Znárodněme energetickou síť
Greta MoranV rámci akce Covering Climate Now zveřejňujeme článek, který se zabývá strategiemi a plány amerického hnutí bojujícího proti soukromým energetickým společnostem. Proč je demokratická energetika klíčem pro záchranu klimatu?
Soukromá firma Pacific Gas & Electric, které dodává energii do většiny domácností v Kalifornii, zastavila loni v dubnu přívod elektřiny pro sedm set tisíc zákazníku. Hlavním argumentem společnosti bylo, že největší plánovaný výpadek elektřiny v historii státu má zabránit vzniku lesních požárů, které Kalifornii každoročně sužují.
Mnozí to pokládali za jen další z řady výmluvných příkladů toho, proč soukromé společnosti nejsou způsobilé řídit energetiku v době prohlubující se klimatické krize. Také proto bojovali v minulých letech aktivisté napříč Spojenými státy — z New Yorku, Bostonu, Providence, Chicaga, Severní Karolíny nebo Maine — za převedení energetických firem ze soukromého do veřejného vlastnictví. Jejich cílem je, aby se tyto firmy zodpovídaly veřejnosti, nikoli svým investorům.
Kupříkladu v Severní Karolíně vznikla v reakci na historicky nejvážnější kalifornské lesní požáry kampaň s názvem „Pojďme převzít PG&E“. Jednou z hlavních příčin vzniku požárů byl totiž špatný provozní stav elektrického vedení ve správě právě této společnosti. Aktivisté se ale organizují i v dalších státech — společně usilují o zestátnění společností, které svou činností přímo přispívají k prohlubování klimatické krize a systémové nerovnosti.
Nejvyostřenější situace je v New Yorku, kde loni v létě, v době smrtící vlny veder, firma Con Edison odřízla část chudinských čtvrtí od elektřiny. O pár měsíců později již aktivisté stáli před Národním úřadem pro správu energetických sítí, kde protestovali proti praktikám soukromých energetických firem a také proti plánu Con Edisonu vybudovat napříč newyorským přístavem plynovod.
Výše zmíněné protesty proběhly v rámci kampaně za veřejné vlastnictví energetiky, kterou aktivisté z New Yorku začali vést před dvěma lety. Jejich hlavním argumentem bylo, že veřejná kontrola nad městskou energetikou je klíčem pro spravedlivou a rychlou dekarbonizaci. I z této kampaně pak vyrostla koalice organizací zezdola, která sestavila program Green New Deal. Ten veřejné vlastnictví energetických firem považuje za jeden z hlavních nástrojů sociálně-ekologické transformace.
„Můžeme čistou energii přestat brát jako komoditu a garantovat ji všem lidem v New Yorku, stejně jako jim zaručujeme přístup k čisté vodě veřejně vlastněným vodohospodářstvím,“ řekla při jednom z protestů Amber Rutherová z organizace NYC-DSA. Aktivisté v kampani požadují, aby město převzalo kontrolu nad lokální energetikou, a to buď rozšířením svých pravomocí nebo komunalizací soukromých firem.
Město by pak mělo odvést hlavní práci v transformaci na čisté zdroje energie. Veřejné vlastnictví však není jediné, které aktivisté v kampani propagují. Jejich cílem je také podpora menších komunitně vlastněných energetických projektů, jako jsou například solární družstva, která vznikají v newyorském Brooklynu.
Hnutí s dlouhou historií
Idea veřejného vlastnictví klíčových služeb není nová ani ve Spojených státech. Nicméně v souvislosti s rostoucí poptávkou po spravedlivém energetickém systému si tento model získává stále větší popularitu. Bývalý prezidentský kandidát a senátor za stát Vermont Bernie Sanders zveřejnil před časem vlastní verzi ambiciózního plánu známého jako Green New Deal, který má širokou podporu veřejnosti a je založený právě na veřejném vlastnictví obnovitelných zdrojů energie.
Vize Green New Dealu přitom není odtržená od reality. Její praktickou ukázku můžeme vidět například v menším státě Nebraska, jehož energetický systém je na městských firmách a energetických družstvech postavený. Nebraska totiž už v roce 1946 zakázala soukromníkům přístup k energetice a díky tomu je jediným státem USA, který plně pohání energie ve veřejném vlastnictví. I díky tomu je Nebraska schopná držet jedny z nejnižších cen elektřiny v celých Spojených státech.
