Pro prezidentské kandidáty americké Demokratické strany nastává volební „superúterý“. Po nedělním odstupení Petea Buttigiega a Amy Klobucharové z volebního klání zůstává pět adeptů od demokratického socialisty Bernieho Sanderse po miliardáře Mikea Bloomberga. Ti se liší v mnohém, včetně přístupu ke klimatické krizi a snaze o zelenou přestavbu ekonomiky a energetiky.

Různé průzkumy veřejného mínění potvrzují, že téma je především pro demokratické voliče čím dál důležitější. Ochrana stabilního klimatu a životního prostředí dokonce v žebříčku závažnosti témat pro voliče dohání tradiční americký problém — zdravotní péči a pojištění. Za prioritu jej označují zhruba tři čtvrtiny demokratických voličů, přičemž téměř polovina respondentů uvádí, že právě postoj kandidátů ke klimatické krizi výrazným způsobem ovlivní jejich volbu.

Klima ve Spojených státech amerických dělí politickou scénu snad ještě výrazněji než kupříkladu regulace zbraní. Žádné jiné téma nevykazuje větší rozdíly v postojích mezi demokraty a republikány. Debatu vyostřil i stávající republikánský prezident Donald Trump, který patří mezi přední popírače světové klimatické krize.

„Prezident Trump v minulosti mimo jiné označil klimatickou změnu za hoax. Podobná sdělení přicházejí i od řady republikánských členů Kongresu. A — což je nejdůležitější — totéž říkají i konzervativní média,“ poznamenal pro New York Times emeritní profesor oklahomské univerzity Riley Dunlap, který zkoumá vývoj veřejného mínění o problematice klimatu.

Trumpův kabinet jako vůbec první na světě odstoupil od Pařížské dohody o ochraně klimatu. Tu přitom podle podzimního průzkumu Yaleovy univerzity podporují zhruba tři čtvrtiny voličů: šestadevadesát procent demokratů, čtyřiasedmdesát procent nestraníků, a dokonce i čtyřiapadesát procent republikánů. Mezi těmi klesá zájem o ochranu klimatu úměrně s rostoucím věkem.

K Pařížské dohodě a Green New Dealu se v obecné rovině hlásí všichni

Právě Pařížská dohoda je jedním z bodů, na kterých se demokratičtí kandidáti shodnou. Všichni uvádějí, že pokud se dostanou do Bílého domu, podpis Spojených států pod mezinárodní smlouvou obnoví. Takový krok ovšem nemusí sám o sobě nic znamenat, neboť dohoda nemá žádný mechanismus, jež by vynucoval průběžné snižování emisí skleníkových plynů.

Kandidáti shodně podporují i plán na dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 a chtějí v ideálním případě snižovat emise ještě rychleji, než žádá Pařížská dohoda. Bloomberg se navíc podílel na založení iniciativy America‘s Pledge (Americký závazek), jež sdružuje nejrůznější instituce, firmy a města usilující o plnění Pařížské dohody bez ohledu na Trumpa.

Obecná shoda mezi demokratickými kandidáty panuje i ohledně podpory sociálně-ekologické strategie v podobě Nové zelené dohody, známé pod anglickým názvem Green New Deal. Na ní se v podobě návrhu usnesení v Senátu podíleli dva ze zbylých adeptů na prezidentský post: Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová.

Sám materiál je ovšem poměrně nekonkrétní a představy kandidátů o uvedení do praxe se mohou lišit. Detailnější koncepci zelené přestavby mají pouze Sanders a Warrenová. Především vermontský senátor staví na své dlouholeté podpoře zelené legislativy a důrazu na sociální aspekt ekologizačních opatření.

Kritizuje provázanost fosilních korporací s politickou mocí a požaduje zavedení důrazné regulace a zdanění znečišťovatelů. Sanders prosazuje i rozsáhlou finanční a technologickou podporu ekologické přestavby v zemích globálního Jihu.

Jádro se netěší podpoře

Kandidáti demokratů se sice shodnou na obecné potřebě chránit klima a snižovat emise, jejich názory na konkrétní kroky i energetické zdroje se ale liší. Zásadní otázkou podobně jako v Evropě zůstává budoucnost jaderných elektráren. Ty v současnosti produkují zhruba pětinu výkonu Spojených států. Jedenáct ze zhruba stovky aktivních reaktorů má ale během příštích pěti let dosloužit.

Nikdo z adeptů na prezidentské křeslo nehovoří o tom, že by chtěl postupně odstavované uhelné provozy nahrazovat novými jadernými zdroji. Jen Joe Biden uvádí, že plánuje podpořit výzkum mapující možné výhledy jaderné energetiky.

Tulsi Gabbardová, Sanders a Warrenová naopak jadernou energetiku v dohledné době chtějí raději odstavit. „[Podpořím] ukončení dotací či promíjení poplatků jadernému průmyslu. Ten by měl být zcela odpovědný za hrazení pojištění i dlouhodobých výdajů za bezpečné skladování jaderného odpadu,“ říká Gabbardová. Obdobně hovoří i Sanders s Warrenovou.

Bloomberg stojí uprostřed. Odmítá předčasně odstavovat nukleární zdroje, které podle něj mají sehrát roli v zelené přestavbě energetiky, současně ale odmítá stavět nové.

Dělicí linií je export fosilních paliv a zemní plyn

Spojené státy přestanou spalovat fosilní paliva, slibují kandidáti shodně. Jejich názor na neuhelné zdroje se ovšem liší. Stejně jako v dalších zemích světa, i v Americe je předmětem debaty především zemní plyn a ropné produkty.

