Konec uhlí v příštím desetiletí, velké investice do obnovitelných zdrojů, rychlá dekarbonizace ekonomiky a spravedlivá proměna uhelných regionů. Taková jsou čtvrteční doporučení Stínové uhelné komise, která sdružuje klimatology, vědce a lidí žijících v uhelných regionech. Vznikla v reakci na vládní uhelnou komisi, která reprezentuje hlavně zájmy energetických firem a politiků.

Útlum uhlí je podle Stínové uhelné komise nevyhnutelný a musí nastat v průběhu příštích deseti let, pokud se Česká republika chce vyhnout drastičtějším opatřením na snižování emisí v budoucnu. Tato přeměna musí podle expertů jít ruku v ruce s rozvojem regionů, kde se uhlí těží či spaluje a kde se dlouhodobě nevytváří jiné příležitosti k obstarávání živobytí. Proměnu regionů vidí také jako příležitost pro vyčištění ovzduší a zlepšení životního prostředí v místech dnešní těžby uhlí.

Dekarbonizace musí být rychlá

Ze stanoviska Stínové uhelné komise dále vyplývá, že pokud chce Česká republika dostát cílům, ke kterým se zavázala ratifikací Pařížské dohody, je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031. Už rok před tím je však nutné snížit celkové emise oxidu uhličitého na polovinu oproti roku 2018 a později dosáhnout uhlíkové neutrality kompletní proměnou zemědělství, stavebnictví, dopravy a dalších sektorů ekonomiky.

Splnění cílů Pařížské dohody je přitom nezbytné, nemá-li se planeta dle prognóz vědců působením skleníkového efektu v průměru přehřát o víc než 1,5 stupňů Celsia. Překročení této hranice by podle vědců oproti dnešku — kdy jsme zatím planetu ohřáli zhruba o jeden stupeň — znamenalo ještě intenzivnější a delší epizody sucha, zvyšování hladiny moří a častější přírodní katastrofy.

Původně mělo stanovisko vyjít přesně týden před klíčovým jednáním vládní uhelné komise, na kterém se mělo rozhodovat o finálním doporučení data konce uhlí. Podle informací Deníku Referendum se toto jednání ovšem nakonec odsune na pátek 4. prosince.

Opomenuté regiony

Zástupci lidí v regionech ve stínové komisi kritizují, že vláda plánuje prostředky lít do mamutích infrastrukturních projektů, místo aby investovala do budoucnosti regionů. „Peníze na podporu uhelných regionů musí sloužit k rekvalifikaci lidí odcházejících z uhelného průmyslu a projektům vytvářejícím čistá pracovní místa.“ říká členka Stínové uhelné komise Jitka Češková, která pochází z blízkosti elektrárny Chvaletice.

Češkové také vadí, že se stát nedostatečně zajímá o potřeby a postoje samotných lidí v regionech postižených uhelným průmyslem, nebo se zaměstnanci, kteří dnes v uhelném průmyslu pracují. „V zahraničí běžně probíhá proces přechodu na obnovitelné zdroje energie tak, že se na něm podílí i lidé, kteří transformací mohou získat lepší uplatnění,“ upozorňuje Češková.

Jako příklad dobré zahraniční praxe uvádí stínová komise region Horní Nitry na sousedním Slovensku, kde plán transformace vznikal dialogem s místními, ale také zkušenosti úspěšné transformace nizozemského Limburgu nebo německého města Klettwitz, kde byl někdejší povrchový důl využit pro vybudování větrného parku.

Budoucnost je v obnovitelných zdrojích

Vládní uhelná komise pracuje se třemi scénáři útlumu uhlí, konkrétně do roku 2033, 2038 a 2043. Podle zástupců Stínové uhelné komise jsou všechny tři scénáře nedostatečné, přičemž důvodem je silné podcenění potenciálu obnovitelných zdrojů.

„Uhelná komise při rozhodování o termínu konce uhlí nepočítá s potenciálem obnovitelných zdrojů energie, který v Česku máme. Doporučujeme vládě zadat vypracování studie s ambicióznějšími cíli snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030,“ dodal klimatolog Alexander Ač, člen Stínové uhelné komise.

Česká republika by se podle stanoviska měla vzdát neuskutečnitelné představy absolutní energetické soběstačnosti. Část obnovitelné energie je podle stanoviska Stínové uhelné komise možné dovézt ze států, ve kterých jsou pro čistou energii lepší podmínky. Krokem k větší soběstačnosti pak není stavba nových bloků jaderných elektráren ani investice do fosilního plynu, ale zateplování budov až na pasivní standard.

Zástupcům Stínové uhelné komise také vadí, že vláda v jednáních o konci uhlí zcela opomíjí rizika fosilního plynu a výstavby nových jaderných bloků. Plyn je také fosilní palivo a má výrazně větší emise, než se dosud předpokládalo. Atomová energie je pak předražená, zbude po ní toxický odpad a je velkým rizikem pro bezpečnost České republiky, upozorňuje Stínová uhelná komise.

„Vzhledem k výše uvedeným ekonomickým, sociálním, politickým a praktickým výhradám doporučujeme, aby se vláda zaměřila na rozvoj energie z obnovitelných zdrojů. K dodržení klimatických cílů, ke kterým se Česká republika zavázala, je nutné jejich podíl v českém energetickém mixu výrazně navýšit,“ seznává ve svém stanovisku Stínová uhelná komise.

Vládní uhelná komise nereprezentuje zájmy lidí

Zástupci Stínové uhelné komise na čtvrteční tiskové konferenci také kritizovali vládní uhelnou komisi kvůli tomu, že v ní převažují zájmy energetických firem. Příkladem může být například ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš v uhelné komisi zastupující Svaz průmyslu a dopravy, nebo Pavel Farkač, zaměstnanec těžební společnosti Sev.en Energy uhlobarona Pavla Tykače, kterého do pracovní skupiny komise nominoval Ústecký kraj. Na tento střet zájmů upozornil v pondělí Deník Referendum. Farkače mezitím nové vedení Ústeckého kraje z komise odvolalo.

„Stínová uhelná komise nesouhlasí s tím, že je vládní uhelná komise tvořena lidmi s finančním zájmem na další těžbě uhlí a že v ní není zastoupen dostatečný počet odborníků na změny klimatu a obnovitelné zdroje energie. Rolí Stínové uhelné komise je vyrovnávat nevyváženost vládní Uhelné komise — otevírat opomíjená témata a usilovat o zahájení systémové a k lidem spravedlivé transformace nutné ke zvládnutí klimatické krize,“ uvádí Stínová uhelná komise v tiskové zprávě.

Klimatology ve Stínové uhelné komisi reprezentují Alexandr Ač a Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Experty na energetiku zastupuje Milan Smrž ze sdružení Eurosolar, expertízu v ekonomických dopadech těžby a spalování uhlí obstarala Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Sociální, psychologické či právní dopady útlumu těžby měli na starosti sociologové Ondřej Císař a Eva Richter, psycholožka Zdeňka Voštová či právník Martin Madej z Asociace pro mezinárodní otázky.

Za zástupce lidí z uhelných regionů zasedá ve Stínové uhelné komisi Jitka Češková žijící nedaleko elektrárny Chvaletice, Tomáš Kábrt ze Sokolovska, Milan Starec z obce Uhelná ležící nedaleko polského velkolomu Truów a Alena Klírová z Ústeckého kraje.