Vláda podpoří nové obnovitelné zdroje, ty současné o část podpory přijdou
Radek KubalaVláda zavedla podporu pro nové obnovitelné zdroje energie. U stávajících naopak část majitelů o peníze přijde a hrozí proto arbitrážemi. Podle ekologů je nová podpora málo ambiciózní a zvýhodňuje velké hráče na úkor komunitních projektů.
Nově postavené obnovitelné zdroje energie získají opět státní podporu. Stane se tak sedm let poté, co byla u nás kvůli zpackané podpoře solárních elektráren plošně zrušena. Vláda v pondělí schválila novelu zákona o podporovaných zdrojích, která má nastartovat rozvoj čisté energie a pomoct splnit závazky ke snižování emisí v rámci snah o řešení klimatické krize.
Majitelé již postavených solárních elektráren mohou o část dotací naopak přijít a vyhrožují proto mezinárodními arbitrážemi. Ekologové novelu vítají, zároveň ale podle nich není dostatečně ambiciózní, neumožňuje dostatečný rozvoj solární energie a upřednostňuje velké hráče na úkor menších komunitních či obecních projektů. Snížení stávající podpory také považují za nebezpečný precedens, který může odradit budoucí investory.
Podpora poprvé po sedmi letech
Původní, již sedm let zrušené, schéma podpory rozvoje solární energie z let 2009 až 2010 posloužilo především velkým energetickým firmám a stát na něj dodnes doplácí desítkami miliard ročně. Právě těchto prostředků se mimo jiné týká zmiňované snížení státní podpory, které zavádí současná novela.
Naopak investoři do nových obnovitelných zdrojů dosáhnou poprvé od roku 2013 na státní prostředky. Větší projekty mohou získat podporu jejím vysoutěžením v aukcích, menší pak mohou dosáhnout na hodinový zelený bonus.
Ekologické organizace tento plán vítají, zároveň má podle nich novela ale i významné nedostatky. Jak upozornilo Hnutí DUHA, neumožní takový rozvoj obnovitelných zdrojů, jaký by byl možný a z hlediska klimatické krize i žádoucí. Jejím smyslem má být splnit české cíle rozvoje obnovitelných zdrojů do roku 2030, které jsou ovšem velmi nízké.
Česká republika se zavázala v příštím desetiletí zvýšit podíl obnovitelných zdrojů jen na dvaadvacet procent, čímž podle Hnutí DUHA podhodnocuje možnosti tuzemského rozvoje čisté energie. Zároveň dosud nijak nepodporuje rozvoj menších zdrojů vlastněných obcemi či místními lidmi — takzvaných komunitních projektů, k nimž typicky patří fotovoltaické elektrárny na střechách školy či bytových domů.
„Zákon pomůže rozvoji obnovitelných zdrojů, zejména větrné energie. Nicméně chybí koncepčnější podpora nových solárních zdrojů, zejména malé komunitní fotovoltaiky, která ani po této novele nedosáhne na provozní podporu. Přitom by mohlo pomoct už jen to, kdyby stát umožnil lidem se solárními panely na střechách výhodnější prodej elektřiny do sítě nebo na jejich podporu vyčlenil dostatečnou částku v modernizačním fondu,“ vysvětlil Deníku Referendum energetický expert Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Předseda sdružení Eurosolar Milan Smrž dodává, že podpora pomocí aukcí zvýhodňuje velké firmy oproti drobným vlastníkům. „Aukce jsou výhodné pro větší hráče, kteří dělají velké projekty a můžou tudíž nabídnout vyšší cenu. Pokud chce stát podpořit malé a komunitní či dokonce družstevní projekty, měl pevně stanovit výkupní ceny, které i například podle analýz z Dánska vedou k nižším cenám za elektřinu, protože o nich nerozhodují majitelé větších firem,“ vysvětlil Smrž.
Nebezpečný precedens u již postavených zdrojů
Druhým zásadním bodem novely zákona je způsob, jakým bude stát nově posuzovat přiměřenost finanční podpory u již postavených obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně se jedná o ty, které firmy uvedly do provozu mezi léty 2006 až 2015. Návrh novely předpokládá, že pro posouzení přiměřenosti finanční podpory výrobců čisté energie bude stát porovnávat jejich současnou ziskovost s hodnotou maximální možné ziskovosti.
Podpora například u solárních elektráren klesne z 8,4 na 6,3 procenta. Navržená změna se nelíbí asociacím, které zastupují výrobce a provozovatele čistých zdrojů energie. Vadí jim zejména to, že pro různé obnovitelné zdroje existují rozdílné hodnoty maximální možné ziskovosti. Jinými slovy, stát bude uplatňovat jiná kritéria pro podporu již postavených zdrojů sluneční, větrné či geotermální energie.
„Není mi jasná logika návrhu, ale je to velmi nebezpečný precedens pro budoucí rozvoj čisté energie. My zastupujeme všechny druhy obnovitelných zdrojů, a tak jsme logicky proti nerovnému přístupu. Stát by měl všem měřit stejným metrem,” uvedl v tiskové zprávě Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů. Obecně však Chalupa novelu chválí jako novou příležitost pro rozvoj obnovitelných zdrojů.
Ještě kritičtější byl pro ČTK předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. „Jedná se podle nás o politickou objednávku, kterou chce vláda zničit tisíce podnikatelů a domácností a která ohrozí bankovní sektor vzhledem k tomu, že provozovatelé solárních elektráren ještě splácejí desítky miliard úvěrů," řekl Krčmář.
Ministerstvo průmyslu a obchodu však svůj postup hájí tím, že uvedené změny se týkají snahy sjednotit podporu s podmínkami na vnitřním trhu Evropské unie. Havlíček zároveň řekl, že podle něj je podpora pro solární elektrárny neúměrně vysoká k tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny. Snížení podpory má podle něj vést k úspoře sedmi až deseti miliard korun. „Jde o kontrolu takzvané překompenzace. Cílem je předejít přehnané výši státní podpory,“ vysvětlil náměstek ministerstva René Neděla.
Hrozba mezinárodních arbitráží
Kvůli snížení podpory, zejména pro solární elektrárny, hrozí státu obchodní a investiční arbitráže, na které mají majitelé nárok díky mezinárodním obchodním smlouvám o energetice. Se solárníky se stát v arbitrážích potýkal již po zavedení solární daně v roce 2013, přičemž takřka všechny arbitráže nakonec Česká republika vyhrála.
Podle právníků však nyní mají majitelé elektráren větší šanci uspět, což by stát v konečném důsledku mohlo stát i několik miliard korun. Žalovat stát u soukromých arbitrů umožňuje energetickým firmám takzvaná mezinárodní Energetická charta, jíž nejčastěji proti státům využívají ropné a uhelné korporace proti regulacím na ochranu spotřebitelů či životního prostředí. Podle Smrže jsou ovšem v tomto případě solární podnikatelé v právu.
„Základní chyba se stala v roce 2010, kdy stát nastavil příliš vysoké výkupní ceny, čímž zvýhodnil velké hráče na úkor malých. Snažit se to takto napravit teď, když už majitelé elektráren mají půjčky od bank, není moc fér,“ uzavřel Smrž.