Země vyváží i dováží množství fosilních paliv a sídlí zde některé z největších těžařských koncernů světa, jako je ExxonMobil. I proto se při kampani hovoří o možném zákazu exportu špinavých energetických surovin. Ten podporuje Gabbardová, Sanders a Warrenová.

Bloomberg je proti, slibuje ale nastavení pravidel, která zajistí, že „kdekoli se bude těžit či přepravovat uhlí, ropa nebo plyn, bude se tak dít bezpečně a se souhlasem místní komunity“. Biden jednoznačný názor nevyjádřil.

Obecně konzervativnější klimatická politika Mika Bloomberga se projevuje i v obhajobě zemního plynu jako mostu mezi spalováním uhlí a skutečně čistými zdroji energie. Plyn v posledních letech nejen Spojeným státům skutečně slouží jako jeden z nástrojů ke snižování emisí oxidu uhličitého, neboť disponuje zhruba dvojnásobně výhodnějším poměrem získané energie a uvolněného uhlíku, jeho těžba i přeprava ovšem způsobuje nemalé úniky nesrovnatelně horšího metanu.

Zakázat, či regulovat? Frakování je v některých státech ožehavé téma

Spor o zemní plyn se netýká pouze obecné energetické koncepce, ale i možného zákazu těžby hydraulickým štěpením, známým také jako frakování. Ekologové jeho zákaz požadují dlouhodobě. Frakování nechvalně proslulo jako jedna z vůbec nejšpinavějších a nejnebezpečnějších metod nekonvenční těžby zemního plynu a ropy.

Těžbu hydraulickým štěpením chce zakázat Gabbardová, Sanders i Warrenová. „Je to nebezpečí pro naše vodní zdroje i vzduch. Frakování způsobuje zemětřesení. Hrozí výbuchy. Metan [unikající] ze zemního plynu navíc přispívá ke změnám klimatu,“ shrnuje argumenty Sandersova kampaň s tím, že žádná regulace nemůže z hydraulického štěpení učinit nerizikovou a čistou metodu.

Biden i Bloomberg jsou ovšem jiného názoru. Ani jeden z nich frakování přímo neobhajuje, chtějí je ale řešit v prvé řadě přísnými regulacemi a posuzováním dopadů jednotlivých těžebních projektů na životní prostředí a bezpečnost okolí.

Zdrženlivý postoj k extrémně zátěžové metodě těžby se podle místních komentátorů nemusí nutně odvíjet od skutečných názorů kandidátů, ale spíše ze skutečnosti, že obyvatelé některých států jsou na možný zákaz značně hákliví. Bloomberg dokonce v minulosti frakování z vlastní iniciativy hájil.

Velkým tématem je frakování v Pensylvánii, jednom z nejvýznamějších swing states — tedy států s historicky vyrovnanou podporou Demokratické a Republikánské strany. Podle podzimního průzkumu zde sice většina nerozhodnutých voličů na obecné rovině podporuje ekologická opatření, současně ale neslábne většinová averze vůči zákazu těžby hydraulickým štěpením.

Nejvíce chce pro klima udělat Sanders

Prakticky, kdo se ekologickou problematikou profesně zabývá, a tématu rozumí, hodnotí jako nejzelenějšího kandidáta Bernieho Sanderse. Jeden z nejdůkladnějších přehledů k tématu nabízí organizace Greenpeace. „Zavázal se vytáhnout do boje proti fosilnímu průmyslu a prosadit Green New Deal. Chce zastavit novou těžbu fosilních paliv a odstavit stávající produkci uhlí, ropy a zemního plynu. V dobře zvládnuté [koncepci] přechodu ke společnosti založené na stoprocentně obnovitelných zdrojích pokládá za prioritu ohrožené pracující a komunity,“ píše organizace ve svém hodnocení.

Na druhém místě z aktuálních adeptů skončila Warrenová, u níž aktivisté oceňují propracovaný plán zelené přestavby i to, že jako první oznámila záměr v případě zvolení zakázat nové těžařské projekty na pozemcích patřících federální vládě. S větším odstupem v použitém bodování se jako třetí umístil Biden.

Až jej následuje Gabbardová a jako poslední se umístil Bloomberg. „Podporuje dosažení stoprocentně čisté energie před rokem 2050, podporuje ukončení dotací fosilnímu průmyslu i těžby na veřejných pozemcích. Nicméně plně nestojí za Green New Dealem ani nepředložil podrobný plán na [sociálně citlivé] odstavení fosilních paliv,“ uvádějí Greenpeace.

Obdobně kandidáty hodnotí kupříkladu Akční fond Centra pro biologickou diverzitu. Na škále, kde „A“ představuje nejlepší výsledek, řadí jako prvního Sanderse (A), druhou Warrenovou (A-), a jako posledního ze stávajících kandidátů třetího Bidena (C+). Gabbardovou seznam nezahrnuje kvůli minimální podpoře voličů a Bloomberga proto, že miliardář ignoroval převážnou většinu předvolebních debat.

Další informace:

• Pew Research Center More Americans see climate change as a priority, but Democrats are much more concerned than Republicans
• Bernie Sanders The Green New Deal
• Vox 5 things to know about Bernie Sanders’s aggressive climate strategy
• The Washington Post Where 2020 Democrats stand on climate change
• The New York Times In Crucial Pennsylvania, Democrats Worry a Fracking Ban Could Sink Them
• Inside Climate News Is Natural Gas Really Helping the U.S. Cut Emissions?