Budoucnost ukazuje také vermontské město Burlington, odkud Sanders pochází a které si už od roku 1905 drží veškerou energii ve vlastních rukou. A právě i díky tomu se v roce 2014 Burlington stal vůbec prvním městem Spojených států, které při zachování cen elektřiny z roku 2009 přešlo ze sta procent na obnovitelné zdroje. Současný cíl města je navíc ještě ambicióznější: do deseti let chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality.
Podíváme-li se na předchůdce Green New Dealu, plán ekonomické obnovy Franklina D. Roosevelta nazvaný New Deal, zjistíme, že veřejné vlastnictví v něm rovněž hraje klíčovou úlohu. Například zákon o elektrifikaci venkova přijatý v roce 1936 umožnil izolovaným venkovským oblastem půjčit si za výhodných podmínek peníze na vybudování vlastních energetických družstev.
Smysl byl od začátku jasný: poskytnout dostupnou elektřinu farmářům vydaným napospas mocichtivým soukromníkům, kteří neměli zájem elektrifikovat venkovské oblasti. Tehdy to pro ně zkrátka nebyl výhodný byznys.
Ačkoliv cíle dnešních kampaní jsou mnohem širší, hlavní výhody veřejného vlastnictví zůstávají stejné. Tento model totiž bere v potaz hlavně zájmy lidí, nikoliv ekonomický zisk. Ve Spojených státech poskytují dodavatelé energie ve veřejném vlastnictví v průměru nižší ceny než soukromníci. Veškerý zisk současně zůstává v místě spotřeby a nekončí na účtech anonymních akcionářů nebo ředitelů korporací. Například společnost Austin Energy reinvestuje svůj zisk do pouličního osvětlení, knihoven či parků.
Naproti tomu velké energetické korporace patří mezi největší přispěvatele politických kampaní a utrácejí miliony za lobbing politiků s cílem prosadit svoje špinavé projekty. Energetický konzultant David Pomerantz z think-tanku Energy and Policy Institute však zároveň upozorňuje, že i obchodní asociace složené z veřejných vlastníků, jako je American Public Power Association nebo National Rural Electric Cooperative v minulosti bojovaly proti zpřísnění ekologických limitů znečištění ovzduší a vody.
Podle Johanny Bozuwy, která pracuje jako garantka klimatického programu v organizaci Democracy Collaborative zaměřené na demokratizaci vlastnictví energie, je potřeba vnímat minulé chyby jako příležitost, jak tento model posílit tak, aby sloužil spravedlivé transformaci a ochraně klimatu.
Nová éra boje za demokratickou energetiku
Americké klimatické hnutí volá po novém systému založeném na energetické demokracii jako předpokladu pro dosažení klimatické spravedlnosti. Cesta k takovému cíli má však mnoho různých podob. Kupříkladu kampaň #NationalizeGrid („Znárodněme energetickou síť“) bojuje ve státě Rhode Island za zestátnění soukromých energetických korporací.
„Součástí našeho plánu je i malá změna v legislativě zahrnující drobné zvýšení daní v celém státě, přičemž lidé s nízkými příjmy by platili maximálně několik procent ze svých měsíčních příjmů,“ vysvětluje koncept kampaně její koordinátorka Corey Krajewská.
V Bostonu se zase kampaň s názvem „Vezměme si zpátky energetiku“ zaměřuje na pracující a místní komunity, přičemž se je snaží získat pro svůj boj příslibem levnější a čistší energie. V Severní Karolíně hnutí „Pojďme vlastnit PG&E“ hledá cesty, jak zapojit pracovníky firmy do vytváření nového energetického systému a poskytnout jim sociální jistoty.
Ve státě Maine žaluje místního soukromého dodavatele energie, firmu Central Maine Power Company, více než šest stovek odběratelů kvůli vysokým cenám a nestálým dodávkám. Podporují také zákon Setha Berryho, demokrata z místní Sněmovny reprezentantů, který chce dva hlavní dodavatele energie v celém státě nahradit státní firmou. Podle Berryho je to velká příležitost, jak na místní úrovní řešit otázky klimatické krize.
Příklady z amerických států ukazují, že otázky vlastnictví energetických společností jsou pro řešení klimatické krize klíčové. Soukromé společnosti a trh nás z krize nevyvedou, zato demokratická a veřejná správa může spravedlivý přechod na čisté obnovitelné zdroje jen urychlit.
Z anglického originálu Publicly Owned Utilities Could Help Fight the Climate Crisis vydaného časopisem Teen Vogue v rámci projektu Covering Climate Now přeložil RADEK KUBALA.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!