Pro prezidentské kandidáty americké Demokratické strany nastává volební „superúterý“. Po nedělním odstupení Petea Buttigiega a Amy Klobucharové z volebního klání zůstává pět adeptů od demokratického socialisty Bernieho Sanderse po miliardáře Mikea Bloomberga. Ti se liší v mnohém, včetně přístupu ke klimatické krizi a snaze o zelenou přestavbu ekonomiky a energetiky.

Různé průzkumy veřejného mínění potvrzují, že téma je především pro demokratické voliče čím dál důležitější. Ochrana stabilního klimatu a životního prostředí dokonce v žebříčku závažnosti témat pro voliče dohání tradiční americký problém — zdravotní péči a pojištění. Za prioritu jej označují zhruba tři čtvrtiny demokratických voličů, přičemž téměř polovina respondentů uvádí, že právě postoj kandidátů ke klimatické krizi výrazným způsobem ovlivní jejich volbu.

Klima ve Spojených státech amerických dělí politickou scénu snad ještě výrazněji než kupříkladu regulace zbraní. Žádné jiné téma nevykazuje větší rozdíly v postojích mezi demokraty a republikány. Debatu vyostřil i stávající republikánský prezident Donald Trump, který patří mezi přední popírače světové klimatické krize.

„Prezident Trump v minulosti mimo jiné označil klimatickou změnu za hoax. Podobná sdělení přicházejí i od řady republikánských členů Kongresu. A — což je nejdůležitější — totéž říkají i konzervativní média,“ poznamenal pro New York Times emeritní profesor oklahomské univerzity Riley Dunlap, který zkoumá vývoj veřejného mínění o problematice klimatu.

Trumpův kabinet jako vůbec první na světě odstoupil od Pařížské dohody o ochraně klimatu. Tu přitom podle podzimního průzkumu Yaleovy univerzity podporují zhruba tři čtvrtiny voličů: šestadevadesát procent demokratů, čtyřiasedmdesát procent nestraníků, a dokonce i čtyřiapadesát procent republikánů. Mezi těmi klesá zájem o ochranu klimatu úměrně s rostoucím věkem.

K Pařížské dohodě a Green New Dealu se v obecné rovině hlásí všichni

Právě Pařížská dohoda je jedním z bodů, na kterých se demokratičtí kandidáti shodnou. Všichni uvádějí, že pokud se dostanou do Bílého domu, podpis Spojených států pod mezinárodní smlouvou obnoví. Takový krok ovšem nemusí sám o sobě nic znamenat, neboť dohoda nemá žádný mechanismus, jež by vynucoval průběžné snižování emisí skleníkových plynů.

Kandidáti shodně podporují i plán na dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 a chtějí v ideálním případě snižovat emise ještě rychleji, než žádá Pařížská dohoda. Bloomberg se navíc podílel na založení iniciativy America‘s Pledge (Americký závazek), jež sdružuje nejrůznější instituce, firmy a města usilující o plnění Pařížské dohody bez ohledu na Trumpa.

Obecná shoda mezi demokratickými kandidáty panuje i ohledně podpory sociálně-ekologické strategie v podobě Nové zelené dohody, známé pod anglickým názvem Green New Deal. Na ní se v podobě návrhu usnesení v Senátu podíleli dva ze zbylých adeptů na prezidentský post: Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová.

Sám materiál je ovšem poměrně nekonkrétní a představy kandidátů o uvedení do praxe se mohou lišit. Detailnější koncepci zelené přestavby mají pouze Sanders a Warrenová. Především vermontský senátor staví na své dlouholeté podpoře zelené legislativy a důrazu na sociální aspekt ekologizačních opatření.