Kabinet amerického prezidenta Donalda Trumpa oficiálně zahájil roční proces odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Ultrakonzervativní prezident je totiž toho názoru, že snaha o řešení klimatické krize ohrožuje ekonomiku a fosilní průmysl.

Spojené státy americké se tak stávají první ze 195 podepsaných zemí, jež se od mezinárodního závazku na omezení emisí skleníkových plynů formálně odvrací. Domácí opozice Trumpa za krok kritizuje, obviňuje z nezodpovědnosti a doufá, že jej za rok nahradí někdo, kdo proces anuluje.

„V mezinárodní debatě o klimatu budeme nadále nabízet realistický a pragmatický model založený na skutečných výsledcích a ukazovat, že inovace a volný trh vede k větší prosperitě, méně emisím a bezpečnějším zdrojům energie,“ prohlásil navzdory jasně antiekologickému rázu Trumpova kroku americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Odstoupení od dohody Washington oznámil v pondělí, kdy ministerstvo zahraničí odeslalo patřičnou listinu generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Učinilo tak v nejranější možný termín, tedy přesně tři roky od počátku oficiální platnosti Pařížské dohody.

Formálně zapojení Spojených států skončí po roční lhůtě, tedy 4. listopadu 2020. Vzhledem k tomu, že dokument nemá žádný mechanismus vynutitelnosti, tak Trumpův kabinet nemusí ani během příštího roku pro klima dělat vůbec nic.

Datum formálního vymazání podpisu Spojených států shodou okolností připadá na den po amerických prezidentských volbách, při kterých bude Trump čelit výzvě zatím neznámého protikandidáta Demokratické strany. Místní komentátoři se shodují, že téma klimatické krize sehraje roli další dělící linie mezi ultrakonzervativními příznivci stávajícího kabinetu a všemi ostatními včetně části republikánů.

„Bez ohledu na to, kdo se stane nominantem demokratů, Trumpovo otevřené nepřátelství vůči klimatickým opatřením téma povyšuje na zásadní aspekt nadcházející volební kampaně. Voliči se budou rozhodovat mezi prezidentem a Republikánskou stranou hrdou na svůj odpor vůči řešení klimatu, a demokraté se naopak rozhodli pro nevídané úsilí o omezení dopadu klimatické krize coby hrozby pro život, jak jej známe,“ píše sloupkařka deníku Washington Post Katrina Vanden Hauvelová.

Zatímco levicové křídlo demokratů prosazuje ambiciózní program zelené transformace ekonomiky známé jako Green New Deal, republikáni klima prakticky ignorují. Až tři čtvrtiny stoupenců republikánů popírají, že za krizí klimatu nese odpovědnost lidská činnost. Podíl popíračů antropogenního původu klimatické krize ovšem klesá s věkem voličů.

Nejvíce antiekologicky jsou založení sympatizanti republikánů starší třiapadesáti let. Ty podle průzkumů ale v posledních volbách přečíslily mladší generace, jež mohou být k Trumpově protiklimatické politice kritičtější.

Některé americké státy emise omezí samy od sebe

Bez ohledu na to, zda budou Spojené státy mezinárodní klimatické závazky opravdu ignorovat, se jejich emise skleníkových plynů zřejmě sníží. Několik tisíc ekonomických subjektů od jednotlivých amerických států přes firmy a investory až po vzdělávací či náboženské organizace totiž založilo na popud bývalého demokratického guvernéra Kalifornie Jerryho Browna a mediálního magnáta Michaela Bloomberga ekologickou platformu America‘s Pledge (Americký závazek).

Ta avizovala, že chce Pařížskou dohodu plnit nezávisle na prezidentovi či komkoli jiném. America‘s Pledge věří, že se jí podle aktuálních propočtů podaří do roku 2025 alespoň ze dvou třetin naplnit závazek na snížení amerických emisí skleníkových plynů o 26 až 28 procent oproti roku 2005. S tím má pomoci široké spektrum strategií: nahrazení uhlí obnovitelnými zdroji energie, zpoplatnění emisí, elektrifikace osobní dopravy či konečné vynulování objemu stále vypouštěných skleníkových „superplynů“, jako jsou flourouhlovodíky.

Vedoucí činitelé platformy Trumpa dlouhodobě kritizují za antiekologickou politiku a nijak se netají tím, že prezidenta pokládají za vrcholně nezodpovědného. „Donald Trump způsobil nepatřičně rychlé odstoupení Spojených států od jedné z nejvýznamnějších dohod, jakou kdy světoví lídři podepsali. Není to nic menšího než zrada amerických nejvyšších ideálů, která zapříčiní nevýslovné škody. Musíme to zastavit,“ uvedl Brown na Twitteru k formálnímu zahájení procesu odstoupení od Pařížské dohody.

Dokument je sice zatím největším mezinárodním krokem k řešení klimatické krize, jeho obsah je ale spíše obecný. Jedním ze tří hlavních cílů Pařížské dohody je „udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně Celsia“. Volbu konkrétních kroků ale do značné míry nechává na signatářích.

Ti si mají na místní úrovni stanovit míru podílu na globálním snižování emisí, plnit ji a každých pět let svůj závazek revidovat a zvyšovat. Současně se počítá s intenzivní finanční podporou programů ekologické přestavby v zemích globálního Jihu. Ochránci klimatu, experti i aktivisté, dohodu hodnotí jako nedostatečnou a upozorňují na to, že by zapojené státy měly do řešení klimatické krize investovat podstatně více.

Plán Evropské unie na plnění Pařížské dohody předpokládá snížení objemů vypouštěných skleníkových plynů o čtyřicet procent mezi lety 1990 a 2030. Přestože odborníci pokládají za nutné výhled rozšířit o dosažení uhlíkové neutrality nejpozději do poloviny století, kupříkladu Česká republika žádný takový plán nemá.

Pařížskou dohodu Češi ratifikovali mezi posledními. Část zákonodárců v čele s „expertem pro oblast životního prostředí“ Janem Zahradníkem (ODS) se navíc snažila schválení dohody zcela sabotovat.