Uhlí musí skončit rychle a spravedlivě. Občanské protesty jsou na místě
Otevřený dopisChystané protesty za rychlý a spravedlivý konec uhlí podpořila více než stovka veřejně činných osobností, vědkyň či umělců. Mezi signatáře výzvy patří klimatolog Alexander Ač, zpěvačka Marta Kubišová i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.
Klimatická krize představuje jedno z největších ohrožení budoucnosti naší civilizace. Vysychání krajiny a kolaps lesních ekosystémů, přibývající výkyvy počasí, to všechno jsou pouhé předzvěsti budoucnosti, která nás čeká, nepodaří-li se nám velmi rychle omezit emise skleníkových plynů a zadržet tak přehřívání planety pod relativně bezpečnou hranicí jednoho a půl stupně Celsia oproti předprůmyslové době.
Řešení známe: potřebujeme co nejrychleji přejít z fosilních paliv na obnovitelné zdroje. V České republice by měla tato proměna začít definitivním ukončením těžby a spalování hnědého uhlí - nejšpinavějšího fosilního paliva. Kvůli němu je v severních Čechách zdevastovaná krajina a vysychají studny. Šestinu elektřiny přitom ČR vyváží do zahraničí a vydělávají na ní soukromí majitelé uhelných elektráren. S vývozem by se přitom mohlo skončit ještě dnes, pokud by k tomu byla politická vůle.
Konec uhlí musí být ale spravedlivý. Jsou to právě lidé z těžebních regionů, kdo na vlastní kůži nejvíce pocítí změny, které přinese ukončení těžby. Právě proto by jejich hlasům měli politici přikládat největší váhu a využít přechodu na obnovitelné zdroje jako příležitosti pro zlepšení života v regionech.
Evropský Fond pro spravedlivou transformaci počítá s desítkami miliard pro uhelné regiony po celé Evropě. Peníze na spravedlivý přechod k OZE existují. Politici však musí okamžitě zahájit debaty s místními obyvateli a zaměstnanci a zaměstnankyněmi energetického sektoru, naslouchat jejich potřebám a společně vytvořit plán, jak zajistit práci a spokojený život pro všechny.
Co ale vládní politici dělají místo toho? Vláda loni pod tlakem veřejnosti zřídila Uhelnou komisi, která by měla útlum uhelné energetiky naplánovat a stanovit definitivní datum jejího konce. V komisi však mají jednoznačnou převahu zástupci uhelných korporací jako ČEZ či Sev.en energy a na ně navázaných politických kruhů či lobbistů. Lze tak očekávat, že valná část členů a členek komise se bude snažit konec uhlí zdržet a naplánovat tak, aby odpovídal zájmům energetických firem.
Pokud máme včas snížit emise a zadržet přehřívání planety pod bezpečnou hranicí, musí uhlí ve vyspělých zemích skončit nejpozději do roku 2030. Jakékoli oddalování je podle vědeckých dat nepřijatelným hazardem s životy nás všech.
Je nepřijatelné, že zatímco uhelná komise debatuje o konci uhlí, současně Severočeské doly chystají rozšíření těžby na dolu Bílina za kritický rok 2030. Je nepřijatelné, že pokračuje nesmyslný export elektřiny do zahraničí a energetické firmy plánují prodlužování provozu nepotřebných uhelných elektráren, jako jsou Chvaletice, místo aby se začaly zavírat.
A je nepřijatelné, že další takové elektrárny, jako jsou Počerady, vůbec největší zdroj emisí na českém území, prodává ČEZ s většinovým podílem státu do soukromých rukou, čímž roste riziko prodlužování jejich zbytečné a škodlivé existence či kompenzací pro uhlobarona Pavla Tykače.
Rozvrat klimatu ohrožuje práva občanů garantovaná českým ústavním pořádkem, zejména Listinou základních práv a svobod, jako jsou právo na život, právo na příznivé životní prostředí či právo na ochranu zdraví. Tím, že český stát nesnižuje emise skleníkových plynů dostatečně rychle, selhává ve své povinnosti tato práva chránit.
Občanské protesty, včetně akcí občanské neposlušnosti, chystané občanskými iniciativami o víkendu 3. až 6. září pod heslem “Konec uhlí #TEĎ”, jsou proto zcela na místě.
Naopak nepřijatelný je v této situaci očividně nezákonný postup Policie České republiky, která překračuje své pravomoci a snaží se protiprávními nátlakovými metodami protestům zabránit nátlakem na spřízněné samosprávy - jak na to nedávno upozornil Český rozhlas.
Nelze s čistým svědomím přihlížet tomu, jak nás česká i ostatní světové vlády svou podporou fosilního průmyslu vedou do klimatické katastrofy, a tak nás okrádají o budoucnost. Uhlí musí skončit rychle a spravedlivě. A je na nás všech se o to zasadit.
Podepsáni:
Eliška Wagnerová, emeritní ústavní soudkyně a senátorka
Petr Vacek, herec
Jiří Malík, člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro trvale udržitelný rozvoj, předseda Spolku Živá voda, z.s.
Marta Kubišová, zpěvačka
Anna Šabatová, bývalá veřejná ochránkyně práv a mluvčí Charty 77
Edvard Sequens, energetický konzultant
Prof. PhDr Milena Bartlová, CSc, vedoucí Katedry teorie a dějin umění UMPRUM
Petr Uhl, novinář
Petra Hůlová, spisovatelka
Jan Hřebejk, režisér
Petr Jarchovský, scénárista
Jan Hollan, fyzik a environmentalista, člen Stínové uhelné komise
Tereza Dočkalová, činoherec
Josef Patočka, novinář
Zuzana Fuksová, moderátorka a zpěvačka dua Čokovoko
Daniel Ďurech alias James Cole, rapový umělec
Lukáš Likavčan, filosof
Čestmír Klos, ekologický novinář
Václav Walach, kriminolog
Petr Doubravský, studentský aktivista a spoluzakladatel Fridays For Future Česká republika
Václav Hampl, senátor, profesor lékařské fakulty, bývalý rektor Univerzity Karlovy
Zuzana Piussi, režisérka
Michal Bregant, generální ředitel Národního filmového archivu
Ondřej Slačálek, politolog a novinář
Magdalena Šipka, básnířka a teoložka
Anna Cima, spisovatelka
Jan Bierhanzl, filosof a vysokoškolský učitel
Michael Kocáb, hudební skladatel a občanský aktivista
Adam Borzič, básník a šéfredaktor literárního obtýdenníku Tvar
Arne Springorum, hydrogeolog