Posílit energetickou soběstačnost České republiky, snížit emise skleníkových plynů, ozdravit krajinu a vytvořit desítky tisíc nových pracovních míst, hlavně v chudých regionech navrhuje ekologická organizace Hnutí DUHA ve svém Zeleném plánu obnovy. Vypracovala jej spolu s Komorou obnovitelných zdrojů a experty SPOT — centra pro společenské otázky.

Plán postihuje tři důležité aspekty, na které by podle expertů, kteří jej vypracovali, vláda měla brát zřetel

• oživit ekonomiku po pandemii,
• snížit emise a ochránit krajinu před následky sucha,
• pomoct sociálně slabším.

Plán mimo jiné obnáší až tři sta tisíc nových solárních střech a desítky miliard investované do revitalizací vodních toků a obnovy krajinné struktury.

Opatření chce ekologická organizace prosazovat v rámci Národního plánu obnovy, který musí ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat do konce září a poté schválit a předložit Evropské komisi. Skrze něj pak Česká republika může dosáhnout až na sto dvaaosmdesát miliard korun ze záchranného balíčku, kterým chce Evropská unie v příštích šesti letech pomoct státům překonat následky pandemie.

Alespoň třicet procent předložených projektů přitom musí mít vazbu na ochranu klimatu. Ekologové se však podle dosavadního průběhu přípravy projektů obávají, že balíček předložený ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (nestr. za ANO) bude nesourodým slepencem bez smysluplné koncepce.

„Vláda prosazuje přístup buď-anebo a průběžně zpochybňuje možnost propojit sociální, ekonomické a environmentální cíle. Naše návrhy investic ale ukazují, že peníze uvolněné z Evropské unie na pokoronavirovou obnovu lze využít efektivně s pozitivním dopadem pro všechny uvedené pilíře udržitelného rozvoje,“ uvádí ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Soláry na střechy a zadržování vody v krajině

Experti doporučují dotační program, jehož cílem by bylo pokrýt přes tři sta tisíc střech domácností i firem solárními panely. Státní podpora by měla obnášet pětapadesát miliard korun, přičemž vyplácení by bylo rozděleno do tří kategorií podle velikosti vyráběné energie. Takový program by podle propočtů ekologů vytvořil až dvacet tisíc pracovních míst, zejména v regionech, které trpí dlouhodobou nezaměstnaností.

Navíc by až milionu lidí pomohl ušetřit za nákup energie ze sítě, protože lidé by si zkrátka část energie vyrobili sami. Kromě již zmíněného speciálního balíčku obnovy představeného EU by vláda mohla získat finance i z Modernizačního fondu, výnosů z emisních povolenek nebo Fondu pro spravedlivou transformaci.

Vláda však jde zatím opačnou cestou, protože podporu pro solární energii spíše škrtá. „U fotovoltaiky je důležité, aby peníze od státu šly do malých a středních podniků, a ne velkým koncernům. To by pak umožnilo i podporu zaměstnanosti, protože u nás se vyrábí spousta komponent důležitých pro solární systémy, ať už jsou to jističe nebo rozvaděče,“ vysvětlil na tiskové konferenci Deníku Referendum Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů.

Dále experti s Duhou navrhují investice do přirozené vodní infrastruktury, zejména revitalizace vodních toků, úpravy odvodňovacích meliorací, tvorby mezí či remízků a obnovy mokřadů. Tato opatření by sice stály až sto miliard, ušetřily by však mnohem větší objemy peněz nutné pro řešení následků sucha a povodní. Ekologové také spočítali, že by projekty umožnily vznik více než deseti tisíc pracovních míst, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností.

„Tyto programy mohou potenciál oživit regiony a přinést nová pracovní místa do míst, která jsou postižená dlouhodobou nezaměstnaností a exekucemi. Taková lokální pracovní místa by byla prospěšná jak pro zaměstnance, tak pro společnost jako celek,“ uvedla na tiskové konferenci Lucie Trlifajová, výzkumnice ze SPOT — Centra pro společenské otázky.

Ministerstvo zemědělství nedělá dost

Ministerstvo zemědělství sice zahájilo programy na ozdravení krajiny, podle kritiků však jedná pomalu a na ochranná opatření dává příliš nízké investice. Tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ministerstvo hájí tím, že plní všechny cíle, které jim stanovují strategické dokumenty vlády. Jen loni ministerstvo vynaložilo na ochranu krajiny přes devatenáct miliard.

Do Národního plánu obnovy chce ministerstvo „prosadit opatření na ochranu před negativními následky sucha, zacílit podporu v oblasti vodního hospodářství na protipovodňovou ochranu, opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích, budování závlah, podporu zadržování vody v krajině budováním rybníků a vodních nádrží, pozemkové úpravy směřující ke stabilizaci krajiny a zlepšování stavu lesních ekosystémů,“ uvedl pro Deník Referendum Bílý.

Ekologové však s odpovědí ministerstva zemědělství spokojení nejsou. Jan Skalík z Hnutí DUHA Deníku Referendum řekl, že kvůli časové náročnosti projektů na ochranu krajiny jich musí ministerstvo začít dělat mnohem více.

„Krajinu nezachrání výstavba několika přehrad, potřebujeme revitalizovat tisíce mokřadů, vodních toků a rušit tisíce kilometrů meliorací. Tyto lokální projekty lze navíc začít dělat rychleji, protože obnovit mokřad je jednodušší než postavit přehradu. K tomu všemu jsou zapotřebí miliardy korun, které mohou lidem během ekonomického propadu pomoci,“ uzavřel Skalík. Ministerstvo průmyslu a obchodu na otázky Deníku Referendum ohledně podpory solární energie neodpovědělo.