Tři čtvrtiny nových zdrojů elektrické energie jsou zelené. Stále to ale nestačí

Radek Kubala

Tři ze čtyř vloni postavených nových elektráren pohánějí obnovitelné zdroje. Experti však upozorňují, že tempo instalace obnovitelných zdrojů je pomalé a pandemie může jejich rozvoj zpomalit. Česká republika trendy brzdí.

Pandemie ohrožuje dodavatelské řetězce obnovitelných zdrojů. Továrny vyrábějící moduly pro větrné elektrárny v Číně nyní stojí. Foto Chris Lim, WmC

Až dvaasedmdesát procent nových zdrojů na výrobu elektřiny postavených v roce 2019 je obnovitelných. Celkově se jedná o nárůst 176 gigawattů obnovitelné kapacity na výrobu elektřiny. Podílí se na tom zejména solární, větrná a vodní energie. Oproti tomu fosilní zdroje jsou v Evropě a Spojených státech na ústupu, loni jich firmy vyřadily z provozu více, než kolik postavily.

Elektrárny na spalování uhlí a plynu se v současnosti nejvíce staví v Asii, Africe a na Středním východě. Rozvinuté asijské státy, jako je Japonsko, Indie nebo Čína, ovšem vloni instalovaly ze všech států světa vůbec nejvíce solárních zdrojů. Nejhůř si vedou státy Perského zálivu, které vlastní až polovinu světových zdrojů ropy. Odtud pochází jen čtvrtina nově vybudované kapacity výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. 

Vyplývá to z nových dat Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA), podle kterých musí globální společenství až zdvojnásobit růst investic do obnovitelných zdrojů energie, pokud má snížit hrozbu klimatické krize na minimum.

„Ačkoliv je celkový trend pozitivní, musíme dělat mnohem více, abychom naši energii proměnili na udržitelnou a rychle snížili množství emisí skleníkových plynů. Přitom právě v těchto složitých časech bychom měli myslet na to, jak důležité je zvýšit odolnost našich ekonomik,“ řekl Guardianu Francesco La Camera, ředitel agentury IRENA.

Česká republika trendy brzdí

Česká republika globální trend příliš nenásleduje. Podle studie v České republice vzniklo za loňský rok jen necelých sto megawattů obnovitelných zdrojů. Za posledních deset let to není ani jeden celý gigawatt. Pro srovnání, sousední Rakousko za stejné období zvýšilo kapacitu obnovitelných zdrojů o čtyři a půl gigawattu.

Navíc Česká republika stále plánuje stavbu nových jaderných bloků a obnovitelné zdroje energie plánuje zvýšit o dvaadvacet procent do roku 2030. Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa Deníku Referendum řekl, že sázka na jádro nedává ekonomický ani ekologický smysl.

„Čísla potvrzují trend, podle kterého celoplanetární expanzi obnovitelných zdrojů nelze zastavit. Výstavba jaderných elektráren je příliš drahá a trvá příliš dlouho na to, aby dokázala vyřešit náš problém se změnou klimatu. Jestli má být Česká republika zemí pro budoucnost, pak se musí odpoutat od mentality parních strojů a pochopit, že bez obnovitelných zdrojů to nepůjde,“ řekl Chalupa.

Do budoucna podle něj budou nejvíce vydělávat státy, které obnovitelnými zdroji nahradí uhlí a jádro. „Elektřina z nových obnovitelných zdrojů je i v českých podmínkách nejméně dvakrát levnější než z nových jaderných bloků. Ceny solárních elektráren klesly během poslední dekády o osmaosmdesát procent, větrné o necelých sedmdesát. Ceny jaderné technologie naopak stouply o čtvrtinu,“ dodal Chalupa.

Koronavirus může ohrozit rozvoj obnovitelných zdrojů

Zároveň však někteří analytici upozorňují, že šíření nemoci Covid-19 může rozvoj obnovitelných zdrojů v letošním roce zbrzdit. Současné restrikce států totiž omezují a zdražují údržbu a provoz obnovitelných zdrojů. Podle studie Mezinárodní energetické agentury může současná krize ohrozit i množství investic, které do sektoru obnovitelných zdrojů budou letos proudit.

Největším problémem však je, že opatření negativně ovlivňují i dodavatelské řetězce. Například v Indii už vláda zastavila několik solárních a větrných projektů o kapacitě až tři gigawatty, protože se zpožďují dodávky solárních modulů z Číny. V Itálii a Španělsku, které jsou nejvíce zasažené pandemií, museli dočasně přerušit provoz v osmnácti továrnách na výrobu součástek pro větrné elektrárny.

I proto stále více expertů volá po lokalizaci výroby, a to nejen obnovitelných zdrojů, aby státy nebyly natolik závislé například na Číně. Podle Alfa Hornborga z Lundské univerzity je budoucnost založená na obnovitelných zdrojích nereálná, pokud zároveň nezměníme základní fungování ekonomiky. 

„Solární energie bude bezpochyby důležitou součástí budoucnosti. Nicméně pouze za předpokladu, že neumožníme logice světového trhu, aby se vyplatilo převážet zboží a materiály přes polovinu světa,“ napsal Hornborg ve svém článku pro BBC.

Další informace: 

        Diskuse