamená to budování tůní, mokřadů, mezí, poldrů, hrázek, rušení meliorací, rozvolňování toku potoků…
To všechno hodně rychle a na velkém území, abychom sucho aspoň trochu dohnali. Půda je národní poklad — trvá kolem dvou set let, než se vytvoří centimetr půdy! Přitom na vysušené a udusané půdě stačí jeden prudší déšť a ten centimetr je nenávratně pryč.
Obce a soukromí vlastníci mohou taková opatření dělat na svých pozemcích, ale zvládnou jen jednotlivosti. Stát je příliš daleko.
Ke znatelnému zlepšení problémů se suchem a s povodněmi potřebujeme takových projektů stovky ročně! Proto je nezbytné, aby plánování, přípravu a stavby ve velkém řídily a táhly kraje. Právě o to se snažíme v Libereckém kraji. Náš plán zahrnuje:
1) Tvorbu komplexních studií opatření v krajině v jednotlivých povodích. Tuto práci musí řídit, zadávat a táhnout kraj prostřednictvím některé své společnosti. V Libereckém kraji se nabízí Agentura regionálního rozvoje.
2) Jednání s vlastníky — obcemi i soukromníky — o těchto opatřeních. To je úkol pro politiky ve vedení kraje ve spolupráci s úředníky.
3) Podporu realizace konkrétních projektů, včetně možného kompletního převzetí projektu. Podporu žadatelů při získávání finančních zdrojů z operačních programů a národních zdrojů. Toto vše je opět práce pro Agenturu regionálního rozvoje.
4) Jednání se státními podniky Povodí Labe a Ohře, které mají na starost správu vodních toků včetně protipovodňových opatření a disponují dalšími financemi. Zde je nutné osobní nasazení politického vedení kraje.
Nejde o finančně náročné projekty, takže za pár let takové investice budou na stavu krajiny hodně znát! A přínosy těchto investic budeme čerpat po desítky let! Ať už jde o dostatek vody ve studních, o lepší podmínky pro zemědělství a pro lesy, nebo o to, že nebudeme muset budovat další kilometry vodovodů, přivaděčů a hlubokých vrtů a že nebudeme muset platit za povodňové škody. Je to jedna z nejlepších investic, jakou si lze představit.